Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2018: IC 1805

ČAM za říjen 2018: IC 1805

IC1805
Autor: Jan Klečka

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka. Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá, možná i s jinými vlastnostmi, kdo to dnes ostatně posoudí, měla královna Kassiopeia jistě srdce. Třeba hřejivé, ostatně byla matkou své milované Andromedy, třeba někdy i kruté, vždyť byla vládkyní nad starověkým krutým světem. Ať tak či tak, zdá se, že se na nebesa dostala nejen Kassiopeia, ostatně i se svým manželem Kéfeem, dcerou Andromedou a jejím prokletím, tedy příšernou Velrybou i zachráncem Perseem, ale na nebesa se dostalo i její srdce. Pro nás je objevil astronom William Herschel 3. listopadu 1878. Ovšem on tehdy pozoroval pouze nejjasnější část, kterou označil jako NGC 896. Celou mlhovinu, kterou známe pod jménem "Srdce", astronomové označili pouhým IC 1805, což představuje 1805-tou pozici v katalogu IC.

Emisní mlhovina IC 1805, prostírající se přes 200 světelných let, je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním galaktickém rameni v Perseu a byla v minulosti velkou hvězdnou porodnicí. Ostatně díky tomu ji také vidíme. Ale je to složitější.

My totiž již dnes víme, že i královnino srdce má své vlastní, malé a mladé, ovšem nepokojné, srdce. A je to srdce téměř fantastických tvarů a barev. I ti nejlepší malíři všech malířských škol by jistě měli velký problém namíchat a pak vystínovat barevnou škálu stále se měnících barev astronomického všehomíra. Tato pozoruhodná mračna vznikají v centru zmíněné mlhoviny a jsou neustále opracovávána hvězdným větrem vanoucím z mladých, hmotných a žhavých hvězd mladé hvězdokupy Melotte 15, nacházející se téměř přesně uprostřed mlhoviny. Hvězdy kupy jsou rozesety po celém obrazovém poli, spolu s temnými prachovými mračny, jež vytvářejí temné siluety na zářivém pozadí svítících atomů zejména vodíku, kyslíku a síry. Obraz zabírá přibližně 20 až 25 světelných let na průměr, pokud tedy skutečně platí odhadovaná vzdálenost 7500 světelných let od nás.

Nejjasnější hvězdy kupy Mellote 15 jsou i 50 krát hmotnější než naše Slunce, ty nejslabší naopak dosahují pouze zlomku jeho hmotnosti.

Označení hvězdokupy Mellote 15 pochází z astronomického katalogu 245 objektů hlubokého vesmíru severní i jižní oblohy, který obsahuje otevřené a kulové hvězdokupy. Sestavil jej britský astronom Philibert Jacques Melotte v roce 1931. Podkladem pro sestavení tohoto katalogu byly fotografické snímky severní a jižní oblohy, které vytvořil anglický amatérský astronom John Franklin-Adams (1843–1912). Tyto snímky ukazovaly hvězdy až do 17. magnitudy a umožnily určit kulové hvězdokupy s úhlovým rozměrem větším než 3'.

Ale dosti již astronomie. Málem jsme zapomněli na autora, Jana Klečku. Jeho snímek, zaslaný do soutěže Česká astrofotografie měsíce získal v měsíci říjen nejvyšší ocenění astrofotografie měsíce. Gratulujeme a přejeme mnoho dalších snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havlíčkův Brod 1

Datum pořízení: 11.09.2018

Optika: Newton 14"

Montáž: EQ8

Snímač: ATIK460EXm

Popis:

Centrální oblast emisní mlhoviny IC 1805 v nepravých barvách.

 

Zpracování:

Objekt byl snímán během několika nocí od 11.9.2018 do 21.10.2018 pomocí programu SIPS. Použité filtry: 17 hodin Ha 7nm, 13 hodin OIII 8.5nm, 10 hodin SII 8nm. Jednotlivé kanály byly sloučeny a zpracovány v programu PixInsight.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »