Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za červen 2022: Kočičí oko

ČAM za červen 2022: Kočičí oko

NGC6543 (PK 096+29.1) Kočičí oko - Cat's Eye
Autor: Roman Hujer

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „NGC6543 (PK 096+29.1) Kočičí oko - Cat's Eye“, jehož autorem je Roman Hujer. Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často dávají také příjemnější jména a označení. Tak objektu, který se stal cílem fotoaparátu astrofotografa Romana Hujera, dali jméno „Kočičí oko“. A vskutku. Plynná oblaka v něm vytvořila naprosto nečekané tvary. Dokonce tak nečekané, že se současná věda neshoduje na přesném procesu jejich vzniku. A to i přesto, že mlhovina představuje jednu z nejlépe probádaných takzvaných „planetárních“ mlhovin.

Skoro by se chtělo říci: „ … jak název naznačuje ….“, ale ne, nenaznačuje nic. Dokonce tak trochu „škodí“. Planetární mlhoviny nemají s planetami vůbec nic společného. To si je pouze anglický astronom William Herschel v 80. letech 18. století pro jejich podobný vzhled v dalekohledu takto pojmenoval. A už jim to zůstalo.

Ostatně i tuto mlhovinu právě William Herchel 15. února roku 1786 objevil a získala tak pozici 6543 v katalogu NGC. Zajímavé je, že i když se jedná o významný objekt v dosahu přístrojů tvůrce slavného Messierova katalogu, tedy Charlese Messiera, ten jej během svých pozorování nikdy nezaznamenal.

NGC 6543 je velmi dobře prostudovaná mlhovina s vizuální jasností 8 mag. Její vnitřní jasná část má úhlový průměr 20“, rozsáhlé plynné halo, které ji obklopuje a které bylo vyvrženo mateřskou hvězdou během vývojové fáze tzv. rudého obra dosahuje téměř 390“. Centrální hvězda mlhoviny má teplotu přibližně 80 000 oC a svítí jako 10 000 Sluncí. Co se průměru týká, dosahuje pouze 0,65 průměru Slunce. Tempem přibližně 20 biliónů tun za sekundu ztrácí svou hmotu takzvaným „hvězdným větrem“ s rychlostí 1 900 km za sekundu.

Mlhovina „Kočičí oko“ je známá svými úžasnými strukturami plynných obálek, oblouků a vzorů. Zatímco ty vzdálenější jsou poměrně snadno vysvětlitelné odvrháváním hmoty z „umírající“ centrální hvězdy, vznik těch nejúžasnějších vnitřních struktur způsobuje nabité diskuze vědeckého světa. Jedna z představ přikládá jejich vznik binárnímu hvězdnému systému centrální hvězdy. Ten ovšem není zatím potvrzen. Výpočty ukazují, že centrální hvězda nyní váží trochu více než hmotnost našeho Slunce, matematicko-fyzikální modely přinášejí její počáteční hmotnost asi 5 Sluncí.

Dlouhodobým problémem výzkumu planetárních mlhovin je určení jejich vzdáleností. Tyto metody jsou založeny na mnoha faktorech, z nichž některé představují spíše předpoklady a naše představy. Dlouhodobá pozorování tohoto objektu Hubbleovým teleskopem však přinesla poměrně přesnou představu o její skutečné vzdálenosti 3 600 světelných let.

Snímek této mlhoviny zaslal její autor Roman Hujer do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A tak nejen za porotu, ale jistě i za celou astronomickou i laickou komunitu můžeme autorovi poblahopřát k úspěšnému snímku a popřát mnoho podobných krásných pohledů do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Alšovice, Karlov - Horní Maxov, Shuhrov

Datum pořízení: 04.05.2022

Optika: Celestron EdgeHD 9.25" f/7, HD reducer 0.7x

Montáž: EQ6 Pro - OnStep DIY modifikace

Snímač: ZWO ASI2600MM Pro

Popis:

Plantární mlhovina NGC6543 (PK 096+29.1) známá též jako Kočičí oko - Cat's Eye, v dolní části snímku též vzdálená spirální galaxie NGC6552 (Barred Spiral Galaxy).
Objekt byl focen v průběhu několika květnových nocí na různých místech v okolí Jablonce nad Nisou.

4. 5. Alšovice
- 15x300sec Ha 7nm 2" Optolong
- 15x300sec Oiii 6.5nm 2" Optolong
7. 5. Alšovice
- 55x300sec Oiii 6.5nm 2" Optolong
8. 5. Karlov - Horní Maxov
- 60x300sec Ha 7nm 2" Optolong
9. 5. Skuhrov
- 55x300sec Ha 7nm 2" Optolong
11. 5. Skuhrov
- 58x300sec Oiii 6.5nm 2" Optolong
13. 5. Skuhrov
-80x60sec R 2" Optolong
-80x60sec G 2" Optolong
-80x60sec B 2" Optolong
-300x10sec L-Pro 2" Optolong

Celkový čistý čas integrace je 24h 20'

Snímek v plném rozlišení na https://www.astrobin.com/0fn2ac/

 

Zpracování:

v PixInsight a v ZonerX

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Kočičí oko, ČAM


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »