Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet. 

„Pro pátý ročník Festivalu planet jsme letos vyrobili model, jaký si dokáže představit jenom málokdo,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Na Temnalóně jsou zobrazena lidská sídla, některé dálniční tahy, ostře střežené hranice. U severního a jižního pólu najdete prstenec polárních září, tedy oblast, kde se tento přírodní jev vyskytuje nejčastěji. Naopak chybí další přirozené, avšak pomíjivé světelné zdroje – samozřejmě blesky, ale také noční svítící oblaka nebo meteory.“

Podkladem pro Temnalónu se stala především pozorování ze sondy Suomi NPP, která od roku 2012 monitoruje naši planetu z výšky asi osm set kilometrů a dokáže zaznamenat noční světla s šestkrát větším prostorovým rozlišením a 250násobným dynamickým rozsahem než předcházející detektory. Umí tak zachytit jednotlivé pouliční lampy nebo rybářské lodě. Aby však mohla vzniknout kompletní mapa nočních světel na celé planetě Zemi, bylo potřeba tří týdnů pozorování, během nichž 312krát přelétla oba zeměpisné póly a pořídila 2,5 terabajtu dat. Pomocí speciálních algoritmů byl následně odstraněn vliv mraků i jiných přírodních zdrojů světla.

„Vytvoření nafukovacího modelu planety Země v noci byla velká výzva. Nejen, že se tradičně jednalo o graficky náročnou práci, ale zabrat nám dal i samotný tisk modrých a černých odstínů,“ komentuje přípravu podkladů pro Temnalónu Michal Okleštěk, který spolu s Janem Machátem tvoří uskupení VISUALOVE. „Texturu jsme dále doplnili polárními zářemi a oblačností. To modelu dodává realističtější vzhled a jistou hloubku.“

Součástí Festivalu planet bude speciální výstava o temné podobě planety Země, letní kino s vesmírnou duší, které uvede řadu vědecko-fantastických a fantasy filmů, povídání u modelů a také mimořádné projekce v digitáriu, včetně hudebního pořadu Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon.

146276.jpg

Praktické rady k návštěvě Festivalu planet

  • Aktuální informace najdete na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz
  • Od 10. do 16. července bude vystavena Temnalóna s Terralónou (noční a denní podoba planety Země), od 1. do 8. srpna se k nim přidá Lunalón (tj. Měsíc), Marsmeloun (Mars) a Heliosféra (Slunce). Každý den vždy od 14.00 do 23.30 hodin.
  • Někdy nafukujeme později, jindy naopak sfoukáváme dříve. Instalaci totiž může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz ověřte aktuální situaci.
  • K cestě na Kraví horu použijte výhradně městskou hromadnou dopravu. V okolí parku není možné zaparkovat! Nejsnadnější je použít „čtyřku“. Šalina číslo 4 k nám jede od nádraží, náměstí Svobody, ulice Česká nebo od Červeného kostela každých deset minut. Vystoupíte až na konečné: náměstí Míru/Masarykova čtvrť. Jinou možností, jak se dostat na festival, je autobus číslo 68, který jede ze Šumavské, kolem Šelepky, Tábora a po Mučednické až na náměstí Míru. Po 23. hodině na náměstí Míru zastavuje také noční autobusová linka N89.
  • Dopravní podnik města Brna v nejvytíženějších hodinách Festivalu planet nasazuje vozy s větší kapacitou, které jezdí častěji, než je uvedeno v jízdním řádu. I tak prosíme o trpělivost.
  • Pokud přesto použijete automobil, respektujte prosím parkovací zóny a zákazy stání. Na pořádek dohlíží hlídky Městské policie Brno.
  • Každý večer ve 20:00 je v parku u modelů připraveno krátké povídání.
  • Každý večer od 21.30 (v červenci), resp. od 21.00 (v srpnu) promítá letní kino s vesmírnou duší.
  • Každé odpoledne a podvečer nabízí digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké. Program najdete na www.hvezdarna.cz, pouze tyto pořady jsou placené, vše ostatní je zdarma.
  • Na hvězdárně najdete jak automaty s jednoduchým občerstvením, tak volně přístupné toalety.
  • V okolí je celá řada dobrých i špatných restaurací – doporučit můžeme Monte Bú. A je tu také samoobsluha Brněnka.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »