Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

NGC1579 Trifid severu a okolí
Autor: Zdeněk Vojč

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.

Astronomové dobře znají mlhovinu „Trifid“, nacházející se v souhvězdí Střelce. Cíl této soutěžní fotografie se ovšem nachází na obloze úplně jinde, mnohem severněji v souhvězdí Persea. Ovšem podobnost obou je skutečně namístě. Proto tuto nazvali „Trifid severu“. Její katalogové označení je NGC 1579. To pochází z astronomického katalogu deep-sky objektů na obloze, tzv. katalogu NGC -New General Catalogue.  Ten vychází a doplňuje práci Williama, Caroliny a Johna Herschelových, známou jako General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars. Poslední kompilace katalogu NGC pochází z roku 1888 a byla provedena dánským astronomem, žijícím a pracujícím dlouhou dobu ve Skotsku, Johnem Louisem Emilem Dreyerem. Obsahuje 7840 objektů. Později byl doplněn o katalogy IC I a IC II, obsahující dalších 5386 objektů. Katalog prošel pak ještě dalšími revizemi, jako RNGC (Revised New Catalogue of Nonstellar Astronomical Objects), NGC 2000.0 (Complete New General Catalog and Index Catalog of Nebulae and Star Clusters), využívající souřadného systému J2000.0. Naposledy pak doznal přepracování v roce 2009 jako Revised New General Catalogue and Index Catalogue (RNGC/IC).

Mlhovina NGC 1579 zabírá na obloze plochu 12´ x 8´ a její skutečný průměr se odhaduje na 3 až 4 světelné roky. Od nás je vzdálena asi 2100 světelných let.

S mlhovinou Trifid ji spojuje zejména kontrast červené a modré barvy a temných prachových vláken pozorovatelných jednak na pozadí mlhoviny, jednak v širokém okolí. Ostatně Trifid severu není samostatným komplexem, nýbrž je součástí gigantického molekulárního oblaku zvaného California Molecular Cloud.

Modrá barva mlhoviny vzniká odrazem světla hvězd, což dává vznik krásných modrých reflexních mlhovin.

Červené světlo zde, na rozdíl od mlhoviny Trifid, nevzniká jako důsledek emise mračen zářícího vodíku vybuzeného blízkými horkými hvězdami. V mlhovině NGC 1579 je světlo zanořené mladé a horké hvězdy velmi silně tlumeno, rozptylováno a postupně červená. Tak se samotný prach stává zářičem červeného záření H-alfa.

Popis se blíží pomalu ke konci a nám zbývá to nejdůležitější – poblahopřát astrofotografovi  Zdeňkovi Vojčovi ke krásné fotografii. Jsme rádi, že ji zaslal do soutěže a potěšil tak nejen sebe, ale jistě i ostatní milovníky vesmírných krás.

Budeme držet palce, aby Zdeněk Vojč nasnímal další podobně krásné snímky a aby měl stále jasnou oblohu.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 03.03.2022

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Popis:

Mlhovina a její okolí

RGB 200x180sec na kanál

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Trifid, ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »