Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2009.05 - Od Eta Cygni po NGC 6888

ČAM 2009.05 - Od Eta Cygni po NGC 6888

CAM 2009.05
CAM 2009.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2009 obdržel snímek "Od Eta Cygni po NGC 6888", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.

Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený.

A není divu. Objektiv dalekohledu autora snímku, jímž je Jan Hovad z Červeného Kostelce, mířil třicet dva hodin do okolí hvězdy Eta Cygni v Labuti. Tedy do hustých oblastí Mléčné dráhy, kde není nouze o vodík. Tento nejjednodušší chemický prvek je ostatně tím nejčastějším prvkem vesmíru a jeho obrovská mračna, vybuzena k záření okolními hvězdami, svítí právě červeným světlem. Hvězdný vítr, interakce s mezihvězdným prostředím i oblaka neprůhledných temných mračen z nich vytvářejí bizardní tvary, soupeřící s prachem a pavučinami opředenými na půdách starých pohádkových hradů.

Asi nejznámějším objektem zachyceným na snímku je "srpková" mlhovina NGC 6888, nalézající se na jeho levém okraji. Tuto kosmickou bublinu s průměrem dvacet pět světelných let vytvořil hvězdný vítr Wolf-Rayetovy hvězdy WR 136, ležící v jejím centru. Tímto větrem z hvězdy každých deset tisíc let uniká hmota odpovídající hmotnosti našeho Slunce. Právě interakcí této hmoty s tou, která hvězdu opustila v dřívějších dobách, vznikl podivuhodný tvar této mlhoviny. Předpokládá se, že mlhovina vznikla před dvěmi sty padesáti tisíci roky. Hvězda sama je však na konci svého života a tak by celá tato podívaná měla vyvrcholit derniérou v podobě výbuchu supernovy. Díky tomu, že mlhovina i s umírající hvězdou je vzdálena pouhých pět tisíc světelných let, budeme moci někdy během dalšího miliónu let studovat tuto úžasnou podívanou z dosti velké blízkosti.

Jasná hvězda na druhém okraji snímku je hvězda Eta Cygni, nalézající se v krku Labutě. Je od nás vzdálena téměř sto čtyřicet světelných let a její jasnost dosahuje přibližně čtvrté hvězdné velikosti.

To však nejsou jediné objekty na snímku. Skupinka jasnějších hvězd v centrální části snímku představuje otevřenou hvězdokupu NGC 6871 s úhlovým průměrem téměř odpovídajícím našemu Měsíci v úplňku. Její jasnost však dosahuje pouze páté hvězdné velikosti. Dále zde nalezneme velmi nevýraznou otevřenou hvězdokupu IC 4996 obsahující hvězdy osmé až třinácté hvězdné velikosti, zobrazující se nám na obloze jako čtvrtina měsíčního úplňku s jasností sedmé hvězdné velikosti. K jejímu nalezení si však již budeme muset vzít na pomoc podrobnější hvězdný atlas. Především však na snímku nalezneme červené cáry zářícího vodíku, kterým je celá oblast téměř úplně zaplněna.

Porotě ČAM nezbývá nyní než autorovi velmi poděkovat za snímek, který jistě bude nejen potěšením pro milovníky oblohy, ale i inspirací pro začínající i pokročilé astrofotografy.

Autor snímku

Jan Hovad, 22 let

Technické údaje a postup

Datum a čas: duben, květen 2009 (všechny jasné noci), Červený Kostelec, Litice nad Orlicí - hrad.
Teplota od 2 do 15° C. Expozice: 32 hodin, 800/1600 ASA.

Takahashi FSQ85ED&450mm, pointer SW ED80/600mm&100/500 achro+CCTV Eneo/TVGuider, modifikovaný EOS 400D, montáž HEQ5, 7nm Baader H-alfa filtr, Astronomik CLS.
K potlačení svitu hvězd, který by na klasickém snímku silně rušil, byl použit úzkopásmový filtr. V oblasti, kterou jsem rozdělil na 4 pole, jsem nafotografoval 32 hodin čistého expozičního času. Z toho asi 20 hodin úzkopásmově a 12 hodin barevně. Zpracování proběhlo během asi 2 dnů v programech MaximDl (kalibrace), DeepSkyStacker (kalibrace), Registar (registrace) a Adobe Photoshop (skládání, přechody, finální úpravy). Bylo tedy celkem nutné získat 4 snímky obsahující barvu (4×18×10 minut 800 ASA) , 4 snímky zachycující prokreslené mlhoviny (cca 4×23×13 minut 1600ASA). Obě série složit, v každé separátně vyladit přechody, následně zregistrovat a zvolit kompromis, který z obou mozaikových snímků vytvořil barevný celek.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »