Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Avantgardní audiovizuální cesta z druhohor do současnosti

Avantgardní audiovizuální cesta z druhohor do současnosti

Vývoj Země
Autor: Matěj Machek

Čtyřhlavý tým složený z vědců a umělců představí (2.4.) v Bike Jesus poprvé na klubové scéně unikátní sonifikační projekt s názvem 4.5Ga~24h. Projekt si klade za cíl vyjádřit celou historii planety Země pomocí zhudebnění vědeckých dat.

Projekt 4.5Ga~24h začal v roce 2023 sérií vědeckých přednášek s ukázkami zhudebnění a sonifikace dat. „Země je komplexní systém a procesy v ní i na ní se navzájem ovlivňují. Nahlédnout do jejího fungování a historie můžeme tedy jen při spojení poznatků z různých oborů jejího zkoumání a modelování”, říká Matěj Machek, zakládající člen projektu, který sérii přednášek kurátoroval tak, aby pokryla různé úhly pohledu typické pro širokou paletu oborů, jejichž středem zájmu jsou Země a její minulost. V rámci série v prostorách Kampus Hybernská vystoupili např. paleoklimatolog Jiří Laurin nebo čerstvá držitelka ceny Neuron, astrobioložka Klára Hlouchová.

Původní idea projektu ale nevznikla v geologických laboratořích. „Na začátku byla metafora známá z prvních kapitol učebnic geologie. Představte si, že by se celá historie planety Země odehrála v jednom dni. Ta představa nebude obraz ani věta. Ta představa bude hudba, protože jestli něco, tak hudba je čas,“ říká jeden ze zakladatelů projektu Cyril Kaplan. Projekt má tuto metaforu vetkanou ve svém názvu, 4.5Ga~24, čtyři a půl miliardy let za 24 hodin.

Avantgardní audiovizuální cesta z druhohor do současnosti Autor: Matěj Machek
Avantgardní audiovizuální cesta z druhohor do současnosti
Autor: Matěj Machek
Skladba trvající celý jeden den je finální destinací projektu, nicméně v prostorách kultovního Bike Jesus proběhne zatím její ochutnávka ve formě závěrečného úseku. To znamená dobu od druhohor, kdy si život podmanil souš, až do současnosti za 80 minut. Elektronická skladba, zakotvená v datech přehrávaných rychlostí 52000 let za vteřinu, o šesti částech odpovídajících periodám geologického času přehraje historii Země za posledních 252 milionů let. Živé vizuální vyjádření pomocí projekce a laseru vycházející přímo z hudby bude založeno na principech Oscilloscope music. „Data převádíme na zvuk, zvuk převádíme na obraz,” popisuje Kaplan princip tvorby. Každá z datových řad popisujících například teplotu, biodiverzitu, magnetické pole či astronomické cykly se stane základem pro partituru jednoho ze syntetizátorů, výsledný zvuk pak budou naživo dotvářet tři hudebníci. „Myslím, že to bude avantgardní a zároveň taneční zážitek. Data převádíme do not v určitých logických intervalech, ale nemanipulujeme s nimi. Nehýbeme s nimi o osminu tam nebo zpátky nebo o půltón nahoru nebo dolu, abychom docílili hudebnějšího vyznění. Nechceme historii Země kvantizovat na grid. Ale zároveň se chceme vyvarovat kakofónie. Pomocí arpeggiátorů a slicerů tu raw matérii dotváříme v něco, na co by se mělo dát tančit. A nechybí ani nejlepší přítel člověka, kopák na doby.” popisuje koncept skladby Kaplan.

Skladbu s pracovním názvem Cesta z pravěku vytvořili a interpretují David Vrbík (audiovizuální umělec, vynálezce hudebního nástroje laserová struna, autor a performer na poli Oscilloscope music), Cyril Kaplan (hudebník a výzkumník známý především z kapel Vložte kočku a Mutanti hledaj východisko), hudebník a programátor Pavel Husa, geolog Matěj Machek (vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd české republiky) a Vlastimil Koudelka z Národního ústavu duševního zdraví.

Projekt 4.5Ga~24h je unikátní jak v našem, tak ve světovém prostředí, tak si ho nenechte ujít. Vstupenky za 150 Kč budou k dispozici pouze na místě.

Pro další informace navštivte web 4point5is24.cz, instagram nebo facebook projektu.

Zde je záznam jedné ze skladeb odehraných v rámci posledního vystoupení v projektu v Bio Oko. Patnáctiminutová skladba And human nás provede historií země v pouhých patnácti minutách. 4.5Ga~: And Human (live from Bio Oko)

Projekt 4.5Ga~24h tvoří jednu z výzkumných a experimentálních větví intermediálního projektu V E K T R O S K O P. Projekt vzniká za podpory Nadačního fondu IOCB Tech, Strategie AV21 - Dynamická planeta Země a Geofyzikálního ústavu AVČR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook projektu
[2] Instagram
[3] 4point5is24.cz/



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Země, Země


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »