Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za duben 2019: PuWe1 (PNG 158.9 + 17.8)

ČAM za duben 2019: PuWe1 (PNG 158.9 + 17.8)

PuWe1 (PK 158.9 + 17.8)
Autor: Martin Myslivec

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2019 obdržel snímek „Planetární mlhovina PuWe1“, jehož autorem je Martin Myslivec V dubnu se na stolech, respektive v počítačích porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce objevila zajímavá fotografie. Snímek, který není snadné vyfotografovat. Objekt na něm zachycený, ač na obloze zabírající téměř plochu Měsíce, byl objeven až v roce 1980 A. Purgathoferem a R. Weinbergerem na fotografických deskách z Palomarské přehlídky oblohy. Ovšem díky své extrémně malé jasnosti dlouho unikal pozornosti astronomů.

Žádná z planetárních mlhovin, právě do této kategorie objektů na obloze náš objekt totiž spadá, není pro neozbrojené lidské oko dostatečně jasná. Žádná není dokonce pouhýma očima ze Země pozorovatelná. Vždy se musí astronom vybavit alespoň dalekohledem nebo lépe fotografickou kamerou. A učinil tak i autor vítězného snímku, český astrofotograf Martin Myslivec.

Planetární mlhoviny jsou velmi zajímavé objekty. Svůj název dostaly od prvních objevitelů a pozorovatelů, kterým při pohledu dalekohledem připomínaly obří planety Sluneční soustavy. Autorem pojmenování je objevitel Uranu William Herschel. Jejich podstata byla objevena až s příchodem spektroskopie. Jejich spektrum se lišilo jak od spektra hvězd, tak i od pohledu na spektrum například galaxií. Byla v nich objevena i emisní spektrální čára s vlnovou délkou 500,7 nm, což neodpovídalo žádnému známému pozemskému prvku. William Huggins dokonce nejprve přiřadil této čáře nový prvek Nebulium. Teprve ve 20. letech 20. století bylo prokázáno, že se jedná o takzvanou „zakázanou“ čáru kyslíku. Takové spektrální čáry vznikají ve velmi zředěných plynech, kde mohou excitované elektrony obsadit i tzv. metastabilní energetické úrovně nedosažitelné v hustých plynech.

Uvnitř planetárních mlhovin pak bývá malá, slabá, ale horká hvězda zvaná bílý trpaslík - pozůstatek po původní hvězdě, červeném obru, která odvrhla svou plynnou obálku. Ta nyní tvoří právě planetární mlhovinu.

Extrémně slabá a velká mlhovina PuWe1 (nebo také PNG 158,9+17,8 či PK 158+17,1, to vždy dle příslušného katalogu) se nalézá v nevýrazném souhvězdí Rysa. Na obloze zabírá opravdu velkou plochu 20´ x 20´, což ji řadí hned na druhé místo za planetární mlhovinu Helix. Zdá se však, že ve výsledku bude ještě větší, neboť centrální červenou mlhovinu zářící v čáře H-alfa, která je na snímku velmi dobře patrná, obklopuje vnější halo modrozeleného záření kyslíku. Toto vnější halo dosahuje velikosti měsíčního úplňku.

Vzdálenost této mlhoviny je známa pouze velmi nepřesně, výsledky různých odhadů a měření kolísají mezi 500 a 3 500 světelnými roky.

Na závěr bychom rádi poděkovali Martinu Myslivcovi, který strávil mnoho nocí exponováním této mlhoviny různými spektrálními filtry a mnoho dalších hodin zpracováním snímků. Díky jeho úsilí se na tuto mlhovinu společně s astronomy České astronomické společnosti, která soutěž Česká astrofotografie měsíce zaštiťuje, mohou podívat i ostatní milovníci krás oblohy.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: 04.04.2019

Optika: Newton 300/1200mm, ASA Wynne 3" komakorektor 0.95x

Montáž: Paralaktická, vlastní výroby

Snímač: CCD kamera G3-16200

Popis:

Extrémně slabá a velká planetární mlhovina v souvězdí Rysa o velikosti zhruba 2/3 měsíčního disku. Mlhovina byla objevena v roce 1980 A. Purgathoferem a R. Weinbergerem na snímcích z Palomarské přehlídky oblohy.

 

Zpracování:

Snímek jsem kvůli špatnému zimnímu počasí pořizoval po celou zimu a jaro na přelomu let 2018/19, od listopadu až do začátku dubna, každou použitelnou noc. Konkrétně v nocích 17.-18.11., 28.11., 4.-5.12.2018, 27.-28.2., 23.3., 30.3.-4.4.2019. Se stále později nastávajícím soumrakem a objektem stěhujícím se na Hradcem Králové nasvícenou část oblohy jsem musel snímání ukončit, a tak jsem nasnímaná data konečně zpracoval. U takto slabého objektu jich nutně bude vždy málo, a zpracování si vyžádalo poměrně razantní postupy, což se dost podepsalo na vzhledu hvězd ve snímku přestože RGB bylo snímáno pouze 5min subexpzoicemi kvůli saturaci a velikosti kotoučků hvězd.

Nasnímáno celkem v Ha 68x20min, OIII 15x20min, R 55x5min, G 77x5min, B 73x5min, celkem 44h 50m. Zpracováno v PixInsight a Adobe PS.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polostínové zatmění Měsíce

Další informace »