Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická Noc vědců v Praze - jedinečný zážitek

Astronomická Noc vědců v Praze - jedinečný zážitek

Největší dalekohled Hvězdárny Ďáblice
Autor: Pavel Gabzdyl

Po roční odmlce, kdy mohl být program jen online, se můžete přijít osobně podívat do všech tří středisek Planetum v rámci akce Noc vědců. Chcete vidět zajímavé pokusy, pohádky, přednášky, expozice a podívat se dalekohledy do vesmíru? Pak si určitě vyberete! Vše s odborným komentářem.

Hvězdárna Ďáblice

Měsíc u krejčího

  • 16:30 – 17:00

Ušít fráček Měsíci je zapeklitá věc – Měsíc totiž neustále mění svůj tvar. Jak si krejčí poradí, uvidíte v pohádce. Po pohádce se v živě komentované části dozvíte nejen to, proč Měsíc mění svůj tvar, ale také o tom, jak lidé cestovali na Měsíc. Vhodné pro děti od 3 let.

Střílení raket

  • 17:00 – 17:30

Co takhle postavit si raketu a vystřelit ji do vesmíru? To stojí miliardy, ale my dokážeme vystřelit raketu z obyčejné PET lahve do výšky desítek metrů a bude nám k tomu stačit vzduch a voda. Nevěříte? Přijďte se stát konstruktéry!

Cesta za kometou

  • 17:30 – 18:00

Kosmické sondy navštívily už několik komet. Představíme si pomocí kresleného filmu pro děti úžasný příběh sondy Rosetta a jejího modulu Philae, který na kometě jako první přistál. Vhodné pro děti od 7 do 12 let.

Vesmírné pokusy

  • 18:00 – 18:30

Vyrobíme si kometární ohon, vyzkoušíme, jak na kometách vznikají krátery. Budete si moci sáhnout na model komety. V hlavní roli voda! Podivuhodné vlastnosti nejběžnější látky na Zemi v sérii jednoduchých experimentů. Vhodné pro všechny generace.

Co nám hrozí z vesmíru? Ing. rudolf mentzl

  • 19:00 – 20:00

Je planeta Země bezpečným místem pro život? Nejbližší vesmír skýtá několik hrozeb, především v podobě náhlé sluneční erupce a srážky s planetkou či kometou. Jak reálné takové nebezpeční je? Jak ho zkoumají čeští vědci? Pořad komponuje živé vystoupení astronoma s dokumentárním filmem. Vhodný  od 12 let.

Doprovodný program:

  • Pozorování Slunce: 16:00 – 17:30.
  • Pozorování noční oblohy: 19:30 – 22:00 pozorování planet Jupiter, Saturn a dalších objektů noční oblohy.
  • V případě zatažené oblohy prohlídka dalekohledů a sledování pozemských objektů, např. vysílače v Ládví či Žižkovské věže.
  • Modely všech planet Sluneční soustavy v měřítku.
  • Představení astronomického kroužku

 

Planetárium Praha

Páni času, Mgr. Jan Veselý

  • Pro děti od 10 let
  • 17:00 – 18:00
  • Kinosál, vstup na místenku (v pokladně)

Víte, kde můžete potkat opravdového strážce času? Proč hodiny v Praze, Kodani a třeba v Kinshase ukazují stejně, zatímco ve Washingtonu jsou o šest hodin pozadu a naopak v Sydney už je zítra ráno? A jak běží čas jinde ve vesmíru? Máte trochu času na hraní? Uděláme několik zajímavých pokusů s časem a vyrobíme spolu sluneční, měsíční i jiné hodiny. Trochu si také zasoutěžíme. Uvidíte, že nám čas uteče jako voda.

Zrození Země

  • 18:30 – 19:15
  • Digitální planetárium, vstup na místenku (v pokladně)

Jak se zrodila Země a ostatní planety Sluneční soustavy? Odkud pochází náš Měsíc? Jak se Země stala planetou podporující život? Je možné, že život sám ovlivnil podmínky na Zemi tak, aby zde mohl existovat? Naše planeta je rájem pro život. Je však rájem jediným? Přijďte se podívat na spletitý příběh původu naší planety a života na jejím povrchu.

Orloj, Mgr. Jaroslav Soumar

  • 19:30 – 20:45
  • Digitální planetárium, vstup na místenku (v pokladně)

Proč se orloj tak divně jmenuje a jak souvisí s planetáriem? Jak se na orloji měří čas? A co to vůbec je, ten čas? Prozkoumáme vývoj měření času od slunečních hodin po chytré hodinky. Budeme pátrat, jak chápali čas naši předkové, odhalíme různé způsoby zaznamenávání času a budeme sledovat postupné zdokonalování měření času. Poodhalíme, jak chápe čas dnešní věda.

Horizon

  • 21:00 – 22:00
  • Digitální planetárium, vstup na místenku (v pokladně)

Od počátku věků se lidé snažili zjistit a popsat to, co se skrývá v nezmapovaných koutech světa. Zvědavost a touha po poznání nás táhne kupředu i dnes a nutí nás ptát se: „Proč?“ Vědecké zkoumání světa nás dovedlo od geocentrického systému k heliocentrickému, od teorie statického vesmíru k Velkému třesku a nyní nám ukazuje cestu až za horizont viditelného vesmíru.

Doprovodný program:

  • Planetárium bude otevřeno od 16:30 do 22:00
  • Astronomická expozice Po celou dobu provozu vám budou ve foyer k dispozici interaktivní exponáty. Najdete zde model černé díry, můžete sledovat, jak se mění vzhled měsíčního povrchu se změnou jeho osvětlení Sluncem a naše simulátory vám umožní se projet po Měsíci nebo Marsu.
  • Vostok, Eagle, Atlantis – posuďte sami, jak šel čas ve vývoji dopravních prostředků do vesmíru. Zažijte na vlastní kůži pocity prvních kosmonautů a astronautů.

 

Štefánikova hvězdárna

S Ufonkem mezi hvězdami aneb O vesmíru pro nejmenší

  • 17:30 – 18:45
  • přednáškový sál, I. patro, vstup na místenku (on-line na https://www.nocvedcu.cz/, v den konání na místě v pokladně)

Povídání pro nejmenší návštěvníky, kteří se v jeho průběhu hravou formou poprvé seznámí s objekty blízkého i vzdáleného vesmíru. To vše pod vedením odborného lektora a přizpůsobené dětem ve věku 5 až 8 let.

Čas v nás i kolem nás, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

  • 19:00 – 20:30
  • přednáškový sál, I. patro, vstup na místenku (on-line na https://www.nocvedcu.cz/, v den konání na místě v pokladně)

Čas automaticky přijímáme jako cosi, co plyne nezávisle na nás samotných. Je tomu skutečně tak? Kde se čas bere?  Lze ovlivnit chod času? Jsou možné cesty do minulosti a budoucnosti? Kdy přestává mít čas smysl? Jaký je význam času při vzniku vesmíru? Může být čas kvantovaný? Vydejte se s námi poznávat tajemství času v nadčasovém vyprávění.

eVscope

  • 20:00 – 22:00
  • zahrada před hvězdárnou – pouze v případě příznivého počasí

Dalekohled ovládaný aplikací z mobilního telefonu vám díky inovativní technologii vycházející z principů digitální astrofotografie poskytne jedinečný pohled na mlhoviny, hvězdokupy či galaxie i z centra velkoměsta. Nahlédněte s námi do minulosti!

Největší z obrů

  • 20:45
  • Projekce pořadů, přednáškový sál, I. patro

Pořad o Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, doplňující za jasného počasí jeho pozorování dalekohledy hvězdárny.

Time Zero

  • 21:15
  • Projekce pořadů, přednáškový sál, I. patro

Pořad shrnující dnešní znalosti o vzniku vesmíru a jeho dalším vývoji. Vydejte se s námi až na počátek času!

Doprovodný program:

  • Hvězdárna bude otevřeno od 17:00 do 22:00
  • Exkurze do kopulí a pozorování dalekohledy (za vhodných podmínek), mobilní pracoviště s ukázkami odborné práce – měření zákrytů hvězd Měsícem, zakreslování Slunce…




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Noc vědců 2021


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »