Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červen 2018: NGC4725

ČAM za červen 2018: NGC4725

NGC4725
Autor: Dušan Šulc

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná později, že stejně s nimi i my a vy … Vždyť se jedná o … … objekt světoznámého astronomického katalogu. Už jen zkratka NGC uvede astronoma do mírné extáze. Jedná se vlastně o zkratku názvu nejznámějšího katalogu objektů hvězdné oblohy, který obsahuje přibližně 8000 objektů - galaxií, mlhovin, hvězdokup a podobně. Jeho autorem je John Louis Emil Dreyer, který působil od roku 1882 jako ředitel observatoře Armangh v Irsku. Samotný Dreyer původně neplánoval tvorbu takového katalogu, původně plánoval pouze vydávání doplňků starších katalogů Williama Herschela. Nakonec však, po vydání nového katalogu NGC v roce 1888, vydává i dva doplňky IC I a II v letech 1895 a 1905. Celkem tyto 3 katalogy obsahují 13 226 objektů.

Pomalu se dostáváme k číslu ve jménu fotografovaného objektu. Pod číslem 4725 se skrývá spirální galaxie nacházející se na obloze v souhvězdí „Vlasy Bereniky“. Jedná se o tzv. Seyferovu galaxii, vyznačující se aktivním galaktickým jádrem, uvnitř kterého se nachází supermasivní černá díra. Leží ve vzdálenosti přibližně 40 miliónů světelných let v galaktické kupě Coma I. Tato kupa je bohatá na spirální galaxie, kterou je i naše NGC 4725 a je součástí superkupy Virgo. V současnosti je touto galaktickou superkupou pohlcována a předpokládá se, že s ní postupně splyne.

Samotná galaxie NGC 4725 je v dosahu amatérských dalekohledů a se svou jasností okolo 9. magnitudy zaujímá na obloze plochu 11x8 obloukových minut. Je zajímavá tím, že alespoň z pohledu ze Země, její jádro s centrální galaktickou příčku obklopuje jen jedno výrazné, téměř do kruhu stočené spirální rameno. Odhaduje se, že svou velikostí odpovídá naší domovské Galaxii. Počítačové simulace ukazují, že materiál „tvořící“ galaktické rameno se buď předchází, či naopak zaostává za vlastní rotací celé hmoty galaxie. Rameno samo vychází z prstence tvořeného vznikajícími modravými mladými hvězdokupami a načervenalými oblastmi stávající tvorby hvězd.

Druhá největší galaxie na snímku je NGC 4747, která svými dlouhými slapovými ohony prozrazuje bouřlivou minulost plnou gravitačních interakcí s okolními objekty. Leží přibližně ve stejné vzdálenosti jako NGC 4725. Kromě označení 4747 v katalogu NGC získala i označení Arp 159 v katalogu nepravidelných galaxií. S jasností 12 mag. je ale už větším pozorovatelským oříškem, ostatně i její velikost na obloze 3,3 x 1,3 obloukových minut není z největších.

Fotografii galaxie NGC 4725 a jejího okolí nám, stejně jako vám, našim příznivcům a přátelům astronomie, skrze soutěž Česká astrofotografie měsíce, zaštítěnou Českou astronomickou společností, poslal český astrofotograf Dušan Šulc. My mu nejen za sebe blahopřejeme k vítězství, velmi děkujeme za zaslání do soutěže a přejeme mnoho podobných úlovků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Dvorce u Jičína

Datum pořízení: 06.04.2018 22:00

Optika: Newton 250/950, Paracorr type II

Montáž: EQ6 Pro

Snímač: QHY8L, HUTECH IDAS LPS P2 48mm filtr

Popis:

80x10 min.

 

Zpracování:

PixInsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »