Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2009.11 - Srpková mlhovina

ČAM 2009.11 - Srpková mlhovina

cam_listopad2009_bardon_icon.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009 obdržel snímek "Srpková mlhovina", jehož autorem je Zdenek Bardon.

Jako měsíční víla tančící zlehka po mechu lesních palouků víří ve vesmírných dálavách nádherná éterická mlhovina. Můžeme se o tom přesvědčit na vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009. Jejím autorem je astrofotograf Zdenek Bardon z Rasošek a jeho vítězný snímek zobrazuje kosmickou bublinu plynu nazvanou NGC 6888.

Tato mlhovina, přezdívaná též "Srpková", představuje plynnou obálku obklopující její mateřskou hvězdu WR136. Tento bývalý rudý veleobr přešel astronomicky nedávno do stádia Wolf-Rayetovy hvězdy. To s sebou mimo jiné přineslo prudký hvězdný vítr, který rychlostí přesahující šest miliónů kilometrů za hodinu odnáší obrovské množství materiálu hvězdy do okolního prostoru. Každých deset tisíc let tak hvězdu opustí plyn o hmotnosti našeho Slunce. Nová oblaka a rázové vlny stále dobíhají látku, která byla z hvězdy vyvržena před dvě stě padesáti tisíci lety a vytvářejí tak nenapodobitelnou strukturu této mlhoviny. Jedná se však o krásu pomíjivou, neboť hvězdný vítr, který byť stál u jejího zrodu, ji během krátké doby takřka beze stopy rozptýlí do okolního prostoru. Hvězda sama pak patrně vybuchne jako supernova.

Na obloze tato mlhovina zabírá plochu o něco větší než Měsíc v první čtvrti, její skutečný průměr se odhaduje na dvacet pět světelných let. Vzdálena od nás je necelých pět tisíc světelných let.

Snímek přináší poněkud netradiční pohled, pořízený "cizíma očima", citlivýma na světlo ionizovaného vodíku, kyslíku a síry. Byl exponován dalekohledem FSQ-106ED Takahashi kamerou SBIG ST-2000XM přes úzkopásmové filtry S-II, H-alpha a O-III s propustností každého 4,5 nm. Vidíme tak jiné či jinak svítivé podrobnosti, než ty, které bychom spatřili na "klasickém" fotografickém snímku odpovídajícímu citlivosti našich očí nebo dokonce vlastními zraky přitisknutými k okuláru většího dalekohledu.

Celkovou expozici 28,5 hodiny rozloženou do několika nocí zajistil plně robotizovaný dalekohled podle předem připraveného itineráře bez dalšího zásahu obsluhy. Autor pak již "jen" ze všech dílčích expozic vytvořil výslednou kompozici okolí této vzdálené rozmařilé hvězdy a mlhoviny s pestrým životem.

Za porotu ČAM a jistě i za všechny ostatní, kteří na tomto vítězném snímku spočinou svými zraky, musíme Zdenku Bardonovi poděkovat za netradiční pohled k našim vzdáleným vesmírným sousedům.

Autor snímku

Zdeněk Bardon, 48 let

Technické údaje a postup

Datum: 8.8. - 28.8.2009, 28,5 hodin (subexpozice 15 a 30 minut)
Místo: Rasošky

Optika: FSQ-106ED
Montáž: G-11, ProjectSoft Robotics (robotická observatoř)
Kamera: ST-2000XM, CFW-8A s filtry SII, Ha, OIII (propustnost 4,5 nm)
Pointace: EX-76 a ST-7XE

Postup a zpracování: MaxIm DL, Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »