Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2020: Mars

ČAM za říjen 2020: Mars

Mars
Autor: Jakub Dobeš

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám ztrácel ve světle vycházejícího Slunce. Ano, planeta Mars, svítící načervenalým poklidným světlem, zářila neobyčejně jasně. A 14. října dorazil až do „velké“ opozice, tedy do polohy vůči Zemi a Slunci, kdy jej nalézáme přesně na opačné straně nebe než Slunce. Během této opozice se přiblížil k Zemi na méně než 63 miliónů kilometrů. Blíže se dostane až v roce 2035, kdy nastane opravdová velká opozice, tedy bez uvozovek. Vzdálenost od nás bude 57,1 miliónu kilometrů.

 

Takovéto opozice byly v dobách již dávno minulých vždy příležitostmi, kdy astronomové mohli poměrně detailně sledovat povrch Marsu. Nebyly ani kosmické sondy a zpočátku ani fotografické emulze. A tak se pozorovatelé u velkých i malých dalekohledů spoléhali na svůj zrak a kresbu, kterou pořídili během pozorování. A dokonce i v době fotografické bylo oko schopno zachytit větší detaily než snímek. Ovšem schopnost mozku domýšlet si chybějící detaily a fantazie pozorovatele mnohdy vedla až ke kuriózním interpretacím pozorování, jako byly například kdysi velmi populární „kanály na Marsu“.

Planeta Mars je ovšem zajímavá i bez velkých opozic. A zejména v poslední době, kdy ji navštívilo nepřeberné množství různých výzkumných sond a vozítek o ní víme již poměrně hodně zajímavostí. A další otazníky se opět vynořují.

Předpokládá se, že první pozorování této rudé planety se uskutečnila již 3 až 4 tisíce let před naším letopočtem. Znaly ji všechny starověké civilizace, jako putující červenou hvězdu. Právě tato barva dala planetě poněkud smutné označení planety zániku, smrti a válek. Předpokládá se, že Mars vznikl podobně jako další planety našeho systému před 4,5 miliardami let akrecí z pracho-plynného disku, obíhajícího okolo Praslunce. Planeta je to poměrně malá, po Merkuru druhá nejmenší ve Sluneční soustavě. Tato její „velikost“ je vzhledem ke skutečnosti, že vznikala v oblasti, kde bylo hodně místa a kde mohla při vzniku nabrat poměrně hodně materiálu, dodnes jedním z nevyřešených otazníků planetární astronomie. Jednou z úvah, řešící tento problém, je migrace planety Jupiter, která mohla při své různě se měnící vzdálenosti od Slunce tuto oblast od „stavebního“ materiálu „vyčistit“.

My vám přinášíme snímek českého astrofotografa Jakuba Dobeše, který se v době opozice podíval svým dalekohledem právě na planetu Mars. Využil chvíle, kdy se jeho úhlový průměr na obloze přiblížil 22“ a pořídil snímek planety. Ten po zpracování zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a její porota, která funguje pod záštitou České astronomické společnosti, jej vybrala jako český snímek měsíce října roku 2020.

Na snímku nás ovšem seznámil nejen se samotnou planetou, ale i například s největší sopkou Sluneční soustavy Mons Olympus s výškou 27 km nad nulovou výškou Marsu. Na obrázku je zobrazena jako světlá skvrna vlevo nahoře. Je sice na Marsu nejvyšší, ale i další sopky na snímku (směrem k jeho středu) jsou na zemské poměry velmi vysoké, byť dosahují z?marsovského hlediska pouhých 18 kilometrů. A tak bychom mohli po snímku bloudit dále a?dále, ale to již necháme na fanoušcích astrofotografie a na závěr můžeme Jakubovi Dobešovi za tento úžasný snímek poděkovat.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: České Budějovice

Datum pořízení: 18.10.2020

Optika: Celestron C11

Montáž: EQ6

Snímač: ZWO ASI 224mc

Popis:

Planeta Mars byla již lehce za opozicí, na nebi poletovaly mraky a ve vzduchu byla cítit mlha... ideální podmínky to nebyly o to více mě mile překvapil výsledek.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »