Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

VdB141LRGB
Autor: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik. Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.

Přestože je legenda velmi působivá, nedá se totéž říci o souhvězdí Cefea samotném. Jasných hvězd se v něm mnoho nenachází a ve městě jej téměř neuvidíme. Ovšem i v oblastech s temnou oblohou budeme mít možná trochu problém souhvězdí najít. Vodítkem nám může být jeho tvar domečku se špičatou střechou, jejíž špička míří do oblasti nedaleko severního pólu.

Vzhledem k poloze daleko od roviny naší Galaxie, která je bohatá na různé astronomické objekty, jich zde také mnoho nenalezneme. Ovšem …

Nacházejí se zde obrovská molekulární mračna, vzdálená asi 1200 světelných let od nás. A na okraji tohoto mračna nalezneme objekt zvaný „Ghost nebula“, tedy „mlhovina duch, či duchová mlhovina“. Objekt je to slabý, ale na fotografii opravdu krásný a nese označení VdB141 či Sh2-136. Zajímavá je i historie jejího objevu, spíše tedy objevů. Když americký astronom Stewart Sharpless prohledával fotografické desky přehlídky oblohy „Palomar Observatory Sky Survey“ ze 48“ Schmidtova teleskopu, objevil zde emisní mlhovinu, kterou označil Sh 2-136 a v roce 1959 ji publikoval v katalogu. V roce 1962 publikovala Beverly T. Lynds „Katalog temných mlhovin“, kam zanesla i mlhovinku, kterou našla na fotografických deskách „National Geographic Palomar Observatory Sky Atlas“. Tato mlhovina je zde uvedena s označením LDN 1177. A v roce 1966 Sidney van den Bergh hledal na fotografických deskách „Palomar Sky Survey“ reflexní mlhoviny. Jednu z nich nacházející se kolem hvězdy BD+67 1300 označil vdB 141 a zařadil ji do svého „Katalogu reflexních mlhovin“.

Předpokládá se, že mlhovina představuje tzv. globuli o průměru 2 světelné roky v průměru. Jedná se vlastně o hvězdný zárodek, který nese označení CB 230. Žlutohnědou barvu mlhoviny způsobuje odražené světlo uvnitř schovaných hvězd. Hvězda spojená s reflexní mlhovinou vdB 141 je BD+67 1300 a je spektrálního typu G8. Měření sondy Gaia ukázala, že je vzdálená 1120 světelných let a pohybuje se směrem k nám rychlostí 32 km/s. Uvnitř tohoto molekulárního mračna jsou ovšem i další hvězdy, jedná se totiž o hvězdotvornou oblast. Mlhovina je součástí molekulárního mračna LDN 1177, které je zase částí velkého komplexu molekulárních mračen nazývaných „Cepheus Flare Region“.

Autor vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce“ v lednu 2025, slovenský astrofotograf Pavol Kollarik, nám přinesl úžasný pohled do tajemných hlubin tajemného vesmíru. Jistě nejen za porotu, ale i za všechny milovníky vesmíru či pouze tajemných a  krásných obrazů, můžeme autorovi poděkovat a popřát mu mnoho dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice2023, 2024

Datum pořízení: 21.01.2025

Optika: ASA N300 MM500, 4 @ 1918mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600 FLI 16803, LRGB

Popis:

L: 479x300 ASI , 274x300FLI bin1x1, 146x200sFLI bin2x2, RGB22x300FLI.

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »