Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická Noc vědců v Praze - jedinečný zážitek

Astronomická Noc vědců v Praze - jedinečný zážitek

Největší dalekohled Hvězdárny Ďáblice
Autor: Pavel Gabzdyl

Po roční odmlce, kdy mohl být program jen online, se můžete přijít osobně podívat do všech tří středisek Planetum v rámci akce Noc vědců. Chcete vidět zajímavé pokusy, pohádky, přednášky, expozice a podívat se dalekohledy do vesmíru? Pak si určitě vyberete! Vše s odborným komentářem.

Hvězdárna Ďáblice

Měsíc u krejčího

  • 16:30 – 17:00

Ušít fráček Měsíci je zapeklitá věc – Měsíc totiž neustále mění svůj tvar. Jak si krejčí poradí, uvidíte v pohádce. Po pohádce se v živě komentované části dozvíte nejen to, proč Měsíc mění svůj tvar, ale také o tom, jak lidé cestovali na Měsíc. Vhodné pro děti od 3 let.

Střílení raket

  • 17:00 – 17:30

Co takhle postavit si raketu a vystřelit ji do vesmíru? To stojí miliardy, ale my dokážeme vystřelit raketu z obyčejné PET lahve do výšky desítek metrů a bude nám k tomu stačit vzduch a voda. Nevěříte? Přijďte se stát konstruktéry!

Cesta za kometou

  • 17:30 – 18:00

Kosmické sondy navštívily už několik komet. Představíme si pomocí kresleného filmu pro děti úžasný příběh sondy Rosetta a jejího modulu Philae, který na kometě jako první přistál. Vhodné pro děti od 7 do 12 let.

Vesmírné pokusy

  • 18:00 – 18:30

Vyrobíme si kometární ohon, vyzkoušíme, jak na kometách vznikají krátery. Budete si moci sáhnout na model komety. V hlavní roli voda! Podivuhodné vlastnosti nejběžnější látky na Zemi v sérii jednoduchých experimentů. Vhodné pro všechny generace.

Co nám hrozí z vesmíru? Ing. rudolf mentzl

  • 19:00 – 20:00

Je planeta Země bezpečným místem pro život? Nejbližší vesmír skýtá několik hrozeb, především v podobě náhlé sluneční erupce a srážky s planetkou či kometou. Jak reálné takové nebezpeční je? Jak ho zkoumají čeští vědci? Pořad komponuje živé vystoupení astronoma s dokumentárním filmem. Vhodný  od 12 let.

Doprovodný program:

  • Pozorování Slunce: 16:00 – 17:30.
  • Pozorování noční oblohy: 19:30 – 22:00 pozorování planet Jupiter, Saturn a dalších objektů noční oblohy.
  • V případě zatažené oblohy prohlídka dalekohledů a sledování pozemských objektů, např. vysílače v Ládví či Žižkovské věže.
  • Modely všech planet Sluneční soustavy v měřítku.
  • Představení astronomického kroužku

 

Planetárium Praha

Páni času, Mgr. Jan Veselý

  • Pro děti od 10 let
  • 17:00 – 18:00
  • Kinosál, vstup na místenku (v pokladně)

Víte, kde můžete potkat opravdového strážce času? Proč hodiny v Praze, Kodani a třeba v Kinshase ukazují stejně, zatímco ve Washingtonu jsou o šest hodin pozadu a naopak v Sydney už je zítra ráno? A jak běží čas jinde ve vesmíru? Máte trochu času na hraní? Uděláme několik zajímavých pokusů s časem a vyrobíme spolu sluneční, měsíční i jiné hodiny. Trochu si také zasoutěžíme. Uvidíte, že nám čas uteče jako voda.

Zrození Země

  • 18:30 – 19:15
  • Digitální planetárium, vstup na místenku (v pokladně)

Jak se zrodila Země a ostatní planety Sluneční soustavy? Odkud pochází náš Měsíc? Jak se Země stala planetou podporující život? Je možné, že život sám ovlivnil podmínky na Zemi tak, aby zde mohl existovat? Naše planeta je rájem pro život. Je však rájem jediným? Přijďte se podívat na spletitý příběh původu naší planety a života na jejím povrchu.

Orloj, Mgr. Jaroslav Soumar

  • 19:30 – 20:45
  • Digitální planetárium, vstup na místenku (v pokladně)

Proč se orloj tak divně jmenuje a jak souvisí s planetáriem? Jak se na orloji měří čas? A co to vůbec je, ten čas? Prozkoumáme vývoj měření času od slunečních hodin po chytré hodinky. Budeme pátrat, jak chápali čas naši předkové, odhalíme různé způsoby zaznamenávání času a budeme sledovat postupné zdokonalování měření času. Poodhalíme, jak chápe čas dnešní věda.

Horizon

  • 21:00 – 22:00
  • Digitální planetárium, vstup na místenku (v pokladně)

Od počátku věků se lidé snažili zjistit a popsat to, co se skrývá v nezmapovaných koutech světa. Zvědavost a touha po poznání nás táhne kupředu i dnes a nutí nás ptát se: „Proč?“ Vědecké zkoumání světa nás dovedlo od geocentrického systému k heliocentrickému, od teorie statického vesmíru k Velkému třesku a nyní nám ukazuje cestu až za horizont viditelného vesmíru.

Doprovodný program:

  • Planetárium bude otevřeno od 16:30 do 22:00
  • Astronomická expozice Po celou dobu provozu vám budou ve foyer k dispozici interaktivní exponáty. Najdete zde model černé díry, můžete sledovat, jak se mění vzhled měsíčního povrchu se změnou jeho osvětlení Sluncem a naše simulátory vám umožní se projet po Měsíci nebo Marsu.
  • Vostok, Eagle, Atlantis – posuďte sami, jak šel čas ve vývoji dopravních prostředků do vesmíru. Zažijte na vlastní kůži pocity prvních kosmonautů a astronautů.

 

Štefánikova hvězdárna

S Ufonkem mezi hvězdami aneb O vesmíru pro nejmenší

  • 17:30 – 18:45
  • přednáškový sál, I. patro, vstup na místenku (on-line na https://www.nocvedcu.cz/, v den konání na místě v pokladně)

Povídání pro nejmenší návštěvníky, kteří se v jeho průběhu hravou formou poprvé seznámí s objekty blízkého i vzdáleného vesmíru. To vše pod vedením odborného lektora a přizpůsobené dětem ve věku 5 až 8 let.

Čas v nás i kolem nás, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

  • 19:00 – 20:30
  • přednáškový sál, I. patro, vstup na místenku (on-line na https://www.nocvedcu.cz/, v den konání na místě v pokladně)

Čas automaticky přijímáme jako cosi, co plyne nezávisle na nás samotných. Je tomu skutečně tak? Kde se čas bere?  Lze ovlivnit chod času? Jsou možné cesty do minulosti a budoucnosti? Kdy přestává mít čas smysl? Jaký je význam času při vzniku vesmíru? Může být čas kvantovaný? Vydejte se s námi poznávat tajemství času v nadčasovém vyprávění.

eVscope

  • 20:00 – 22:00
  • zahrada před hvězdárnou – pouze v případě příznivého počasí

Dalekohled ovládaný aplikací z mobilního telefonu vám díky inovativní technologii vycházející z principů digitální astrofotografie poskytne jedinečný pohled na mlhoviny, hvězdokupy či galaxie i z centra velkoměsta. Nahlédněte s námi do minulosti!

Největší z obrů

  • 20:45
  • Projekce pořadů, přednáškový sál, I. patro

Pořad o Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, doplňující za jasného počasí jeho pozorování dalekohledy hvězdárny.

Time Zero

  • 21:15
  • Projekce pořadů, přednáškový sál, I. patro

Pořad shrnující dnešní znalosti o vzniku vesmíru a jeho dalším vývoji. Vydejte se s námi až na počátek času!

Doprovodný program:

  • Hvězdárna bude otevřeno od 17:00 do 22:00
  • Exkurze do kopulí a pozorování dalekohledy (za vhodných podmínek), mobilní pracoviště s ukázkami odborné práce – měření zákrytů hvězd Měsícem, zakreslování Slunce…




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Noc vědců 2021


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »