Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2017: Mliečná dráha nad Salašom Zbojská

ČAM za březen 2017: Mliečná dráha nad Salašom Zbojská

Mliecna draha nad Salasom Zbojska
Autor: Ondrej Kralik

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel nacházejících se i zde. Přes krásné popředí romantické salaše pořídil nádherný portrét soustavy spirálních ramen naší Galaxie  -  portrét  Mléčné  dráhy. Autorem snímku, na kterém  soupeří krása pozemská i nebeská, je Ondrej Králik ze Slovenska.

Pomiňme nyní představu roztopených kamen s  praskajícími poleny ve Zbojské salaši uprostřed březnové noci a vypravme se do mrazivé tmy s pohledem upřeným k nebi.

To, co spatříme jako úžasně barevný a trochu rozervaný pás táhnoucí se oblohou, nazýváme Mléčnou dráhou. Tento pohled zaujal i naše předky. Řekové například tvrdili, že představuje proud mateřského mléka bohyně Héry, manželky nejmocnějšího z řeckých bohů Dia. Bůh Zeus byl velký záletník. S dcerou mykénského krále Élektryóna a manželkou tírynthského krále Amfitryóna zplodil syna, který dostal jméno Hérakles. Zeus dal Hérakla ve spánku tajně přiložit k Héřině prsu. To proto, že kdo se jako kojenec napil Héřina mléka, byl přijat mezi nesmrtelné. Héra se mocným sáním kojence probudila a odstrčila ho od sebe. Vytrysklé mléko se stalo Mléčnou dráhou.

Ovšem nejen Řekové se o Mléčnou dráhu zajímali. Inkové v ní viděli nebeskou řeku a pozemskou řeku Vilcanotu považovali za její pokračování. V Mezopotámii Mléčná dráha znamenala kouř stoupající k bohům z obětních ohňů a ruská legenda hovoří o nešťastné nevěstě, jejíž závoj a svatební šaty vytvořily Mléčnou dráhu. V Indii je známá jako dno Gangy nebo jako cesta hada. V Laponsku a jiných severských zemích představuje cestu tažných ptáků, kteří se podle ní orientují, když letí na jih. V Botswaně některé kmeny věří, že Mléčná dráha představuje páteř velkého zvířete prostírajícího se na obloze.

Marcus Manilius v 1. stol. n. l. například  uvedl  různá  vysvětlení  pro  vznik  Mléčné  dráhy.  Jedním z popisů bylo, že se jedná o šev, kde jsou spojeny dvě poloviny nebe, nebo naopak, je to místo, kde se nebe roztrhlo a tím místem k nám proniká svit z druhé strany. Faktem je, že až do 20. stol. n. l. se přesně nevědělo, co to vlastně Mléčná dráha je, byť se k nynější představě různí autoři jako Herschel, Kapteyn či Shapley blížili. V podstatě až v roce 1930 Julius Trumpler více méně dobře popsal charakter Galaxie díky studiu rozložení otevřených hvězdokup.

Dnes jsme na tom opravdu již poněkud lépe. Víme, že se jedná o pohled na několik za sebe se promítajících ramen naší hvězdné soustavy, kterou nazýváme Galaxie. Ta má tvar plochého disku tvořeného jádrem a soustavou ramen tvořících spirály o průměru 28 tisíc parseků. Tato čočkovitá - prachem,  plynem a hvězdami  vyplněná  oblast - je  obklopena  galaktickým  halem a galaktickou korónou sahající až do vzdáleností 200 tisíc parseků. Tyto útvary kromě nám známých hvězd a plynů obsahují i trochu tajemnou temnou hmotu.

Na snímku můžeme vidět ty nejkrásnější oblasti viditelné z našich krajin. Od rozervaných oblastí v okolí Střelce a středu Galaxie nedaleko hvězdy Antares ze Štíra se dostáváme do zdánlivě klidnějších oblastí vodíkových mlhovin v Labuti, kde nás jistě zaujme červená mlhovina tvaru Severní Ameriky nedaleko hvězdy Deneb, abychom se dostali až k oblakům objevujícím se na východě v Kasiopei a Perseovi.

Poslední řádky však věnujme autorovi, který snímek pořídil. Dovolte mi, abych mu poděkoval nejen za porotu, ale i za všechny ostatní milovníky pohledů do nebe a popřál mnoho dalších krásných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Salas Zbojska, Slovensko

Datum pořízení: 25.03.2017

Optika: Sigma 50mm, f1.4 Art

Montáž: stativ

Snímač: Canon 6D CMOS

Zpracování: Image composite editor, Photoshop CS6, Pixinsight

Postup: Neudáno

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »