Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za prosinec 2020: Konjunkcia Jupitera a Saturnu

ČAM za prosinec 2020: Konjunkcia Jupitera a Saturnu

konjunkcia jupitera a saturnu
Autor: Martin Bazo

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato konjunkce však byla poměrně unikátní.

Plynní planetární obři i se svými měsíci se k sobě v prosinci roku 2020 na nebi přiblížili natolik, že se vešli i do zorného pole dalekohledů a na obloze téměř splynuli v jeden svítící „objekt“. Takovéto těsné přiblížení nastalo naposledy v roce 1623 a další nás čeká až v roce 2080. Ovšem konjunkce z roku 1623 byla obtížně pozorovatelná, byť již byl k dispozici astronomický dalekohled. Planety se totiž nacházely na denní obloze poblíž Slunce. A tak poslední velmi těsné a dobře pozorovatelné přiblížení těchto planet nastalo v roce 1226. Tehdy v Českém království vládl král Přemysl Otakar I.

Ovšem ta nejznámější konjunkce, dokonce třikrát se opakující, nastala v roce 7 před naším letopočtem a byla s velkou pravděpodobností onou „Hvězdou Betlémskou“ nad jesličkami.

V prosinci 2020 se planety přiblížily na vzdálenost 6 obloukových minut. Pro většinu pozorovatelů ve střední Evropě se ale schovávaly za tu řidší, tu hustší mraky. A tak astrofotografové vyjížděli do míst, kde se vytvořily v oblacích díry, jimiž bylo možno jev pozorovat a fotografovat.

Učinil tak i slovenský astrofotograf Martin Bažo, který svou fotografickou techniku vyvezl pod jasnou oblohu v Tatrách. Snímek, respektive snímky, pořídil, zpracoval a výslednou fotografii zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce. A v prosincovém kole tuto soutěž vyhrál.

U spodního okraje snímku nalezneme planetu Jupiter. Ta je známá zejména obřím atmosférickým vírem – Rudou skvrnou – podobným pozemskému hurikánu. Ovšem jeho rozměry přesahují dvakrát velikost planety Země a i stáří Rudé skvrny je obdivuhodné. Vzhledem ke skutečnosti, že ji pozorujeme již od chvíle, kdy ji lidstvo mohlo technicky zaznamenat, je její stáří minimálně 300 let. Bohužel nám ji snímek neukáže, neboť v době expozice byla těsně za východním obzorem planety.

Planeta je obklopena tzv. Galileovskými měsíci. Vlevo Callisto a blíže k planetě Ganymed, vpravo pak Europa. Měsíc Io je mezi námi a kotoučkem Jupitera a místo něho tušíme na povrchu planety jeho stín, poblíž středu kotoučku planety, poněkud východně, tedy vlevo.

I planetu Saturn nalezneme snadno podle prstenců, které ji obklopují. Vpravo v rovině prstenců, dále však od planety svítí její nejjasnější měsíc Titan. Vlevo od planety pak nalezneme i velmi slabě viditelné souputníky Dione, Thethys a Rheu (odspodu proti směru hodinových ručiček).

Na závěr bychom rádi Martinovi Bažovi poděkovali za hezký pohled nejen na konjunkci samotnou, ale i na svět obou jasných planet a jejich měsíčních rodin. A to nejen za porotce soutěže, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale jistě i za ostatní astronomy a milovníky oblohy. A přejeme hodně podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: strbske pleso

Datum pořízení: 20.12.2020

Optika: sw200/100

Montáž: eq5

Snímač: zwo asi290mc

Popis:

tohtorocna konjunkcia jupitera a saturnu kedze bolo inverzne pocasie musel som cestova do hor.

 

Zpracování:

2x video autostakert, registax , ps 1. jupiter a saturn 2. mesiace

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Jupiter, Saturn, Konjunkce Jupiteru se Saturn, ČAM


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »