Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2014 získal snímek Radovana Mrlláka „Stopy světla“.

„Eppur si muove!“, tedy „Přece se..." /> ČAM Srpen 2014: Stopy světla | Multimédia | Články | Astronomický informační server astro.cz



Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Srpen 2014: Stopy světla

ČAM Srpen 2014: Stopy světla

Stopy světla Autor: Radovan Mrllák
Stopy světla
Autor: Radovan Mrllák
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2014 získal snímek Radovana Mrlláka „Stopy světla“.

„Eppur si muove!“, tedy „Přece se točí!“, pronesl údajně Galileo Galilei, zvedaje se z kolen po odvolání svého učení. I když se tato historka patrně nezakládá na pravdě, alespoň ne v této podobě, její jádro je pravdivé a její poznání přineslo významný krok v poznání lidstva. „Přece se točí!“

Oblohu nad hlavou nám roztočil i vítěz srpnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. Vlastně, roztočila ji sama Země, otáčeje se kolem své osy. Za dvě hodiny, po které objektiv fotoaparátu sledoval nebe nad Jadranským pobřežím, se pootočila o jednu dvanáctinu celé otáčky a tento pohyb vykreslil třicetistupňové obloučky hvězd.

Snímek nezachycuje však pouze otáčení naší Země. Každá hvězda je jinak barevná a jinak jasná. Kromě polohy na nebi tak o každé z nich můžeme zjistit mnohem více. Například se nám díky její barvě podaří odhadnout její povrchovou teplotu, důležitý údaj v poznání vlastností vesmíru kolem nás. Mohli bychom jít ve svých snahách i dále. Pozorným proměřením jasností jednotlivých hvězd bychom zjistili, zda některá z nich neměnila během noci výrazně svou jasnost, zda se neobjevila nějaká nová či zda se oblohou kromě hvězd nepohybovala třeba jasná planetka či kometa. Ale to je již na hlubší zkoumání obrazu. Avšak naše zkoumání se nemusí vypravit pouze do vzdálených hlubin nebes. Z poklesu jasností hvězd, blížících se na své dráze na snímku k zemskému obzoru, můžeme studovat pohlcování a rozptyl světla, a to dokonce světla různých barev, v zemské atmosféře a tím získat informace i o jejím stavu. Třeba jak je zaprášená či jak je vlhká.

Ani to však není vše. Zorným polem objektivu přelétla stanice ISS. Stopa její dráhy je na několika místech přerušena. Není to však proto, že by kosmonautům na její palubě pravidelně zhasínalo světlo. To pouze fotoaparát po každé ze 180 expozic, kterými byl snímek pořízen, chvíli nefotografoval, neboť ukládal obraz na paměťovou kartu. Nám však tato „nedokonalost“ umožňuje získat další informaci. Můžeme si například díky ní spočítat, jak rychle se stanice ISS po obloze pohybuje. Ostatně, tato metoda se již mnoho desítek let používá při určování rychlostí meteorů pohybujících se naší atmosférou.

Ani to však není vše, co nám může snímek prozradit. Zjistíme, že život na moři neutuchá ani v noci. Nejenže na pobřeží jezdí auta a vykreslují barevné cestičky na vzdáleném pobřeží. Rybáři po nocích roztahují své sítě a trpělivě, někdy i hodiny, jak nakonec vidíme i na tomto snímku, čekají na úlovek, aby jej mohli brzy ráno nabídnout na tržnici. Kdo ví, zda i oni mají čas pohledět na oblohu a popřemýšlet o věčném pohybu ve vesmíru.

Čas prázdnin a dovolených, volného času a výletů do oblastí tmavé či alespoň tmavší oblohy ubývá. Díky Radovanu Mrllákovi a jeho snímku se k těmto chvílím můžeme alespoň vzdáleně vrátit. Zapomeňme na chvíli na všechny informace, které nám obrázek může poskytnout. Zhasněme a pokochejme se krásou všech těch „Stop světla“.

Autor: Radovan Mrllák
Název: Stopy světla
Místo: Chorvatsko, ostrov Rab
Datum: 8.8.2014 21:30-23:30
Přístroj: Samyang 14mm, Canon EOS 50D, pevný stativ Velbon
Zpracování: Fotografováno na dovolené v Chorvatsku na ostrově Rab, pláž Ciganka. Foceno 180 snímků +15 dark frames 30 sec clona 5,6 iso800. Složeno 180 snímků v Startrails. Kalibrováno v MRAW, odečteny dark frames.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »