Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2019: Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

ČAM za leden 2019: Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea
Autor: Evžen Brunner

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek astrofotografa Evžena Brunnera s poněkud širokým názvem „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“. Název je však v případě této fotografie velmi přiléhavý. Vždyť nás provází od hvězd a mlhovin naší Galaxie, ležících téměř „za humny“ až opravdu do hlubin vesmíru, do vzdáleností desítek miliónů světelných let.

 

Zůstaňme zatím v těch vesmírných hlubinách. Nažloutlý spirálovitý útvar v levé části snímku, nedaleko dvou namodralých hvězd, je vzdálen 20 miliónů světelných let. Jedná se o spirální galaxii NGC 6946, na kterou se díváme krásně shora, takže můžeme spatřit nádherně vyvinutá galaktická ramena plná hvězd a mezihvězdného prachu a plynu. I na tomto snímku můžeme odlišit systém starých nažloutlých hvězd v oblasti jejího středu a systém mladých modrých hvězdokup v načervenalých hvězdotvorných oblastech v místech, která jsou od středu galaxie vzdálenější. Galaxie je velmi pozorovatelsky zajímavá, neboť od začátku 20. století zde bylo pozorováno 9 výbuchů supernov. Galaxii objevil 9. září 1798 astronom William Herschel.

Na opačné straně snímku, tedy té pravé, nalezneme různobarevnou dvojici obrovských mlhovin. Červená mlhovina Sh2-129, známá jako Letící netopýr a mnohem slabší modravá OU4, která je známá pod názvem Oliheň. Tu vyfotografoval sice již v roce 2007 francouzský amatérský astronom Nicolas Outters, ovšem surové snímky zpracoval až v roce 2009. Na nich však nalezl „cosi mlhavého“, něco, co nebylo zatím v žádném katalogu. Po korespondenci s profesionálními astronomy a důkladném prověření byl v roce 2011 ověřen objev nové planetární mlhoviny. Podle posledních výzkumů se zdá, že mlhovina je skutečně, stejně jak je vidět na snímku, uvnitř mlhoviny Letící netopýr, která je tvořená červeně zářícím vodíkem. To podporuje hypotézu, že mlhovina Oliheň je tvořena hmotou opouštějící trojnásobnou soustavu žhavých hmotných hvězd, které vidíme ve středu této mlhoviny. Pokud je tato úvaha správná, tak se celý systém nachází ve vzdálenosti 2300 světelných let a samotná OU4 má na délku přibližně 50 světelných let.

Střed snímku protíná několik světelných let dlouhý „Mořský koník“. Tato temná, několik světelných let dlouhá temná mlhovina, je viditelná vlastně díky bohatému hvězdnému pozadí, které zakrývá. Je součástí molekulárního mračna nacházejícího se v severní části souhvězdí Kefeus. Její pojmenování pochází od Edwarda Emersona Barnarda z jeho katalogu 182 tmavých mračen na obloze. Tato má označení Barnard 150. Celé mračno se nachází přibližně 1200 světelných let od nás.

Zdaleka ne posledním objektem na snímku je otevřená hvězdokupa NGC 6939. Nalezneme ji nedaleko již popisované galaxie NGC 6946 a jejím objevitelem je opět William Herschel, který ji pozoroval téhož dne, tedy 9. září 1798. Od Země je vzdálena 5870 světelných let a pyšní se celkovou jasností 7,8 magnitudy. Ovšem její dvě nejjasnější hvězdy dosahují jasnosti pouze 10. magnitudy, ostatní jsou ještě slabší a dosahují maximálně 12 mag. Zmíněný William Herschel ji pozoroval dalekohledem o průměru zrcadla 475 mm, v malém triedru ji spatříme sice také, pouze však jako světlou skvrnku. Na rozložení na jednotlivé hvězdy musíme použít dalekohled s průměrem alespoň 10 cm. Jedná se o velmi starou otevřenou hvězdokupu. Její věk se odhaduje na 1 až 1,3 miliardy roků.

Na závěr bychom chtěli nejen za porotu soutěže, ale jistě i za Českou astronomickou společnost a další krásy milovné astronomy i ne-astronomy Evženu Brunnerovi za snímek poděkovat a popřát mu mnoho podobných úspěchů.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně

Datum pořízení: 17.08.2018

Optika: Canon FD 300/2.8

Montáž: Vixen GP

Snímač: ASI 071 MC (RGB), Atik 460 (Ha, OIII)

Popis:

Snímek zachycuje téměř všechny typy objektů vzdáleného vesmíru:
vodíkovou emisní mlhovinu Sh2-129 vzdálenou 2300 sv. let, velmi slabou planetární mlhovinu Ou4 (Squid - Oliheň), otevřenou hvězdokupu NGC6939, temnou mlhovinu B150 (Seahorse -Mořský koník) a konečně galaxii NGC6946 (Fireworks-Ohňostroj) vzdálenou cca 22 mil. sv. let. Snímek je mozaika dvou polí - celkem asi 9 hodin RGB, 6,5 hodiny Ha, přes 9h OIII. Exponováno v srpnu a září 2018.

 

Zpracování:

Kalibrace, složení a veškeré zpracováni v PixInsight. Ou4 je opravdu neskutečně slabá - exponoval jsem ji v binningu 2x2 a přesto jsem musel použít poměrně drastické zpracování...

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »