Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2009.11 - Srpková mlhovina

ČAM 2009.11 - Srpková mlhovina

cam_listopad2009_bardon_icon.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009 obdržel snímek "Srpková mlhovina", jehož autorem je Zdenek Bardon.

Jako měsíční víla tančící zlehka po mechu lesních palouků víří ve vesmírných dálavách nádherná éterická mlhovina. Můžeme se o tom přesvědčit na vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009. Jejím autorem je astrofotograf Zdenek Bardon z Rasošek a jeho vítězný snímek zobrazuje kosmickou bublinu plynu nazvanou NGC 6888.

Tato mlhovina, přezdívaná též "Srpková", představuje plynnou obálku obklopující její mateřskou hvězdu WR136. Tento bývalý rudý veleobr přešel astronomicky nedávno do stádia Wolf-Rayetovy hvězdy. To s sebou mimo jiné přineslo prudký hvězdný vítr, který rychlostí přesahující šest miliónů kilometrů za hodinu odnáší obrovské množství materiálu hvězdy do okolního prostoru. Každých deset tisíc let tak hvězdu opustí plyn o hmotnosti našeho Slunce. Nová oblaka a rázové vlny stále dobíhají látku, která byla z hvězdy vyvržena před dvě stě padesáti tisíci lety a vytvářejí tak nenapodobitelnou strukturu této mlhoviny. Jedná se však o krásu pomíjivou, neboť hvězdný vítr, který byť stál u jejího zrodu, ji během krátké doby takřka beze stopy rozptýlí do okolního prostoru. Hvězda sama pak patrně vybuchne jako supernova.

Na obloze tato mlhovina zabírá plochu o něco větší než Měsíc v první čtvrti, její skutečný průměr se odhaduje na dvacet pět světelných let. Vzdálena od nás je necelých pět tisíc světelných let.

Snímek přináší poněkud netradiční pohled, pořízený "cizíma očima", citlivýma na světlo ionizovaného vodíku, kyslíku a síry. Byl exponován dalekohledem FSQ-106ED Takahashi kamerou SBIG ST-2000XM přes úzkopásmové filtry S-II, H-alpha a O-III s propustností každého 4,5 nm. Vidíme tak jiné či jinak svítivé podrobnosti, než ty, které bychom spatřili na "klasickém" fotografickém snímku odpovídajícímu citlivosti našich očí nebo dokonce vlastními zraky přitisknutými k okuláru většího dalekohledu.

Celkovou expozici 28,5 hodiny rozloženou do několika nocí zajistil plně robotizovaný dalekohled podle předem připraveného itineráře bez dalšího zásahu obsluhy. Autor pak již "jen" ze všech dílčích expozic vytvořil výslednou kompozici okolí této vzdálené rozmařilé hvězdy a mlhoviny s pestrým životem.

Za porotu ČAM a jistě i za všechny ostatní, kteří na tomto vítězném snímku spočinou svými zraky, musíme Zdenku Bardonovi poděkovat za netradiční pohled k našim vzdáleným vesmírným sousedům.

Autor snímku

Zdeněk Bardon, 48 let

Technické údaje a postup

Datum: 8.8. - 28.8.2009, 28,5 hodin (subexpozice 15 a 30 minut)
Místo: Rasošky

Optika: FSQ-106ED
Montáž: G-11, ProjectSoft Robotics (robotická observatoř)
Kamera: ST-2000XM, CFW-8A s filtry SII, Ha, OIII (propustnost 4,5 nm)
Pointace: EX-76 a ST-7XE

Postup a zpracování: MaxIm DL, Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »