Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2020: B150 - Mořský koník

ČAM za leden 2020: B150 - Mořský koník

B150 - Mořský koník
Autor: Evžen Brunner

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit však našeho „Mořského koníka“ vyžaduje spíše než štěstí velké množství úsilí. Není totiž téměř vidět. Je tmavý, je daleko a je na obloze.  

A právě takové úsilí dovedlo vítěze lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Evžena Brunnera k úžasnému pohledu daleko do hlubin vesmíru. Mlhovinu B 150, tedy mlhovinu „Mořský koník“, vidíme hlavně díky tomu, že zastiňuje svit hvězd, které leží ve větší vzdálenosti ve stejném směru při pohledu od Země. Mlhovina na obloze zabírá na délku asi 1o, poskládali bychom na ni tedy na obloze dva Měsíce v úplňku. Je tvořena převážně prachovými částicemi, které jsou součástí obrovského molekulárního mračna v Mléčné dráze, vzdáleného asi 1200 světelných let. Ale ani uvnitř takového tmavého mračna není žádný klid. Při dlouhých expozicích v infračerveném pásmu zde astronomové zaregistrovali vznikající hvězdy o nízkých hmotnostech.

Samotná mlhovina se skládá z několika částí, které dostaly svá jednotlivá označení, tedy L1082 A, B a C a IRAS 20503+6006 a IRAS 20520+6003. I když se to zdá komplikované, jedná se pouze o katalogová označení. L (nebo též LDN) znamená katalog temných mlhovin (Catalogue of Dark Nebulae) od B. T. Lyndse. Označení IRAS vzniklo ze jména infračerveného astronomického satelitu a označují se jím mimo jiné například slabé infračervené bodové zdroje, zde uvnitř tmavých mlhovin.

Samotná mlhovina „Mořský koník“ má ještě další označení. Již zmíněné B 150 představuje 150. pozici v katalogu amerického astronoma Edward Emersona Barnarda. Tento průkopník fotografického průzkumu vesmíru společně s Maxem Wolfem objasnil, že tmavé oblasti na snímcích představují právě mračna mezihvězdného plynu a prachu, které zakrývají vzdálené hvězdy v pozadí. Tato mračna začal katalogizovat a tento seznam poprvé publikoval v roce 1919 v časopise Astrophysical Journal pod názvem „On the Dark Markings of the Sky with a Catalogue of 182 such Objects“. Další označení pak mlhovina získala v katalogu GF (Catalog of globular filaments astronomů Schneidera a Elmegreena z roku 1979), a to CF9.

Snímek „Mořský koník“ nás přenesl do tajemného světa hlubin naší Galaxie, do světa nepředstavitelných rozměrů, hmotností a rychlostí. Do světa, kde stále vznikají nové hvězdy, formují se mlhoviny a hvězdný vítr či různé rázové vlny tvarují hmotu do nepředstavitelných tvarů. Myslím, že nejen za porotu ČAM, ale i za garanta soutěže Českou astronomickou společnost a za ostatní milovníky tajemna můžeme Evženu Brunnerovi poblahopřát ke krásnému snímku a popřát mu mnoho jasných nocí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně (u N. Města na Mor.)

Datum pořízení: 24.10.2019 21:00

Optika: TS 102/700, APM-Riccardi 0,75x, F/5.14 @ 525mm

Montáž: AZ-EQ5

Snímač: ATIK460, Baader LRGB

Popis:

12x4min. R, G, B, 70x4 min. L. Exponováno po tři večery, než vyšly z m0ho pohledu zajímavější objekty. Ty říjnové noci jsou krásně dlouhé!

 

Zpracování:

PixInsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »