ČAM 2007.02 - NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce
Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům.
Ti se vypravili do svých kopulí k dalekohledům nebo je vyvezli daleko za město do tmy a chladné noci strávili pod noční oblohou, aby zachytili slabé světlo hvězd do fotonových pastí svých fotoaparátů. A že se jim to dařilo, svědčí mimořádná kvalita většiny z nich. Po dlouhých internetových debatách porotců zvítězila nakonec fotografie mlhoviny NGC 2264, kterou pořídil Zdeněk Bardon nedaleko Hradce Králové.
Tato hvězdokupa spojená s mlhovinou, obklopující hvězdu S Mon v souhvězdí Jednorožce, je vyplněna zářícím plynem a temnými prachovými mračny. Zářivá smršť fotonů a horkých plynů vyvrhovaných mladými hvězdami v této oblasti způsobuje pozorovanou překrásnou směsici tvarů. Asi nejznámější částí je kuželovitý útvar v levé části snímku. Ten obsahuje velké množství temného prachu, který zastiňuje světlo objektů ležících za ním. Velkou neznámou je však zatím stále jeho pravidelný tvar. Jedna z teorií předpokládá, že kuželovitý útvar je formován tokem částic z energetického zdroje ležícího v rodišti hvězdy či hvězd na jeho vrcholu.
Autor snímku zvolil poněkud netradiční pohled na tuto pestrou směsici prachu, plynu a hvězd, když pro získání jejího portrétu využil kombinaci hned několika filtrů: H-alfa - 656,3 nm, OIII - 500,7 nm a SII - 672,4 nm s propustností 4,5nm. Jejich použití umožnilo zvýšit kontrast jednotlivých částí mlhoviny podle typu záření, které z ní vychází a zároveň pomohlo snížit jas oblohy přezářené nedaleko ležícím městem. Neotřelý až mystický pohled je zvýrazněn nepravými barvami jako důsledek působení zmíněných filtrů. Jejich použití však přináší fotografovi jednu potíž. I přes použití citlivého snímače CCD kamery se díky úzkopásmové propustnosti filtrů prodlužují výrazně expoziční doby. I zmíněný snímek se z obvyklých 5 či 10 minut potřebných k důkladnému naexponování vzpíral celé 4 hodiny.
Rádi bychom Zdeňkovi Bardonovi poblahopřáli k pěknému a zajímavému snímku vymykajícímu se běžnému pohledu na oblohu, ale chtěli bychom mu zároveň poděkovat za ukázku, že některé slabé objekty hvězdné oblohy lze fotografovat i poblíž velkých měst. Díky.
Autor snímku
Zdeněk Bardon, 46let, www.bardon.czTechnické údaje a postup
Datum: 3.2.2007 a 18.2.2007Expozice: 4 hodiny (součet všech použitých expozic)
Místo: Rasošky
Refraktor : 106/f5 FSQ-106N
CCD: ST-2000XM
Montáž: G-11 L4
Navigace: ST-7XM + 76ED Borg
Snímek je vytvořen v tzv. nepravých barvách, protože byl nasnímán pomocí úzkopásmovách filtrů H-alfa - 656,3nm, OIII - 500,7nm a SII - 672,4nm s propustností 4,5nm. CFW-8A: H-alpha, OIII, SII ( filtry CS 4,5nm)
SW pro zpracování: MaxIm DL ( kalibrace a skládání subexpozic ) + Photoshop CE (finální doladění křivek a úrovní vč. textu).
Snímek je výsledek teprve druhého pokusu o fotografii velmi slabých mlhovin na silně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.
Tisková zpráva je dostupná ve formátu MS Word
O autorovi
Marcel Bělík
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
