Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2018: IC 1805

ČAM za říjen 2018: IC 1805

IC1805
Autor: Jan Klečka

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka. Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá, možná i s jinými vlastnostmi, kdo to dnes ostatně posoudí, měla královna Kassiopeia jistě srdce. Třeba hřejivé, ostatně byla matkou své milované Andromedy, třeba někdy i kruté, vždyť byla vládkyní nad starověkým krutým světem. Ať tak či tak, zdá se, že se na nebesa dostala nejen Kassiopeia, ostatně i se svým manželem Kéfeem, dcerou Andromedou a jejím prokletím, tedy příšernou Velrybou i zachráncem Perseem, ale na nebesa se dostalo i její srdce. Pro nás je objevil astronom William Herschel 3. listopadu 1878. Ovšem on tehdy pozoroval pouze nejjasnější část, kterou označil jako NGC 896. Celou mlhovinu, kterou známe pod jménem "Srdce", astronomové označili pouhým IC 1805, což představuje 1805-tou pozici v katalogu IC.

Emisní mlhovina IC 1805, prostírající se přes 200 světelných let, je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním galaktickém rameni v Perseu a byla v minulosti velkou hvězdnou porodnicí. Ostatně díky tomu ji také vidíme. Ale je to složitější.

My totiž již dnes víme, že i královnino srdce má své vlastní, malé a mladé, ovšem nepokojné, srdce. A je to srdce téměř fantastických tvarů a barev. I ti nejlepší malíři všech malířských škol by jistě měli velký problém namíchat a pak vystínovat barevnou škálu stále se měnících barev astronomického všehomíra. Tato pozoruhodná mračna vznikají v centru zmíněné mlhoviny a jsou neustále opracovávána hvězdným větrem vanoucím z mladých, hmotných a žhavých hvězd mladé hvězdokupy Melotte 15, nacházející se téměř přesně uprostřed mlhoviny. Hvězdy kupy jsou rozesety po celém obrazovém poli, spolu s temnými prachovými mračny, jež vytvářejí temné siluety na zářivém pozadí svítících atomů zejména vodíku, kyslíku a síry. Obraz zabírá přibližně 20 až 25 světelných let na průměr, pokud tedy skutečně platí odhadovaná vzdálenost 7500 světelných let od nás.

Nejjasnější hvězdy kupy Mellote 15 jsou i 50 krát hmotnější než naše Slunce, ty nejslabší naopak dosahují pouze zlomku jeho hmotnosti.

Označení hvězdokupy Mellote 15 pochází z astronomického katalogu 245 objektů hlubokého vesmíru severní i jižní oblohy, který obsahuje otevřené a kulové hvězdokupy. Sestavil jej britský astronom Philibert Jacques Melotte v roce 1931. Podkladem pro sestavení tohoto katalogu byly fotografické snímky severní a jižní oblohy, které vytvořil anglický amatérský astronom John Franklin-Adams (1843–1912). Tyto snímky ukazovaly hvězdy až do 17. magnitudy a umožnily určit kulové hvězdokupy s úhlovým rozměrem větším než 3'.

Ale dosti již astronomie. Málem jsme zapomněli na autora, Jana Klečku. Jeho snímek, zaslaný do soutěže Česká astrofotografie měsíce získal v měsíci říjen nejvyšší ocenění astrofotografie měsíce. Gratulujeme a přejeme mnoho dalších snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havlíčkův Brod 1

Datum pořízení: 11.09.2018

Optika: Newton 14"

Montáž: EQ8

Snímač: ATIK460EXm

Popis:

Centrální oblast emisní mlhoviny IC 1805 v nepravých barvách.

 

Zpracování:

Objekt byl snímán během několika nocí od 11.9.2018 do 21.10.2018 pomocí programu SIPS. Použité filtry: 17 hodin Ha 7nm, 13 hodin OIII 8.5nm, 10 hodin SII 8nm. Jednotlivé kanály byly sloučeny a zpracovány v programu PixInsight.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »