Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu. 

„Díky vstřícnému kroku Dopravního podniku města Brna máme možnost naše aktivity propagovat i tímto, pro nás dosud netradičním způsobem,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Znovu musím zopakovat, bez jakéhokoli sarkasmu, že Dopravní podnik města Brna považujeme za našeho oficiálního dopravce.“

„S brněnskou hvězdárnou máme velmi dobré vztahy a její originální tramvaj patří standardně mezi nejkrásnější a nejpoutavější. Hvězdárenský vůz typu Vario s číslem 1120 sveze cestující nejčastěji na linkách 1, 4 a 12,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Za grafickým návrhem, který vychází z vizuálního stylu Hvězdárny a planetária Brno, stojí Pavel Gabzdyl. Potisk vychází z hesla „Vesmír je plný hvězd“. Tramvaj proto z jedné strany zdobí kreslená mapa zimních a letních souhvězdí s vyznačenými jmény zajímavých hvězd, které doplňují různé informace.

Cestující se tak například dozví, že hvězda Altair je od Brna vzdálená 17 světelných roků nebo že hvězda Antares je 755krát větší než naše Slunce. Z nástupní strany se pak cestující mohou dotknout nefalšovaného brněnského středu vesmíru nebo zjistit dobu trvání jízdy tramvají až na Měsíc. Aby potisk tramvaje nepůsobil příliš temně, protíná jej světle modrý pás Mléčné dráhy.

„Aby toho nebylo málo, ve stejném stylu jsme v červnu upravili i jednu ze zastávek u hlavního nádraží,“ dodává Pavel Gabzdyl. „Snažíme se tak nenápadnou a hravou formou vzdělávat brněnskou veřejnost a šířit slávu vědy a techniky nejen po městě Brně.“

Kde a kdy se můžete s hvězdárenskou šalinou svést? Stačí použít aplikaci DPMB nebo jednoduše kliknout na https://mapa.idsjmk.cz, kde zadáte číslo vozu 1120.

Zastávka u Hlavního nádraží


Na brněnském nebi bohužel spatříme jen několik desítek hvězd. Pod střechou „hvězdárenské‘ zastávky je ale hvězd mnohem víc. Část vnitřního polepu totiž představuje mapa hvězdného nebe se zajímavými hvězdami. Vnější část polepu pak tvoří fotografická mapa přivrácené i odvrácené strany Měsíce. Zatímco hvězdárenská šalina bude jezdit nejméně rok, na zastávce můžete nastoupit nebo vystoupit pouze v červnu 2022.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »