Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2020: C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

ČAM za březen 2020: C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu
Autor: Pavel Váňa

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila  Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit. I když už začala být viditelná i v menších dalekohledech, okem ji zatím nespatříme. Ale i tak se na ni můžeme podívat. Astrofotograf Pavel Váňa pořídil její portrét a zaslal jej do březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, které vyhrál. Soutěž zaštiťuje Česká astronomická společnost.  

Kometa byla objevena 28. prosince 2019 automatickou přehlídkou oblohy ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havajských ostrovech. V současné době se tento systém skládá ze dvou dalekohledů o průměru 0,5 metru na Havajských ostrovech, které pracují jako robotická přehlídka oblohy a systém včasného varování zaměřený především na včasnou detekci menších blízkozemních objektů - každý je umístěn na jiném ostrově, jeden na hoře Haleakala (ATLAS-HKO) a druhý na Mauna Loa (ATLAS-MLO). Každý z dalekohledů pozoruje jednu čtvrtinu viditelné oblohy čtyřikrát za jednu noc. Za dvě noci tedy prohlédnou celou oblohu.

Kometa je na snímku vidět s typicky nazelenalou barvou plynů tvořených uhlíkem a dusíkem (tzv. dikyan), které jsou ionizovány slunečním zářením a vyzařují světlo v zeleném oboru spektra. Jedná se o kometu dlouhoperiodickou s dráhou velmi protáhlé elipsy. Její oběžná dráha vychází na 6025 roků. Přísluní nastane 31. května 2020 ve vzdálenosti 0,25 astronomické jednotky od Slunce. Dráha je velice podobná orbitě, po které se pohybovala Velká kometa z roku 1844. Pravděpodobně se jedná o úlomek, který se oddělil od velkého jádra a následuje jej se zpožděním necelých 180 roků, což při periodě kolem 6025 let není mnoho. Nachází se ve fotogenické oblasti Velké Medvědice. Společnost ji na obloze dělají nejenom hezké galaxie, ale i závoje komplexu difuzního plynu a prachových mračen.

Největší ze zobrazených galaxií je spirální M81, která je v gravitační interakci s menší nepravidelnou galaxií M82, kterou na snímku nalezneme kousek pod svou větší kamarádkou. Té menší říkáme podle tvaru též galaxie doutníková, ta větší pak nese označení Bodeho galaxie, podle svého objevitele. Vzdáleny jsou od nás asi 12 miliónů světelných let, přičemž M81 je velikostí srovnatelná s naší Galaxií.

Vpravo a trošinku výše od velké spirály nalezneme mnohem slabší a menší mlhavý obláček galaxie NGC 3077. Ta je od nás vzdálena asi 13 miliónů světelných let a patří do kupy galaxií soustředěných okolo M81. Jedná se o galaxii nepravidelnou s velkým obsahem prachu a s velmi aktivním galaktickým jádrem.

Další objekt nalezneme jako poněkud méně sytý nepravidelný obláček u pravého okraje, kousek nad jeho prostředkem. Jedná se o tzv. Coddingtonovu mlhovinu IC 2574. Opět je to galaxie, vzdálená téměř 15 miliónů světelných let. Jedná se o galaxii trpasličí a byla objevena v roce 1898 americkým astronomem Edwinem Coddingtonem. Je vzdáleným členem kupy galaxií okolo M81.  Předpokládá se, že 90 procent její hmotnosti představuje temná hmota.

Dalšího člena této kupy nalezneme vlevo nahoře od M81, kousek nad spojnicí Bodeho spirály a nazelenalé komety. Jedná se o spirální galaxii NGC 2976, která se nachází ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let. Objevil ji v roce 1801 astronom William Herschel.

U levého okraje snímku nalezneme trojúhelník ze tří hvězd, z nichž dvě jsou výrazně oranžové. Obě mají jasnost okolo 5. magnitudy a jsou tak viditelné pouhým okem, ovšem spíše z míst výrazně nezasažených světelným smogem. Leží samozřejmě mnohem blíže než popisované galaxie, ve vzdálenosti 520 a 314 světelných let. Ovšem dále než hlavní objekt snímku, kometa C/2019 Y4 ATLAS. Ta je od Země nyní přibližně stejně daleko jako naše Slunce, tedy 150 miliónů kilometrů a světlo k nám od ní letí přibližně 8 minut. Poslední z trojice hvězd je k nám blíže než dvě oranžové a to 67 světelných let. Jasná je přibližně stejně jako její dvě kolegyně.

Na závěr se ještě jednou podívejme na zelenavou kometu a poděkujme autorovi snímku Pavlu Váňovi za zaslání fotografie do soutěže. Zároveň mu můžeme jistě pogratulovat k březnovému vítězství a popřát, aby kometa zjasnila opravdu hodně a aby pořídil ještě mnoho hezkých fotografií této vlasatice. A totéž můžeme přát i nám všem, hezkou kometu si jistě na obloze zasloužíme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jezeřany-Maršovice

Datum pořízení: 18.03.2020

Optika: Canon 70-200 f/4

Montáž: Sky-Watcher Star Adventurer

Snímač: Canon EOS 6D mod.

Popis:

Kometa C/2019 Y4 prolétá Velkou medvědicí, a tak se naskytla obrovská možnost ji zachytit v blízkosti těchto nádherných galaxií. V poslední době začala zjasňovat, takže její jasnost se vyrovná jasnosti těch nejjasnějších galaxií na snímku. Celou krásu tohoto momentu podtrhují obrovská prachová mračna.

 

Zpracování:

Jde o 172 snímků s expozičním časem 1 minuta při ISO 2000. Byly aplikovány kalibrační snímky jako flat, dark, bias. Vše bylo zpracováno v Pixinsight, kde došlo nejprve ke složení na hvězdy, poté ke složení na kometu, přičemž došlo k prolnutí těchto snímků, aby nebylo vidět rozmazání komety způsobené jejím pohybem. Další kosmetické úpravy provedeny v Adobe Photoshop CC.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »