Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie a čas: podcasty k Noci vědců

Astronomie a čas: podcasty k Noci vědců

Noc vědců - logo.

Poslechněte si šest zajímavých vyprávění o souvislosti astronomie a času, která vznikla při příležitosti Evropské noci vědců. Ta se uskuteční v pátek 24. září na mnoha místech ČR. Hlavním tématem letošního ročníku je právě "čas". Texty podcastů připravili přední čeští odborníci.

Jak šel čas s kosmonautikou?

64 roků - je to dlouhá nebo krátká doba? Poslechněte si dějiny kosmonautiky ve dvou minutách, pravda, ve velké zkratce s vytyčením těch hlavních událostí. Zajímavě a stručně. Autor textu Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Namluvil Vladislav Slezák. 

Čas a astronomie

Každý obor má svou časovou škálu. Někdo zkoumá děje ve zlomcích sekundy, astronomové pak v milionech a miliardách roků. A jaké to přináší těžkosti? S čím se musíme vyrovnat? Dozvíte se v krátkém čase tohoto podcastu. Text Dr. Soňa Ehlerová, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

Vesmír a čas

Jak moc je vesmír v čase neměnný? Jsou stálice opravdu stálice? A míří zemská osa neustále k Polárce? Vesmír jako dynamický systém proměňující se v čase, to je dnešní pohled na svět kolem Země. Text Dr. Soňa Ehlerová, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

Jak nám plyne čas

Přesný čas v minulosti určovaly hvězdárny. Vzpomínáte na oznamování pravého poledne v Praze mávnutím praporu a výstřelem z děla?  Že ne? V pořádku. Dnes je to stejně jinak. Autor textu Ing. Štěpán Kovář, Česká astronomická společnost. Namluvil Vladislav Slezák.

Čas a česká astronomie

Praha jako evropské centrum astronomie. Tycho Brahe, Johannes Kepler, Albert Einstein pracovali na poznání vesmíru právě v Praze. A pak je tu Československo s fenoménem lidových hvězdáren. Autor textu Ing. Štěpán Kovář, Česká astronomická společnost. Namluvil Vladislav Slezák.

Může čas zamrznout?

Světlo nestárne, ale využít rychlost světla nedokážeme. Stárneme víc u moře nebo na horách? A jak je to u černé díry? Text Dr. Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.




O autorovi

Štítky: Noc vědců 2021


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »