Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ze Země až k Jupiteru

Ze Země až k Jupiteru

Srážka Země s asteroidem - kresba
Srážka Země s asteroidem - kresba
Když hrozí srážka komety či velkého asteroidu se Zemí, většinou jsme znepokojeni tím, jak by tato událost ovlivnila pozemský život. Avšak vědci poukázali na to, že tyto kosmické srážky mohly v minulosti vymrštit do vesmíru úlomky zemské kůry obsahující biologické organizmy. Pokud byl tento materiál vymrštěn správnou rychlostí ze správného místa na Zemi, potom se tyto úlomky mohly srazit s jinými planetami a "zasít" život i v jiných částech Sluneční soustavy.

Na základě nových počítačových simulací použitých k analýze dynamiky těchto vyvržených úlomků a trojnásobný počet sledovaných částic ve srovnání s předchozími studiemi, vedl ke zlepšení statistiky studovaného jevu. Vědci zjistili, že tyto částice mohou doputovat nejen na planetu Venuši, na Měsíc či na Mars, ale vůbec poprvé bylo dokázáno, že se mohou dostat až k Jupiteru.

Mauricio Reyes-Ruiz, Universidad Nacional Autonoma de Mexico, publikoval společně se svými spolupracovníky studii týkající se pravděpodobnosti, s jakou se mohou částice vymrštěné ze Země v důsledku impaktu dostat na ostatní planety.

Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymed, Kallisto
Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymed, Kallisto
Ukázalo se, že částice vyvržené ze Země mohou doputovat až k planetě Jupiter. Kromě toho vedly jejich simulace k závěru, že počet částic vyvržených ze Země, které se srazí s Marsem, je o dva řády vyšší, než vyplývalo z dřívějších studií. Vědci dodávají, že oba výsledky mají astrobiologický význam, zejména v očekávání důkazů objevu život udržujícího prostředí na mladém Marsu či Jupiterových měsících Europa a Ganymed.

Ve své počítačové simulaci vědci analyzovali dráhy 10 242 částic vyvržených minimální rychlostí 11,2 km/s (což je potřebná úniková rychlost ze Země). Rozdílné případy kosmických srážek během existence Země vedly k vyvržení částic v širokém rozsahu rychlostí. Experimentátoři sledovali chování vyvržených částic po dobu následujících 30 000 roků, což je maximální odhadovaná doba pro přežití biologického materiálu v kosmickém prostředí.

Výpočty ukázaly, že k dosažení Marsu je potřebná rychlost vymrštění 11,62 km/s a k dosažení oběžné dráhu Jupiteru kolem Slunce 14,28 km/s. Zatímco částice vyvržené rychlostí kolem 11,2 km/s s velkou pravděpodobností spadnou zpět na Zemi, částice pohybující se rychlostí větší než 16,4 km/s mohou opustit Sluneční soustavu. Protože tyto částice tráví pouze velmi krátkou dobu ve vnitřních částech Sluneční soustavy, pravděpodobnost jejich srážky s vnitřními planetami je zanedbatelná.

Srážka meteoritu s planetou Mars - kresba
Srážka meteoritu s planetou Mars - kresba
Ze simulací rovněž vyplývá, že pravděpodobnost kolize částic vyvržených ze Země s jinými planetami závisí na konkrétním místě zemského povrchu, odkud byly částice do kosmického prostoru vyvrženy. Částice vymrštěné z přední polokoule Země (ve směru pohybu), které jsou statisticky mnohem pravděpodobnější, mají rovněž vyšší pravděpodobnost srážky s Marsem a Jupiterem, zatímco částice vymrštěné na "zadní" straně zeměkoule se spíše srazí s Venuší.

Vědci rovněž poznamenávají, že celková šance částic vyvržených ze Země na srážku s jinými planetami je velmi malá. Bude nutné provést další studie k určení rozdělení rychlostí vyvržených částic prostřednictvím simulací, které budou zahrnovat ještě větší počet částic k odhadu četnosti srážek, což bude mít vyšší statistickou váhu.

Další informace (v angličtině) najdete v článku: M. Reyes-Ruiz, et al. "Dynamics of escaping Earth ejecta and their collision probability with different Solar System bodies".

Na Zemi již byly nalezeny meteority, které mají svůj původ na Měsíci či na Marsu. Obdobně se tedy materiál ze Země mohl dostat na jiné planety.

Obrázky doplňující článek jsou pouze ilustrační.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečný zákryt Měsíce letadlem

Letadlo přilétá k přistání na letišti Václava Havla. Den po úplňku, téměř jasno. Canon EOS 5DS R, objektiv Canon EF 100-400 L IS + telekonvertor Kenko 1,4X (aktuálně celkové ohnisko 560mm). Clona F14, čas 1/200, ISO 800. Zpracování Canon DPP 4. Snímek letadla zakrývající velkou část Měsíce jsem podle původního plánu chtěl pořídit o den dříve. Z důvodu oblohy zcela zatažené během úplňku ho však nebylo možno provést.

Další informace »