Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM duben 2008: M51

ČAM duben 2008: M51

m51_08_bar_icon.png
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2008 obdržel snímek nazvaný Galaxie M 51 Zdenka Bardona z Rasošek.

13. října 1773 ji při hledání komet objevil Charles Messier, pozoroval ji William Herschel i jeho syn John, skrze svého "Leviathana", dalekohled o průměru kovového zrcadla 183 cm a ohnisku 16 metrů ji kreslil Lord Rosse a v březnu 2008 ji vyfotografoval český astrofotograf Zdenek Bardon. A nejen že ji vyfotografoval, ale též zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce“. Snímek natolik zaujal porotu, že mu v silné konkurenci ostatních soutěžících přidělila titul „Astrofotograf měsíce duben 2008“.

Vírová galaxie M 51, neboť je to právě ona, kterou na svém obrázku za šest a tři čtvrtě hodiny autor zachytil, patří skutečně k těm nejnádhernějším útvarům na obloze. Její spirální strukturu popsal v roce 1851 poprvé právě Lord Rosse, její podvojnost, v NGC katalogu označovanou jako 5194 a 5195 zpozoroval krátce po Messierově objevu jeho kolega Pierre Méchanin.

Ve skutečnosti se jedná o dvě interagující galaxie, nacházející se v malé galaktické kupě, vzdálené od nás asi 30 až 40 miliónů světelných let. Za krásný tvar své spirály, jak jej můžeme na snímku obdivovat, vděčí mohutnější a jasnější galaxie NGC 5194 právě kolizi s menší a slabší galaxií NGC 5195. Ta naopak vyjde ze vzájemného setkání dosti pochroumaná a deformovaná, navíc z ní kanibalská kamarádka vysává ohromné množství mezihvězdného plynu. I ten můžeme na obrázku vidět v podobě spirálovitého závoje halícího menší ničenou galaxii a přetékající nenasytně do té větší. Kromě výrazných změn tvaru má srážka a s ní související pohyby hmoty v obou galaxiích za následek překotnou tvorbu nových masivních hvězd, stejně jako neobvykle velké množství neutronových hvězd a černých děr. Podobně jsou postižena i obě galaktická jádra, svítící září plynu o velmi vysoké teplotě.

Obě galaxie nejsou však to jediné, co můžeme na vítězném snímku obdivovat. Díky tomu, že leží ve vysokých galaktických šířkách, na samé hranici souhvězdí Honících psů, nezakrývá nám pohled do hlubin vesmíru prakticky žádný prach a plyn z té naší, domovské Galaxie. My tak můžeme kromě krasavice M 51 na snímku napočítat i desítky vzdálených hvězdných ostrovů, z nichž některé leží stovky miliónů světelných let daleko.

Na závěr bychom Zdenku Bardonovi chtěli poděkovat za krásný pohled nejen na nádhernou „Vírovou mlhovinu“, ale i za ten pohled do naší vzdálené minulosti. Kdo ví, zda podobný snímek neinspiroval vědce k nasměrování Hubbleova teleskopu na jeho hloubkové a ultra-hloubkové pole, kde hledí též jako nyní my do hlubin vzdáleného vesmíru.

Autor snímku

Zdenek Bardon (47)
WWW: www.bardon.cz

Technické údaje a postup

Objekt: spirální galaxie M 51
Dalekohled: FSQ-106ED f 3,6 Takahashi
Montáž: G-11 Losmandy
Kamera: ST-2000XM + filtry Astrodon LRGB a Ha CS 4,5nm
Pointace: ST-7XM + 76Ex
Místo: Rasošky
Expozice v průběhu těchto nocí: 28., 29. a 30. 3. 2008
Čas expozice – součet: 6 hodin a 45 minut
Zpracování: MaxIm DL - subexpozice a základní opravné snímky vč. skládání. Photoshop CE - křivky, úrovně a ořez snímku.
Použitá metoda: fotografováno přes filtry LRGB. Do červeného kanálu přičteny snímky přes filtr H alfa.

Tisková zpráva ve formátu MS Word.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »