Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za listopad 2021: CTB-1 (Abell85)

ČAM za listopad 2021: CTB-1 (Abell85)

CTB-1 (Abell85)
Autor: Vladimír Nádvorník

Titul Česká astrofotografie měsíce za november 2021 získala snímka „CTB-1 (Abell 85)“, ktorej autorom je Vladimír Nádvorník Pozostatky po výbuchoch supernov patria medzi obľúbené ciele astrofotografov, ktoré ich fascinujú nielen svojimi tvarmi, ale sú často pre nich aj výzvou na technické vybavenie. Medzi tie najznámejšie patria Riasové hmloviny v Labuti alebo ikonická Krabia hmlovina v Býkovi, ktorú pozorovali už starí Číňania a kde bol objavený aj prvý pulzar.  

Vladimír Nádvorník si však vybral cestu tŕnistú, skutočne náročný cieľ. Svoj ďalekohľad zamieril do súhvezdia Kasiopeja, tam, kde 3° severne od hviezdy β Cas zdanlivo nič nie je... Fotografoval niekoľko nocí a po úctyhodnej expozícii trvajúcej takmer 26 hodín, a následnom sofistikovanom spracovaní však získal skvelý záber, ktorý upútal porotu České astrofotografie měsíce a iste zaujme aj nezainteresovaných.

Fotografia lakonicky označená len ako „CTB-1 (Abell 85)“ je však mimoriadne zaujímavým pozostatkom po grandióznom zániku superhmotnej hviezdy, po supernove. V katalógoch ju nájdeme aj pod označením LBN 576 (Lynds Catalog of Bright Nebulae) alebo SNR 88 (Catalogue of Galactic Supernova Remnants).

V roku 1958 bola dokončená desaťročná prehliadka oblohy Palomar Observatory Sky Survey na veľké, 35 cm fotografické dosky, exponované 1,22 m Schmidtovou komorou na Observatóriu Mt. Palomar (Samuel Oschin telescope). Z takmer 2000 fotografických platní zostavil George Ogden Abell katalóg objektov a nenápadnému objektu, ktorý považoval za planetárnu hmlovinu, dal vo svojom katalógu označenie 85. Tento objekt bol v roku 1960 zaradený aj do katalógu rádiových zdrojov, a o viac ako desaťročie neskoršie potvrdený už ako zbytok supernovy, ktorý je zdrojom emisií od röntgenového žiarenia až po rádiové.

Hmlovina má priemer 32´, zaberá na oblohe plochu ako Mesiac v splne, no je veľmi slabá a na jej pozorovanie by sme potrebovali skutočne tmavú oblohu, svetelný ďalekohľad s priemerom aspoň 0,5 m a filtrom OIII špeciálne navrhnutým na pozorovanie hmlovín. Skutočná krása však vynikne až na fotografii, kde upúta červená farba určovaná vodíkovou emisiou Hα a takmer sférický tvar s množstvom jasných filamentov, ale aj malými a nenápadnými tmavými globulami, kde sa už možno tvoria nové hviezdy.  Ideálny tvar vesmírnej bubliny je v severnej časti (na obrázku vľavo dole) narušený interakciou zvyšku supernovy s dutinou neutrálneho vodíka a tak celý objekt vyzerá ako obrovská medúza plávajúca na hviezdnom pozadí.

Hmlovina je od nás vzdialená necelých 10.000 svetelných rokov, má úctyhodný priemer 98 svetelných rokov a rozpína sa rýchlosťou vyše 1 000 km/s. Je pozostatkom, progenitorom, po veľmi hmotnej hviezde spektrálnej triedy O alebo B dosahujúcej až niekoľko desiatok hmotností Slnka, ktorý však ešte objavený nebol.

Popusťme uzdu fantázie a predstavme si koniec doby ľadovej, mezolit a nášho predka, ležiaceho v tráve po náročnom love či zbere. Ktovie, možno sa niekedy aj on zadíval na oblohu, a možno túto supernovu aj videl.

Vladimír Nádvorník nám svojim obrázkom, ktorý pri troške predstavivosti môže pripomínať aj červenú vianočnú guľu, spríjemnil tento predvianočný adventný čas a náročnú dobu pandémie. Ďakujeme a prajeme ešte veľa krásnych chvíľ pod nočnou oblohou

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Nová Paka

Datum pořízení: 28.11.2021

Optika: N250/1000, ESHR

Montáž: EQ6

Snímač: ASI1600MM PRO, Astrodon Ha OIII 5nm, Optolong RGB

Popis:

80x600s HA, 66x600s OIII, 3x5x300s RGB. Září - Listopad 2021

 

Zpracování:

vlastní sw, Rawtherapee

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Pavol Rapavý

Pavol Rapavý

RNDr. Pavol Rapavý (*1955, Prešov) je slovenský popularizátor astronomie a ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě. Mimo aktivity související s hvězdárnou se věnuje astrofotografii a je členem poroty a nositelem čestného uznání České astrofotografie měsíce. Neposledně také svou činnost zaměřuje na iniciativy spojené s regulací světelného znečištění, a to jak přednáškovou činností, tak pomocí při zakládání oblastí tmavé oblohy na Slovensku. Jako vedoucí sekretariátu Slovenského Zväzu Astronómov se dále spolupodílí na organizaci soutěže Sviťme si na cestu... ne na hvězdy a aktivně přispívá do slovenského časopisu Kozmos.

Štítky: ČAM


2. vesmírný týden 2022

2. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa Leonard s hvězdokupou M3

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2021 získal snímek „Kometa Leonard s hvězdokupou M3“, jehož autorem je David Boura     Komety  jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animace setkání planetek (49) Pales a (6371) Heinlein v souhvězdí Raka.

Animace setkání planetek (49) Pales a (6371) Heinlein v souhvězdí Raka. Rozměry obrázku jsou přibližně 15 x 10 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Pořizováno za silného měsíčního světla (96%), okolní hvězdy z Raka nebyly téměř vidět. Jasnost planetek byla 11.9mag (49) a 15.7mag (6371). K největšímu vzájemnému přiblížení (29 obl. vteřin) došlo již v dopoledních hodinách.

Další informace »