Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za březen 2024: ic2087

ČAM za březen 2024: ic2087

ic2087
Autor: Zdeněk Vojč

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme zde například mlhovinu, která je výsledkem výbuchu supernovy pozorované i přes den očima v roce 1054, nebo hvězdu Aldebaran, jejíž poloměr je 38krát větší než naše Slunce a svítí 425krát více. Nalezneme zde i dvě otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády a spoustu dalších zajímavých objektů.

 

Autor vítězného snímku březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Zdeněk Vojč se však zaměřil na mnohem hůře viditelný objekt. Svůj dalekohled zamířil na slabou reflexní mlhovinu IC 2087. Ta se nachází přibližně na půli vzdálenosti od hvězdy b Tauri k Plejádám. Na snímku se trochu nenápadně krčí uprostřed tmavých mlhovin komplexu Barnard 22, jehož je také součástí.

Reflexní mlhovinu nasvěcuje relativně blízká horká hvězda typu G0 s jasností 10,6 magnitudy, která je však pro naše oči ve viditelném světle skryta hustým vláknem mezihvězdné hmoty. O přítomnosti této hvězdy a její roli ve svitu mlhoviny IC 2087 víme z pozorování v infračervené oblasti.

Na obloze tato reflexní mlhovina zabírá oblast přibližně 10“ x 10“ a i s celým mračnem Barnard 22 se nachází ve vzdálenosti přibližně 430 světelných let. Její jasnost v oboru V dosahuje 8 magnitud.

V názvech mlhovin v článku jsme se potkali s několika označeními astronomických objektů, Jednak se jedná o název komplexu temných mlhovin Barnard 22. Jde o označení v katalogu temných mlhovin na obloze, který sestavil astronom Edward Emerson Barnard. Oficiálně se jmenuje „Barnard Catalogue of Dark Markings in the Sky“, nebo krátce Barnard Catalogue. Jeho vydání z roku 1919 obsahovalo 182 objektů, posmrtné vydání z roku 1927 obsahuje 369 temných mlhovin. Současná verze publikovaná na serveru projektu VizieR obsahuje 349 mlhovin.

Druhým označením je IC. Zde se jedná o doplněk k New General Catalogue (NGC). Katalog, tedy konkrétně dva dodatky IC, sestavil John Dreyer v 80. letech 19. století, kdy je publikoval jako doplňky New General Catalogue. Obsahují galaxie, mlhoviny a hvězdokupy objevené mezi lety 1888 a 1905.

Katalog NGC, který obsahuje 7 840 objektů, vznikl poněkud v protikladu původních plánů Johna Dreyera, který chtěl vydávat jen doplňky k Herschelovu katalogu. Na objednávku Královské astronomické společnosti však sestavil nový katalog. Tuto aktivitu doplnil vydáním dvou doplňků k NGC - v roce 1895 katalog IC I (Index Catalogue) s 1 529 objekty a v roce 1908 katalog IC II (Second Index Catalogue). Katalog NGC a oba doplňky tak obsahují celkem 13 226 objektů a staly se tak základním katalogem nehvězdných objektů.

Na závěr gratulujeme autorovi nejen k pořízení obtížně pozorovatelného objektu, ale i březnovému vítězství v soutěži Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 28.1.2024

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Popis:

193x180 R
164x180 G
38x180 B

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »