Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2007.02 - NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce

ČAM 2007.02 - NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce

christmas-2007-02-narrow.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2007 obdržel snímek mlhoviny NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce pořízený Zdeňkem Bardonem z Rasošek u Jaroměře.

Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům.

Ti se vypravili do svých kopulí k dalekohledům nebo je vyvezli daleko za město do tmy a chladné noci strávili pod noční oblohou, aby zachytili slabé světlo hvězd do fotonových pastí svých fotoaparátů. A že se jim to dařilo, svědčí mimořádná kvalita většiny z nich. Po dlouhých internetových debatách porotců zvítězila nakonec fotografie mlhoviny NGC 2264, kterou pořídil Zdeněk Bardon nedaleko Hradce Králové.

Tato hvězdokupa spojená s mlhovinou, obklopující hvězdu S Mon v souhvězdí Jednorožce, je vyplněna zářícím plynem a temnými prachovými mračny. Zářivá smršť fotonů a horkých plynů vyvrhovaných mladými hvězdami v této oblasti způsobuje pozorovanou překrásnou směsici tvarů. Asi nejznámější částí je kuželovitý útvar v levé části snímku. Ten obsahuje velké množství temného prachu, který zastiňuje světlo objektů ležících za ním. Velkou neznámou je však zatím stále jeho pravidelný tvar. Jedna z teorií předpokládá, že kuželovitý útvar je formován tokem částic z energetického zdroje ležícího v rodišti hvězdy či hvězd na jeho vrcholu.

Autor snímku zvolil poněkud netradiční pohled na tuto pestrou směsici prachu, plynu a hvězd, když pro získání jejího portrétu využil kombinaci hned několika filtrů: H-alfa - 656,3 nm, OIII - 500,7 nm a SII - 672,4 nm s propustností 4,5nm. Jejich použití umožnilo zvýšit kontrast jednotlivých částí mlhoviny podle typu záření, které z ní vychází a zároveň pomohlo snížit jas oblohy přezářené nedaleko ležícím městem. Neotřelý až mystický pohled je zvýrazněn nepravými barvami jako důsledek působení zmíněných filtrů. Jejich použití však přináší fotografovi jednu potíž. I přes použití citlivého snímače CCD kamery se díky úzkopásmové propustnosti filtrů prodlužují výrazně expoziční doby. I zmíněný snímek se z obvyklých 5 či 10 minut potřebných k důkladnému naexponování vzpíral celé 4 hodiny.

Rádi bychom Zdeňkovi Bardonovi poblahopřáli k pěknému a zajímavému snímku vymykajícímu se běžnému pohledu na oblohu, ale chtěli bychom mu zároveň poděkovat za ukázku, že některé slabé objekty hvězdné oblohy lze fotografovat i poblíž velkých měst. Díky.

Autor snímku

Zdeněk Bardon, 46let, www.bardon.cz

Technické údaje a postup

Datum: 3.2.2007 a 18.2.2007
Expozice: 4 hodiny (součet všech použitých expozic)
Místo: Rasošky
Refraktor : 106/f5 FSQ-106N
CCD: ST-2000XM
Montáž: G-11 L4
Navigace: ST-7XM + 76ED Borg

Snímek je vytvořen v tzv. nepravých barvách, protože byl nasnímán pomocí úzkopásmovách filtrů H-alfa - 656,3nm, OIII - 500,7nm a SII - 672,4nm s propustností 4,5nm. CFW-8A: H-alpha, OIII, SII ( filtry CS 4,5nm)

SW pro zpracování: MaxIm DL ( kalibrace a skládání subexpozic ) + Photoshop CE (finální doladění křivek a úrovní vč. textu).

Snímek je výsledek teprve druhého pokusu o fotografii velmi slabých mlhovin na silně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.

Tisková zpráva je dostupná ve formátu MS Word




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



7. vesmírný týden 2019

7. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran, ráno Jupiter, Venuše a Saturn. Pomalu se večer vynoří i Merkur. Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) trochu připomíná 46P z před dvou měsíců. Ultima Thule asi není tak kulatá, jak se myslelo. InSight dokončila instalaci seismometru. ExoMars 2020 bude mít jméno Rosalind. Před 455 lety se narodil Galileo Galilei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 123P/West-Hartley

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Jasno, Měsíc mezi první čtvrtí a úplňkem.

Další informace »