Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

VdB141LRGB
Autor: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik. Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.

Přestože je legenda velmi působivá, nedá se totéž říci o souhvězdí Cefea samotném. Jasných hvězd se v něm mnoho nenachází a ve městě jej téměř neuvidíme. Ovšem i v oblastech s temnou oblohou budeme mít možná trochu problém souhvězdí najít. Vodítkem nám může být jeho tvar domečku se špičatou střechou, jejíž špička míří do oblasti nedaleko severního pólu.

Vzhledem k poloze daleko od roviny naší Galaxie, která je bohatá na různé astronomické objekty, jich zde také mnoho nenalezneme. Ovšem …

Nacházejí se zde obrovská molekulární mračna, vzdálená asi 1200 světelných let od nás. A na okraji tohoto mračna nalezneme objekt zvaný „Ghost nebula“, tedy „mlhovina duch, či duchová mlhovina“. Objekt je to slabý, ale na fotografii opravdu krásný a nese označení VdB141 či Sh2-136. Zajímavá je i historie jejího objevu, spíše tedy objevů. Když americký astronom Stewart Sharpless prohledával fotografické desky přehlídky oblohy „Palomar Observatory Sky Survey“ ze 48“ Schmidtova teleskopu, objevil zde emisní mlhovinu, kterou označil Sh 2-136 a v roce 1959 ji publikoval v katalogu. V roce 1962 publikovala Beverly T. Lynds „Katalog temných mlhovin“, kam zanesla i mlhovinku, kterou našla na fotografických deskách „National Geographic Palomar Observatory Sky Atlas“. Tato mlhovina je zde uvedena s označením LDN 1177. A v roce 1966 Sidney van den Bergh hledal na fotografických deskách „Palomar Sky Survey“ reflexní mlhoviny. Jednu z nich nacházející se kolem hvězdy BD+67 1300 označil vdB 141 a zařadil ji do svého „Katalogu reflexních mlhovin“.

Předpokládá se, že mlhovina představuje tzv. globuli o průměru 2 světelné roky v průměru. Jedná se vlastně o hvězdný zárodek, který nese označení CB 230. Žlutohnědou barvu mlhoviny způsobuje odražené světlo uvnitř schovaných hvězd. Hvězda spojená s reflexní mlhovinou vdB 141 je BD+67 1300 a je spektrálního typu G8. Měření sondy Gaia ukázala, že je vzdálená 1120 světelných let a pohybuje se směrem k nám rychlostí 32 km/s. Uvnitř tohoto molekulárního mračna jsou ovšem i další hvězdy, jedná se totiž o hvězdotvornou oblast. Mlhovina je součástí molekulárního mračna LDN 1177, které je zase částí velkého komplexu molekulárních mračen nazývaných „Cepheus Flare Region“.

Autor vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce“ v lednu 2025, slovenský astrofotograf Pavol Kollarik, nám přinesl úžasný pohled do tajemných hlubin tajemného vesmíru. Jistě nejen za porotu, ale i za všechny milovníky vesmíru či pouze tajemných a  krásných obrazů, můžeme autorovi poděkovat a popřát mu mnoho dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice2023, 2024

Datum pořízení: 21.01.2025

Optika: ASA N300 MM500, 4 @ 1918mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600 FLI 16803, LRGB

Popis:

L: 479x300 ASI , 274x300FLI bin1x1, 146x200sFLI bin2x2, RGB22x300FLI.

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »