Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Leden 2013: Ve víru tajemství galaxie M83

ČAM Leden 2013: Ve víru tajemství galaxie M83

ČAM 2013.01: Ve víru tajemství galaxie M83 Autor: Kamil Hornoch
ČAM 2013.01: Ve víru tajemství galaxie M83
Autor: Kamil Hornoch
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2013 obdržel snímek „Ve víru tajemství galaxie M83“, jehož autorem je Kamil Hornoch.

Galaxie M83, kterou astronomové označují kromě číselného označení také jménem „Jižní větrník“, tomuto jménu opravdu dělá čest. Je sice viditelná již triedrem v souhvězdí Hydry, ovšem krásu mohutné spirály nám přiblíží až velký dalekohled. Je jednou z  nejbližších a nejjasnějších na naší obloze. Zároveň je též objektem Messierova katalogu, který se nachází nejhlouběji na jižní obloze.

I když ve světě internetu i obrázkových astronomických publikací je možno nalézt nepřeberné množství jejích barevných portrétů, vítězný snímek lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto barevnost postrádá. Nebyl totiž jejím autorem, Kamilem Hornochem, pořízen za účelem potěchy oka, nýbrž z důvodů čistě vědeckých. Důvodem, proč se dánský 1,54 metrový dalekohled zadíval jejím směrem, bylo hledání vzplanutí nov a supernov.

Galaxie M83 se nachází ve vzdálenosti přibližně 15 miliónů světelných let a novy v ní byly právě na těchto snímcích objeveny vůbec poprvé. Na snímku jsou hned 3 a jsou označeny bílými úsečkami a vloženými zvětšenými výřezy, které je zachycují ve fázi maximální jasnosti. Čtvrtý objekt představuje pravděpodobně supernovu, která vybuchla v  jedné z  mnoha na snímku zachycených vzdálenějších galaxiích. Pořízením snímku však práce na výzkumu neskončila. Ve spolupráci s mnoha dalšími odborníky a autorovými spolupracovníky začal spektroskopický a fotometrický průzkum objektů, který přinesl opět několik střípků do naší mozaiky poznávání vesmíru. Pro zajímavost snad uveďme pouze krátký výňatek z autorova osobního popisu: „Z dosažené maximální jasnosti R = 19.5 mag vyplývá, že dosáhla absolutní jasnosti -9 mag, což je velmi blízko horní hranice, které klasické novy dosahují. Pro další 3 objekty se zatím nepodařilo spektroskopické pozorování pořídit. V maximu jasnosti dosáhly pouze 20.7 - 21.2 mag v oboru R ....“.

Galaxii M83 objevil Nicholas Louis de Lacaille na Mysu dobré naděje 23. února 1752, tedy téměř přesně před 261 roky. Byla to první galaxie objevená za hranicemi Místní galaktické skupiny a třetí vůbec objevená galaxie, hned za M31 a M32 v Andromedě. 17. února 1781 ji do svého katalogu zahrnul Charles Messier, který ji ze svého pařížského působiště pozoroval jen s největšími obtížemi.

I když v ní bylo objeveno již několik supernov, přesněji 6 od roku 1923, své novy dosud před pozemskými pozorovateli skrývala. Je tedy i naším velkým potěšením, že vám jejich objev můžeme takto představit. Nemůžeme však pominout ještě jednu zajímavost. I když byl snímek pořízen dalekohledem v dalekém Chile, jeho autor seděl v tu chvíli na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a dalekohled ovládal po internetových linkách. A aby těch českých prvenství nebylo málo, uveďme ještě, že řídící systém tohoto dánského teleskopu v Chile před rokem dodala česká firma Projectsoft.

Nám nyní již nezbývá než poděkovat Kamilu Hornochovi za poučný a zároveň i krásný snímek do soutěže, stejně jako všem ostatním českým a slovenským odborníkům a organizacím, jež se podílejí na výzkumu těchto zajímavých oblastí našeho vesmíru. Všem přejeme hodně jasných nocí.

Autor snímku

Kamil Hornoch (40)

Technické údaje a postup:

Místo: La Silla, Chile
Datum: 2013-01-18.360 UT
Přístroj: 1.54-m reflektor (DK154), senzor DFOSC
Postup: Přes fotometrický filtr R bylo pořízeno 16 x 120 s expozic, které byly kalibrovány standardním postupem pomocí masterbiasu a masterflatu v programu Aphot. Pomocí mediánu byl z dílčích kalibrovaných snímků vytvořen výsledný snímek, který byl uložen v logaritmické škále jasu do formátu PNG za použití programu SIPS. Dosah tohoto snímku je 23 mag. Zakomponování výřezů se zvětšenými okolíčky 4 objektů do hlavního snímku a jejich označení bylo provedeno v Adobe Photoshop.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: M83, ČAM


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »