Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu. 

„Díky vstřícnému kroku Dopravního podniku města Brna máme možnost naše aktivity propagovat i tímto, pro nás dosud netradičním způsobem,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Znovu musím zopakovat, bez jakéhokoli sarkasmu, že Dopravní podnik města Brna považujeme za našeho oficiálního dopravce.“

„S brněnskou hvězdárnou máme velmi dobré vztahy a její originální tramvaj patří standardně mezi nejkrásnější a nejpoutavější. Hvězdárenský vůz typu Vario s číslem 1120 sveze cestující nejčastěji na linkách 1, 4 a 12,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Za grafickým návrhem, který vychází z vizuálního stylu Hvězdárny a planetária Brno, stojí Pavel Gabzdyl. Potisk vychází z hesla „Vesmír je plný hvězd“. Tramvaj proto z jedné strany zdobí kreslená mapa zimních a letních souhvězdí s vyznačenými jmény zajímavých hvězd, které doplňují různé informace.

Cestující se tak například dozví, že hvězda Altair je od Brna vzdálená 17 světelných roků nebo že hvězda Antares je 755krát větší než naše Slunce. Z nástupní strany se pak cestující mohou dotknout nefalšovaného brněnského středu vesmíru nebo zjistit dobu trvání jízdy tramvají až na Měsíc. Aby potisk tramvaje nepůsobil příliš temně, protíná jej světle modrý pás Mléčné dráhy.

„Aby toho nebylo málo, ve stejném stylu jsme v červnu upravili i jednu ze zastávek u hlavního nádraží,“ dodává Pavel Gabzdyl. „Snažíme se tak nenápadnou a hravou formou vzdělávat brněnskou veřejnost a šířit slávu vědy a techniky nejen po městě Brně.“

Kde a kdy se můžete s hvězdárenskou šalinou svést? Stačí použít aplikaci DPMB nebo jednoduše kliknout na https://mapa.idsjmk.cz, kde zadáte číslo vozu 1120.

Zastávka u Hlavního nádraží


Na brněnském nebi bohužel spatříme jen několik desítek hvězd. Pod střechou „hvězdárenské‘ zastávky je ale hvězd mnohem víc. Část vnitřního polepu totiž představuje mapa hvězdného nebe se zajímavými hvězdami. Vnější část polepu pak tvoří fotografická mapa přivrácené i odvrácené strany Měsíce. Zatímco hvězdárenská šalina bude jezdit nejméně rok, na zastávce můžete nastoupit nebo vystoupit pouze v červnu 2022.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »