Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Leden 2013: Ve víru tajemství galaxie M83

ČAM Leden 2013: Ve víru tajemství galaxie M83

ČAM 2013.01: Ve víru tajemství galaxie M83 Autor: Kamil Hornoch
ČAM 2013.01: Ve víru tajemství galaxie M83
Autor: Kamil Hornoch
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2013 obdržel snímek „Ve víru tajemství galaxie M83“, jehož autorem je Kamil Hornoch.

Galaxie M83, kterou astronomové označují kromě číselného označení také jménem „Jižní větrník“, tomuto jménu opravdu dělá čest. Je sice viditelná již triedrem v souhvězdí Hydry, ovšem krásu mohutné spirály nám přiblíží až velký dalekohled. Je jednou z  nejbližších a nejjasnějších na naší obloze. Zároveň je též objektem Messierova katalogu, který se nachází nejhlouběji na jižní obloze.

I když ve světě internetu i obrázkových astronomických publikací je možno nalézt nepřeberné množství jejích barevných portrétů, vítězný snímek lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce tuto barevnost postrádá. Nebyl totiž jejím autorem, Kamilem Hornochem, pořízen za účelem potěchy oka, nýbrž z důvodů čistě vědeckých. Důvodem, proč se dánský 1,54 metrový dalekohled zadíval jejím směrem, bylo hledání vzplanutí nov a supernov.

Galaxie M83 se nachází ve vzdálenosti přibližně 15 miliónů světelných let a novy v ní byly právě na těchto snímcích objeveny vůbec poprvé. Na snímku jsou hned 3 a jsou označeny bílými úsečkami a vloženými zvětšenými výřezy, které je zachycují ve fázi maximální jasnosti. Čtvrtý objekt představuje pravděpodobně supernovu, která vybuchla v  jedné z  mnoha na snímku zachycených vzdálenějších galaxiích. Pořízením snímku však práce na výzkumu neskončila. Ve spolupráci s mnoha dalšími odborníky a autorovými spolupracovníky začal spektroskopický a fotometrický průzkum objektů, který přinesl opět několik střípků do naší mozaiky poznávání vesmíru. Pro zajímavost snad uveďme pouze krátký výňatek z autorova osobního popisu: „Z dosažené maximální jasnosti R = 19.5 mag vyplývá, že dosáhla absolutní jasnosti -9 mag, což je velmi blízko horní hranice, které klasické novy dosahují. Pro další 3 objekty se zatím nepodařilo spektroskopické pozorování pořídit. V maximu jasnosti dosáhly pouze 20.7 - 21.2 mag v oboru R ....“.

Galaxii M83 objevil Nicholas Louis de Lacaille na Mysu dobré naděje 23. února 1752, tedy téměř přesně před 261 roky. Byla to první galaxie objevená za hranicemi Místní galaktické skupiny a třetí vůbec objevená galaxie, hned za M31 a M32 v Andromedě. 17. února 1781 ji do svého katalogu zahrnul Charles Messier, který ji ze svého pařížského působiště pozoroval jen s největšími obtížemi.

I když v ní bylo objeveno již několik supernov, přesněji 6 od roku 1923, své novy dosud před pozemskými pozorovateli skrývala. Je tedy i naším velkým potěšením, že vám jejich objev můžeme takto představit. Nemůžeme však pominout ještě jednu zajímavost. I když byl snímek pořízen dalekohledem v dalekém Chile, jeho autor seděl v tu chvíli na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a dalekohled ovládal po internetových linkách. A aby těch českých prvenství nebylo málo, uveďme ještě, že řídící systém tohoto dánského teleskopu v Chile před rokem dodala česká firma Projectsoft.

Nám nyní již nezbývá než poděkovat Kamilu Hornochovi za poučný a zároveň i krásný snímek do soutěže, stejně jako všem ostatním českým a slovenským odborníkům a organizacím, jež se podílejí na výzkumu těchto zajímavých oblastí našeho vesmíru. Všem přejeme hodně jasných nocí.

Autor snímku

Kamil Hornoch (40)

Technické údaje a postup:

Místo: La Silla, Chile
Datum: 2013-01-18.360 UT
Přístroj: 1.54-m reflektor (DK154), senzor DFOSC
Postup: Přes fotometrický filtr R bylo pořízeno 16 x 120 s expozic, které byly kalibrovány standardním postupem pomocí masterbiasu a masterflatu v programu Aphot. Pomocí mediánu byl z dílčích kalibrovaných snímků vytvořen výsledný snímek, který byl uložen v logaritmické škále jasu do formátu PNG za použití programu SIPS. Dosah tohoto snímku je 23 mag. Zakomponování výřezů se zvětšenými okolíčky 4 objektů do hlavního snímku a jejich označení bylo provedeno v Adobe Photoshop.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: M83, ČAM


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »