Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet. 

„Pro pátý ročník Festivalu planet jsme letos vyrobili model, jaký si dokáže představit jenom málokdo,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Na Temnalóně jsou zobrazena lidská sídla, některé dálniční tahy, ostře střežené hranice. U severního a jižního pólu najdete prstenec polárních září, tedy oblast, kde se tento přírodní jev vyskytuje nejčastěji. Naopak chybí další přirozené, avšak pomíjivé světelné zdroje – samozřejmě blesky, ale také noční svítící oblaka nebo meteory.“

Podkladem pro Temnalónu se stala především pozorování ze sondy Suomi NPP, která od roku 2012 monitoruje naši planetu z výšky asi osm set kilometrů a dokáže zaznamenat noční světla s šestkrát větším prostorovým rozlišením a 250násobným dynamickým rozsahem než předcházející detektory. Umí tak zachytit jednotlivé pouliční lampy nebo rybářské lodě. Aby však mohla vzniknout kompletní mapa nočních světel na celé planetě Zemi, bylo potřeba tří týdnů pozorování, během nichž 312krát přelétla oba zeměpisné póly a pořídila 2,5 terabajtu dat. Pomocí speciálních algoritmů byl následně odstraněn vliv mraků i jiných přírodních zdrojů světla.

„Vytvoření nafukovacího modelu planety Země v noci byla velká výzva. Nejen, že se tradičně jednalo o graficky náročnou práci, ale zabrat nám dal i samotný tisk modrých a černých odstínů,“ komentuje přípravu podkladů pro Temnalónu Michal Okleštěk, který spolu s Janem Machátem tvoří uskupení VISUALOVE. „Texturu jsme dále doplnili polárními zářemi a oblačností. To modelu dodává realističtější vzhled a jistou hloubku.“

Součástí Festivalu planet bude speciální výstava o temné podobě planety Země, letní kino s vesmírnou duší, které uvede řadu vědecko-fantastických a fantasy filmů, povídání u modelů a také mimořádné projekce v digitáriu, včetně hudebního pořadu Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon.

146276.jpg

Praktické rady k návštěvě Festivalu planet

  • Aktuální informace najdete na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz
  • Od 10. do 16. července bude vystavena Temnalóna s Terralónou (noční a denní podoba planety Země), od 1. do 8. srpna se k nim přidá Lunalón (tj. Měsíc), Marsmeloun (Mars) a Heliosféra (Slunce). Každý den vždy od 14.00 do 23.30 hodin.
  • Někdy nafukujeme později, jindy naopak sfoukáváme dříve. Instalaci totiž může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz ověřte aktuální situaci.
  • K cestě na Kraví horu použijte výhradně městskou hromadnou dopravu. V okolí parku není možné zaparkovat! Nejsnadnější je použít „čtyřku“. Šalina číslo 4 k nám jede od nádraží, náměstí Svobody, ulice Česká nebo od Červeného kostela každých deset minut. Vystoupíte až na konečné: náměstí Míru/Masarykova čtvrť. Jinou možností, jak se dostat na festival, je autobus číslo 68, který jede ze Šumavské, kolem Šelepky, Tábora a po Mučednické až na náměstí Míru. Po 23. hodině na náměstí Míru zastavuje také noční autobusová linka N89.
  • Dopravní podnik města Brna v nejvytíženějších hodinách Festivalu planet nasazuje vozy s větší kapacitou, které jezdí častěji, než je uvedeno v jízdním řádu. I tak prosíme o trpělivost.
  • Pokud přesto použijete automobil, respektujte prosím parkovací zóny a zákazy stání. Na pořádek dohlíží hlídky Městské policie Brno.
  • Každý večer ve 20:00 je v parku u modelů připraveno krátké povídání.
  • Každý večer od 21.30 (v červenci), resp. od 21.00 (v srpnu) promítá letní kino s vesmírnou duší.
  • Každé odpoledne a podvečer nabízí digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké. Program najdete na www.hvezdarna.cz, pouze tyto pořady jsou placené, vše ostatní je zdarma.
  • Na hvězdárně najdete jak automaty s jednoduchým občerstvením, tak volně přístupné toalety.
  • V okolí je celá řada dobrých i špatných restaurací – doporučit můžeme Monte Bú. A je tu také samoobsluha Brněnka.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »