Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomie a čas: podcasty k Noci vědců

Astronomie a čas: podcasty k Noci vědců

Noc vědců - logo.

Poslechněte si šest zajímavých vyprávění o souvislosti astronomie a času, která vznikla při příležitosti Evropské noci vědců. Ta se uskuteční v pátek 24. září na mnoha místech ČR. Hlavním tématem letošního ročníku je právě "čas". Texty podcastů připravili přední čeští odborníci.

Jak šel čas s kosmonautikou?

64 roků - je to dlouhá nebo krátká doba? Poslechněte si dějiny kosmonautiky ve dvou minutách, pravda, ve velké zkratce s vytyčením těch hlavních událostí. Zajímavě a stručně. Autor textu Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Namluvil Vladislav Slezák. 

Čas a astronomie

Každý obor má svou časovou škálu. Někdo zkoumá děje ve zlomcích sekundy, astronomové pak v milionech a miliardách roků. A jaké to přináší těžkosti? S čím se musíme vyrovnat? Dozvíte se v krátkém čase tohoto podcastu. Text Dr. Soňa Ehlerová, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

Vesmír a čas

Jak moc je vesmír v čase neměnný? Jsou stálice opravdu stálice? A míří zemská osa neustále k Polárce? Vesmír jako dynamický systém proměňující se v čase, to je dnešní pohled na svět kolem Země. Text Dr. Soňa Ehlerová, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

Jak nám plyne čas

Přesný čas v minulosti určovaly hvězdárny. Vzpomínáte na oznamování pravého poledne v Praze mávnutím praporu a výstřelem z děla?  Že ne? V pořádku. Dnes je to stejně jinak. Autor textu Ing. Štěpán Kovář, Česká astronomická společnost. Namluvil Vladislav Slezák.

Čas a česká astronomie

Praha jako evropské centrum astronomie. Tycho Brahe, Johannes Kepler, Albert Einstein pracovali na poznání vesmíru právě v Praze. A pak je tu Československo s fenoménem lidových hvězdáren. Autor textu Ing. Štěpán Kovář, Česká astronomická společnost. Namluvil Vladislav Slezák.

Může čas zamrznout?

Světlo nestárne, ale využít rychlost světla nedokážeme. Stárneme víc u moře nebo na horách? A jak je to u černé díry? Text Dr. Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.




O autorovi

Štítky: Noc vědců 2021


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »