Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2019: LDN1235, VdB149,150 Dark Shark

ČAM za listopad 2019: LDN1235, VdB149,150 Dark Shark

LDN1235, VdB149,150 Dark Shark
Autor: Jan Veleba

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2019 obdržel snímek „LDN1235, VdB149,150 Dark Shark“, jehož autorem je Jan Veleba Našimi oceány i moři se prohánějí tajemní dravci, krásní žraloci. Je jich mnoho druhů, někteří dokonce mohou být nebezpeční i neopatrným plavcům. Ten největší, žralok obrovský, který může dosáhnout i 15 metrů délky a 150 let stáří, však člověku neublíží. Tedy snad pouze náhodou, když jej přehlédne. Živí se totiž převážně planktonem. Ovšem my známe ještě většího žraloka, dokonce s přízviskem „temný“. Tento „Dark shark“ se ale vůbec nenachází na naší planetě, dokonce ne ani v naší Sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 650 světelných let daleko, směrem k souhvězdí Kefea.

A právě sem, do souhvězdí tohoto bájného etiopského krále, manžele Kassiopei a otce Andromedy, namířil svůj dalekohled český astrofotograf Jan Veleba, aby zachytil téměř neviditelné krásy vesmíru.

Jako cigaretový kouř vyfouknutý z úst se tváří obrovská mlhovina obsahující nejen prachové částečky o velikosti zmíněného cigaretového prachu, ale další mlhoviny. Temný prach vzniká v chladných atmosférách obřích hvězd. Tyto hmotné hvězdy mohou svým vysokoenergetickým světlem a rychlým hvězdným větrem ze svých zárodečných mračen vytvářet složité a krásné struktury. Jemný načervenalý nádech mlhoviny způsobuje rozptýlené světlo přítomného vodíku.

Součástí této temné mlhoviny jsou i další objekty. Zejména pak dvě namodralé mlhoviny VdB 149 a VdB 150, dle „Van Den Bergh Reflection Nebulae Catalog“ publikovaného poprvé v roce 1966 na základě modré a červené Palomarské přehlídky oblohy. Jsou nasvěcovány hvězdami BD+72 1018 a HD 210806, obě spektrálního typu B8IV.

Přímo v oku „temného žraloka“ se nachází velmi fotogenická mlhovina s katalogovým označením LDN 1235. Zkratka LDN představuje označení katalogu „Lynds’ Catalog of Dark Nebulae“, který byl prvně publikován v roce 1962 a byl založen na přehlídce nebe v červené a modré barvě, realizované na observatoři na hoře Mt. Palomar v USA. Pravděpodobně se jedná o tzv. „ERE“ mlhovinu, neboli „Extended Red Emission nebula“. ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra.

Souhvězdí Kefea bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjeno. Dlouho jsme se u něho zaklínali větou: „ … to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy...“. Opak je však pravdou. Ovšem zachytit to, co tu „vlastně není“, není vůbec snadné. Ale astrofotograf Jan Veleba nás tímto svým snímkem, který zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, přesvědčil o tom, že to po 52 hodinách expozice dokázal. Gratulujeme.

 

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jezeřany-Maršovice

Datum pořízení: 06.11.2019

Optika: Explore Scientific AP 102/714 ED APO, Lightwave 0,8x @ 571mm

Montáž: iOptron CEM60

Snímač: ZWO ASI1600MM Pro, ZWO LRGB

Popis:

L 150+180x300s, R 50+50x300s, G 41+50x300s, B 61+50x300s (52,6h). Focení postupně probíhalo během mnoha nocí postupně od konce srpna až po konec října vždy, když nebyl měsíc a podmínky to dovolovaly

 

Zpracování:

PixInsight, PS

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »