Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2020: B150 - Mořský koník

ČAM za leden 2020: B150 - Mořský koník

B150 - Mořský koník
Autor: Evžen Brunner

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit však našeho „Mořského koníka“ vyžaduje spíše než štěstí velké množství úsilí. Není totiž téměř vidět. Je tmavý, je daleko a je na obloze.  

A právě takové úsilí dovedlo vítěze lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Evžena Brunnera k úžasnému pohledu daleko do hlubin vesmíru. Mlhovinu B 150, tedy mlhovinu „Mořský koník“, vidíme hlavně díky tomu, že zastiňuje svit hvězd, které leží ve větší vzdálenosti ve stejném směru při pohledu od Země. Mlhovina na obloze zabírá na délku asi 1o, poskládali bychom na ni tedy na obloze dva Měsíce v úplňku. Je tvořena převážně prachovými částicemi, které jsou součástí obrovského molekulárního mračna v Mléčné dráze, vzdáleného asi 1200 světelných let. Ale ani uvnitř takového tmavého mračna není žádný klid. Při dlouhých expozicích v infračerveném pásmu zde astronomové zaregistrovali vznikající hvězdy o nízkých hmotnostech.

Samotná mlhovina se skládá z několika částí, které dostaly svá jednotlivá označení, tedy L1082 A, B a C a IRAS 20503+6006 a IRAS 20520+6003. I když se to zdá komplikované, jedná se pouze o katalogová označení. L (nebo též LDN) znamená katalog temných mlhovin (Catalogue of Dark Nebulae) od B. T. Lyndse. Označení IRAS vzniklo ze jména infračerveného astronomického satelitu a označují se jím mimo jiné například slabé infračervené bodové zdroje, zde uvnitř tmavých mlhovin.

Samotná mlhovina „Mořský koník“ má ještě další označení. Již zmíněné B 150 představuje 150. pozici v katalogu amerického astronoma Edward Emersona Barnarda. Tento průkopník fotografického průzkumu vesmíru společně s Maxem Wolfem objasnil, že tmavé oblasti na snímcích představují právě mračna mezihvězdného plynu a prachu, které zakrývají vzdálené hvězdy v pozadí. Tato mračna začal katalogizovat a tento seznam poprvé publikoval v roce 1919 v časopise Astrophysical Journal pod názvem „On the Dark Markings of the Sky with a Catalogue of 182 such Objects“. Další označení pak mlhovina získala v katalogu GF (Catalog of globular filaments astronomů Schneidera a Elmegreena z roku 1979), a to CF9.

Snímek „Mořský koník“ nás přenesl do tajemného světa hlubin naší Galaxie, do světa nepředstavitelných rozměrů, hmotností a rychlostí. Do světa, kde stále vznikají nové hvězdy, formují se mlhoviny a hvězdný vítr či různé rázové vlny tvarují hmotu do nepředstavitelných tvarů. Myslím, že nejen za porotu ČAM, ale i za garanta soutěže Českou astronomickou společnost a za ostatní milovníky tajemna můžeme Evženu Brunnerovi poblahopřát ke krásnému snímku a popřát mu mnoho jasných nocí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně (u N. Města na Mor.)

Datum pořízení: 24.10.2019 21:00

Optika: TS 102/700, APM-Riccardi 0,75x, F/5.14 @ 525mm

Montáž: AZ-EQ5

Snímač: ATIK460, Baader LRGB

Popis:

12x4min. R, G, B, 70x4 min. L. Exponováno po tři večery, než vyšly z m0ho pohledu zajímavější objekty. Ty říjnové noci jsou krásně dlouhé!

 

Zpracování:

PixInsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »