Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet. 

„Pro pátý ročník Festivalu planet jsme letos vyrobili model, jaký si dokáže představit jenom málokdo,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Na Temnalóně jsou zobrazena lidská sídla, některé dálniční tahy, ostře střežené hranice. U severního a jižního pólu najdete prstenec polárních září, tedy oblast, kde se tento přírodní jev vyskytuje nejčastěji. Naopak chybí další přirozené, avšak pomíjivé světelné zdroje – samozřejmě blesky, ale také noční svítící oblaka nebo meteory.“

Podkladem pro Temnalónu se stala především pozorování ze sondy Suomi NPP, která od roku 2012 monitoruje naši planetu z výšky asi osm set kilometrů a dokáže zaznamenat noční světla s šestkrát větším prostorovým rozlišením a 250násobným dynamickým rozsahem než předcházející detektory. Umí tak zachytit jednotlivé pouliční lampy nebo rybářské lodě. Aby však mohla vzniknout kompletní mapa nočních světel na celé planetě Zemi, bylo potřeba tří týdnů pozorování, během nichž 312krát přelétla oba zeměpisné póly a pořídila 2,5 terabajtu dat. Pomocí speciálních algoritmů byl následně odstraněn vliv mraků i jiných přírodních zdrojů světla.

„Vytvoření nafukovacího modelu planety Země v noci byla velká výzva. Nejen, že se tradičně jednalo o graficky náročnou práci, ale zabrat nám dal i samotný tisk modrých a černých odstínů,“ komentuje přípravu podkladů pro Temnalónu Michal Okleštěk, který spolu s Janem Machátem tvoří uskupení VISUALOVE. „Texturu jsme dále doplnili polárními zářemi a oblačností. To modelu dodává realističtější vzhled a jistou hloubku.“

Součástí Festivalu planet bude speciální výstava o temné podobě planety Země, letní kino s vesmírnou duší, které uvede řadu vědecko-fantastických a fantasy filmů, povídání u modelů a také mimořádné projekce v digitáriu, včetně hudebního pořadu Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon.

146276.jpg

Praktické rady k návštěvě Festivalu planet

  • Aktuální informace najdete na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz
  • Od 10. do 16. července bude vystavena Temnalóna s Terralónou (noční a denní podoba planety Země), od 1. do 8. srpna se k nim přidá Lunalón (tj. Měsíc), Marsmeloun (Mars) a Heliosféra (Slunce). Každý den vždy od 14.00 do 23.30 hodin.
  • Někdy nafukujeme později, jindy naopak sfoukáváme dříve. Instalaci totiž může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz ověřte aktuální situaci.
  • K cestě na Kraví horu použijte výhradně městskou hromadnou dopravu. V okolí parku není možné zaparkovat! Nejsnadnější je použít „čtyřku“. Šalina číslo 4 k nám jede od nádraží, náměstí Svobody, ulice Česká nebo od Červeného kostela každých deset minut. Vystoupíte až na konečné: náměstí Míru/Masarykova čtvrť. Jinou možností, jak se dostat na festival, je autobus číslo 68, který jede ze Šumavské, kolem Šelepky, Tábora a po Mučednické až na náměstí Míru. Po 23. hodině na náměstí Míru zastavuje také noční autobusová linka N89.
  • Dopravní podnik města Brna v nejvytíženějších hodinách Festivalu planet nasazuje vozy s větší kapacitou, které jezdí častěji, než je uvedeno v jízdním řádu. I tak prosíme o trpělivost.
  • Pokud přesto použijete automobil, respektujte prosím parkovací zóny a zákazy stání. Na pořádek dohlíží hlídky Městské policie Brno.
  • Každý večer ve 20:00 je v parku u modelů připraveno krátké povídání.
  • Každý večer od 21.30 (v červenci), resp. od 21.00 (v srpnu) promítá letní kino s vesmírnou duší.
  • Každé odpoledne a podvečer nabízí digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké. Program najdete na www.hvezdarna.cz, pouze tyto pořady jsou placené, vše ostatní je zdarma.
  • Na hvězdárně najdete jak automaty s jednoduchým občerstvením, tak volně přístupné toalety.
  • V okolí je celá řada dobrých i špatných restaurací – doporučit můžeme Monte Bú. A je tu také samoobsluha Brněnka.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »