Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Brněnská hvězdárna se dočkala nové šaliny

Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu. 

„Díky vstřícnému kroku Dopravního podniku města Brna máme možnost naše aktivity propagovat i tímto, pro nás dosud netradičním způsobem,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Znovu musím zopakovat, bez jakéhokoli sarkasmu, že Dopravní podnik města Brna považujeme za našeho oficiálního dopravce.“

„S brněnskou hvězdárnou máme velmi dobré vztahy a její originální tramvaj patří standardně mezi nejkrásnější a nejpoutavější. Hvězdárenský vůz typu Vario s číslem 1120 sveze cestující nejčastěji na linkách 1, 4 a 12,“ sdělil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Za grafickým návrhem, který vychází z vizuálního stylu Hvězdárny a planetária Brno, stojí Pavel Gabzdyl. Potisk vychází z hesla „Vesmír je plný hvězd“. Tramvaj proto z jedné strany zdobí kreslená mapa zimních a letních souhvězdí s vyznačenými jmény zajímavých hvězd, které doplňují různé informace.

Cestující se tak například dozví, že hvězda Altair je od Brna vzdálená 17 světelných roků nebo že hvězda Antares je 755krát větší než naše Slunce. Z nástupní strany se pak cestující mohou dotknout nefalšovaného brněnského středu vesmíru nebo zjistit dobu trvání jízdy tramvají až na Měsíc. Aby potisk tramvaje nepůsobil příliš temně, protíná jej světle modrý pás Mléčné dráhy.

„Aby toho nebylo málo, ve stejném stylu jsme v červnu upravili i jednu ze zastávek u hlavního nádraží,“ dodává Pavel Gabzdyl. „Snažíme se tak nenápadnou a hravou formou vzdělávat brněnskou veřejnost a šířit slávu vědy a techniky nejen po městě Brně.“

Kde a kdy se můžete s hvězdárenskou šalinou svést? Stačí použít aplikaci DPMB nebo jednoduše kliknout na https://mapa.idsjmk.cz, kde zadáte číslo vozu 1120.

Zastávka u Hlavního nádraží


Na brněnském nebi bohužel spatříme jen několik desítek hvězd. Pod střechou „hvězdárenské‘ zastávky je ale hvězd mnohem víc. Část vnitřního polepu totiž představuje mapa hvězdného nebe se zajímavými hvězdami. Vnější část polepu pak tvoří fotografická mapa přivrácené i odvrácené strany Měsíce. Zatímco hvězdárenská šalina bude jezdit nejméně rok, na zastávce můžete nastoupit nebo vystoupit pouze v červnu 2022.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »