Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu. 

„Díky vstřícnému kroku Dopravního podniku města Brna máme možnost naše aktivity propagovat i tímto, pro nás dosud netradičním způsobem,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Znovu musím zopakovat, bez jakéhokoli sarkasmu, že Dopravní podnik města Brna považujeme za našeho oficiálního dopravce.“

„S brněnskou hvězdárnou máme velmi dobré vztahy a její originální tramvaj patří standardně mezi nejkrásnější a nejpoutavější. Hvězdárenský vůz typu Vario s číslem 1120 sveze cestující nejčastěji na linkách 1, 4 a 12,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Za grafickým návrhem, který vychází z vizuálního stylu Hvězdárny a planetária Brno, stojí Pavel Gabzdyl. Potisk vychází z hesla „Vesmír je plný hvězd“. Tramvaj proto z jedné strany zdobí kreslená mapa zimních a letních souhvězdí s vyznačenými jmény zajímavých hvězd, které doplňují různé informace.

Cestující se tak například dozví, že hvězda Altair je od Brna vzdálená 17 světelných roků nebo že hvězda Antares je 755krát větší než naše Slunce. Z nástupní strany se pak cestující mohou dotknout nefalšovaného brněnského středu vesmíru nebo zjistit dobu trvání jízdy tramvají až na Měsíc. Aby potisk tramvaje nepůsobil příliš temně, protíná jej světle modrý pás Mléčné dráhy.

„Aby toho nebylo málo, ve stejném stylu jsme v červnu upravili i jednu ze zastávek u hlavního nádraží,“ dodává Pavel Gabzdyl. „Snažíme se tak nenápadnou a hravou formou vzdělávat brněnskou veřejnost a šířit slávu vědy a techniky nejen po městě Brně.“

Kde a kdy se můžete s hvězdárenskou šalinou svést? Stačí použít aplikaci DPMB nebo jednoduše kliknout na https://mapa.idsjmk.cz, kde zadáte číslo vozu 1120.

Zastávka u Hlavního nádraží


Na brněnském nebi bohužel spatříme jen několik desítek hvězd. Pod střechou „hvězdárenské‘ zastávky je ale hvězd mnohem víc. Část vnitřního polepu totiž představuje mapa hvězdného nebe se zajímavými hvězdami. Vnější část polepu pak tvoří fotografická mapa přivrácené i odvrácené strany Měsíce. Zatímco hvězdárenská šalina bude jezdit nejméně rok, na zastávce můžete nastoupit nebo vystoupit pouze v červnu 2022.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »