Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2009.11 - Srpková mlhovina

ČAM 2009.11 - Srpková mlhovina

cam_listopad2009_bardon_icon.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009 obdržel snímek "Srpková mlhovina", jehož autorem je Zdenek Bardon.

Jako měsíční víla tančící zlehka po mechu lesních palouků víří ve vesmírných dálavách nádherná éterická mlhovina. Můžeme se o tom přesvědčit na vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009. Jejím autorem je astrofotograf Zdenek Bardon z Rasošek a jeho vítězný snímek zobrazuje kosmickou bublinu plynu nazvanou NGC 6888.

Tato mlhovina, přezdívaná též "Srpková", představuje plynnou obálku obklopující její mateřskou hvězdu WR136. Tento bývalý rudý veleobr přešel astronomicky nedávno do stádia Wolf-Rayetovy hvězdy. To s sebou mimo jiné přineslo prudký hvězdný vítr, který rychlostí přesahující šest miliónů kilometrů za hodinu odnáší obrovské množství materiálu hvězdy do okolního prostoru. Každých deset tisíc let tak hvězdu opustí plyn o hmotnosti našeho Slunce. Nová oblaka a rázové vlny stále dobíhají látku, která byla z hvězdy vyvržena před dvě stě padesáti tisíci lety a vytvářejí tak nenapodobitelnou strukturu této mlhoviny. Jedná se však o krásu pomíjivou, neboť hvězdný vítr, který byť stál u jejího zrodu, ji během krátké doby takřka beze stopy rozptýlí do okolního prostoru. Hvězda sama pak patrně vybuchne jako supernova.

Na obloze tato mlhovina zabírá plochu o něco větší než Měsíc v první čtvrti, její skutečný průměr se odhaduje na dvacet pět světelných let. Vzdálena od nás je necelých pět tisíc světelných let.

Snímek přináší poněkud netradiční pohled, pořízený "cizíma očima", citlivýma na světlo ionizovaného vodíku, kyslíku a síry. Byl exponován dalekohledem FSQ-106ED Takahashi kamerou SBIG ST-2000XM přes úzkopásmové filtry S-II, H-alpha a O-III s propustností každého 4,5 nm. Vidíme tak jiné či jinak svítivé podrobnosti, než ty, které bychom spatřili na "klasickém" fotografickém snímku odpovídajícímu citlivosti našich očí nebo dokonce vlastními zraky přitisknutými k okuláru většího dalekohledu.

Celkovou expozici 28,5 hodiny rozloženou do několika nocí zajistil plně robotizovaný dalekohled podle předem připraveného itineráře bez dalšího zásahu obsluhy. Autor pak již "jen" ze všech dílčích expozic vytvořil výslednou kompozici okolí této vzdálené rozmařilé hvězdy a mlhoviny s pestrým životem.

Za porotu ČAM a jistě i za všechny ostatní, kteří na tomto vítězném snímku spočinou svými zraky, musíme Zdenku Bardonovi poděkovat za netradiční pohled k našim vzdáleným vesmírným sousedům.

Autor snímku

Zdeněk Bardon, 48 let

Technické údaje a postup

Datum: 8.8. - 28.8.2009, 28,5 hodin (subexpozice 15 a 30 minut)
Místo: Rasošky

Optika: FSQ-106ED
Montáž: G-11, ProjectSoft Robotics (robotická observatoř)
Kamera: ST-2000XM, CFW-8A s filtry SII, Ha, OIII (propustnost 4,5 nm)
Pointace: EX-76 a ST-7XE

Postup a zpracování: MaxIm DL, Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »