Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

ČAM za březen 2022: NGC1579 Trifid severu a okolí

NGC1579 Trifid severu a okolí
Autor: Zdeněk Vojč

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.

Astronomové dobře znají mlhovinu „Trifid“, nacházející se v souhvězdí Střelce. Cíl této soutěžní fotografie se ovšem nachází na obloze úplně jinde, mnohem severněji v souhvězdí Persea. Ovšem podobnost obou je skutečně namístě. Proto tuto nazvali „Trifid severu“. Její katalogové označení je NGC 1579. To pochází z astronomického katalogu deep-sky objektů na obloze, tzv. katalogu NGC -New General Catalogue.  Ten vychází a doplňuje práci Williama, Caroliny a Johna Herschelových, známou jako General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars. Poslední kompilace katalogu NGC pochází z roku 1888 a byla provedena dánským astronomem, žijícím a pracujícím dlouhou dobu ve Skotsku, Johnem Louisem Emilem Dreyerem. Obsahuje 7840 objektů. Později byl doplněn o katalogy IC I a IC II, obsahující dalších 5386 objektů. Katalog prošel pak ještě dalšími revizemi, jako RNGC (Revised New Catalogue of Nonstellar Astronomical Objects), NGC 2000.0 (Complete New General Catalog and Index Catalog of Nebulae and Star Clusters), využívající souřadného systému J2000.0. Naposledy pak doznal přepracování v roce 2009 jako Revised New General Catalogue and Index Catalogue (RNGC/IC).

Mlhovina NGC 1579 zabírá na obloze plochu 12´ x 8´ a její skutečný průměr se odhaduje na 3 až 4 světelné roky. Od nás je vzdálena asi 2100 světelných let.

S mlhovinou Trifid ji spojuje zejména kontrast červené a modré barvy a temných prachových vláken pozorovatelných jednak na pozadí mlhoviny, jednak v širokém okolí. Ostatně Trifid severu není samostatným komplexem, nýbrž je součástí gigantického molekulárního oblaku zvaného California Molecular Cloud.

Modrá barva mlhoviny vzniká odrazem světla hvězd, což dává vznik krásných modrých reflexních mlhovin.

Červené světlo zde, na rozdíl od mlhoviny Trifid, nevzniká jako důsledek emise mračen zářícího vodíku vybuzeného blízkými horkými hvězdami. V mlhovině NGC 1579 je světlo zanořené mladé a horké hvězdy velmi silně tlumeno, rozptylováno a postupně červená. Tak se samotný prach stává zářičem červeného záření H-alfa.

Popis se blíží pomalu ke konci a nám zbývá to nejdůležitější – poblahopřát astrofotografovi  Zdeňkovi Vojčovi ke krásné fotografii. Jsme rádi, že ji zaslal do soutěže a potěšil tak nejen sebe, ale jistě i ostatní milovníky vesmírných krás.

Budeme držet palce, aby Zdeněk Vojč nasnímal další podobně krásné snímky a aby měl stále jasnou oblohu.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 03.03.2022

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Popis:

Mlhovina a její okolí

RGB 200x180sec na kanál

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Trifid, ČAM


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »