Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu. 

„Díky vstřícnému kroku Dopravního podniku města Brna máme možnost naše aktivity propagovat i tímto, pro nás dosud netradičním způsobem,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Znovu musím zopakovat, bez jakéhokoli sarkasmu, že Dopravní podnik města Brna považujeme za našeho oficiálního dopravce.“

„S brněnskou hvězdárnou máme velmi dobré vztahy a její originální tramvaj patří standardně mezi nejkrásnější a nejpoutavější. Hvězdárenský vůz typu Vario s číslem 1120 sveze cestující nejčastěji na linkách 1, 4 a 12,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Za grafickým návrhem, který vychází z vizuálního stylu Hvězdárny a planetária Brno, stojí Pavel Gabzdyl. Potisk vychází z hesla „Vesmír je plný hvězd“. Tramvaj proto z jedné strany zdobí kreslená mapa zimních a letních souhvězdí s vyznačenými jmény zajímavých hvězd, které doplňují různé informace.

Cestující se tak například dozví, že hvězda Altair je od Brna vzdálená 17 světelných roků nebo že hvězda Antares je 755krát větší než naše Slunce. Z nástupní strany se pak cestující mohou dotknout nefalšovaného brněnského středu vesmíru nebo zjistit dobu trvání jízdy tramvají až na Měsíc. Aby potisk tramvaje nepůsobil příliš temně, protíná jej světle modrý pás Mléčné dráhy.

„Aby toho nebylo málo, ve stejném stylu jsme v červnu upravili i jednu ze zastávek u hlavního nádraží,“ dodává Pavel Gabzdyl. „Snažíme se tak nenápadnou a hravou formou vzdělávat brněnskou veřejnost a šířit slávu vědy a techniky nejen po městě Brně.“

Kde a kdy se můžete s hvězdárenskou šalinou svést? Stačí použít aplikaci DPMB nebo jednoduše kliknout na https://mapa.idsjmk.cz, kde zadáte číslo vozu 1120.

Zastávka u Hlavního nádraží


Na brněnském nebi bohužel spatříme jen několik desítek hvězd. Pod střechou „hvězdárenské‘ zastávky je ale hvězd mnohem víc. Část vnitřního polepu totiž představuje mapa hvězdného nebe se zajímavými hvězdami. Vnější část polepu pak tvoří fotografická mapa přivrácené i odvrácené strany Měsíce. Zatímco hvězdárenská šalina bude jezdit nejméně rok, na zastávce můžete nastoupit nebo vystoupit pouze v červnu 2022.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »