Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2014 získal snímek Radovana Mrlláka „Stopy světla“.

„Eppur si muove!“, tedy „Přece se..." /> ČAM Srpen 2014: Stopy světla | Multimédia | Články | Astronomický informační server astro.cz



Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Srpen 2014: Stopy světla

ČAM Srpen 2014: Stopy světla

Stopy světla Autor: Radovan Mrllák
Stopy světla
Autor: Radovan Mrllák
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2014 získal snímek Radovana Mrlláka „Stopy světla“.

„Eppur si muove!“, tedy „Přece se točí!“, pronesl údajně Galileo Galilei, zvedaje se z kolen po odvolání svého učení. I když se tato historka patrně nezakládá na pravdě, alespoň ne v této podobě, její jádro je pravdivé a její poznání přineslo významný krok v poznání lidstva. „Přece se točí!“

Oblohu nad hlavou nám roztočil i vítěz srpnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. Vlastně, roztočila ji sama Země, otáčeje se kolem své osy. Za dvě hodiny, po které objektiv fotoaparátu sledoval nebe nad Jadranským pobřežím, se pootočila o jednu dvanáctinu celé otáčky a tento pohyb vykreslil třicetistupňové obloučky hvězd.

Snímek nezachycuje však pouze otáčení naší Země. Každá hvězda je jinak barevná a jinak jasná. Kromě polohy na nebi tak o každé z nich můžeme zjistit mnohem více. Například se nám díky její barvě podaří odhadnout její povrchovou teplotu, důležitý údaj v poznání vlastností vesmíru kolem nás. Mohli bychom jít ve svých snahách i dále. Pozorným proměřením jasností jednotlivých hvězd bychom zjistili, zda některá z nich neměnila během noci výrazně svou jasnost, zda se neobjevila nějaká nová či zda se oblohou kromě hvězd nepohybovala třeba jasná planetka či kometa. Ale to je již na hlubší zkoumání obrazu. Avšak naše zkoumání se nemusí vypravit pouze do vzdálených hlubin nebes. Z poklesu jasností hvězd, blížících se na své dráze na snímku k zemskému obzoru, můžeme studovat pohlcování a rozptyl světla, a to dokonce světla různých barev, v zemské atmosféře a tím získat informace i o jejím stavu. Třeba jak je zaprášená či jak je vlhká.

Ani to však není vše. Zorným polem objektivu přelétla stanice ISS. Stopa její dráhy je na několika místech přerušena. Není to však proto, že by kosmonautům na její palubě pravidelně zhasínalo světlo. To pouze fotoaparát po každé ze 180 expozic, kterými byl snímek pořízen, chvíli nefotografoval, neboť ukládal obraz na paměťovou kartu. Nám však tato „nedokonalost“ umožňuje získat další informaci. Můžeme si například díky ní spočítat, jak rychle se stanice ISS po obloze pohybuje. Ostatně, tato metoda se již mnoho desítek let používá při určování rychlostí meteorů pohybujících se naší atmosférou.

Ani to však není vše, co nám může snímek prozradit. Zjistíme, že život na moři neutuchá ani v noci. Nejenže na pobřeží jezdí auta a vykreslují barevné cestičky na vzdáleném pobřeží. Rybáři po nocích roztahují své sítě a trpělivě, někdy i hodiny, jak nakonec vidíme i na tomto snímku, čekají na úlovek, aby jej mohli brzy ráno nabídnout na tržnici. Kdo ví, zda i oni mají čas pohledět na oblohu a popřemýšlet o věčném pohybu ve vesmíru.

Čas prázdnin a dovolených, volného času a výletů do oblastí tmavé či alespoň tmavší oblohy ubývá. Díky Radovanu Mrllákovi a jeho snímku se k těmto chvílím můžeme alespoň vzdáleně vrátit. Zapomeňme na chvíli na všechny informace, které nám obrázek může poskytnout. Zhasněme a pokochejme se krásou všech těch „Stop světla“.

Autor: Radovan Mrllák
Název: Stopy světla
Místo: Chorvatsko, ostrov Rab
Datum: 8.8.2014 21:30-23:30
Přístroj: Samyang 14mm, Canon EOS 50D, pevný stativ Velbon
Zpracování: Fotografováno na dovolené v Chorvatsku na ostrově Rab, pláž Ciganka. Foceno 180 snímků +15 dark frames 30 sec clona 5,6 iso800. Složeno 180 snímků v Startrails. Kalibrováno v MRAW, odečteny dark frames.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »