Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2021: IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

ČAM za říjen 2021: IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)
Autor: Martin Vyhlídal

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze severní polokoule viditelná galaxie M31, obrací jejím směrem své objektivy mnoho astrofotografů. Ať již jako první nebeský cíl svého fotografického nadšení nebo třeba jako zkušební objekt testující kvality nové fotografické sestavy. Autor vítězné fotografie soutěže Česká astrofotografie měsíce Martin Vyhlídal však přinesl ještě „jemnější“ pohled do této oblasti.

Extrémně dlouhá expozice této části oblohy přenesla obvykle fotografované hvězdné ostrovy - galaxie - téměř úplně do druhého fotografického plánu. To, co se stalo tím úchvatným na snímku, jsou jinak téměř nepozorovatelná prachová mračna, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Zde, na rozdíl od prachových mračen obklopujících hvězdy či hvězdokupy a rozptylující jejich světlo, rozptylují tato mračna integrované světlo samotné naší Galaxie. Tato oblaka se nacházejí několik set světelných let nad galaktickou rovinou. Protože však také vyzařují světlo mezihvězdných atomů a molekul v červené emisi pokrývající viditelné červené světlo až po blízkou infračervenou oblast, je výsledná barva oblaků nahnědlá.

Tato poměrně nedávno objevená mračna se nazývají „IFN“, tedy Integrated Flux Nebulas. Tento termín zavedl amatérský astronom a astrofotograf Steve Mandel z Kalifornie, který je též nazývá „mlhoviny vysokých galaktických šířek“. Kromě prachu a vodíku obsahují též významné množství uhlíkatých monoxidů a další elementy.

Ale abychom nezapomněli i na další objekty. Na snímku vidíme hned čtyři galaxie. Jednak již zmiňovanou obří galaxii M31 v Andromedě. U ní můžeme spatřit dvě nejjasnější z jejích mnoha satelitních galaxií, a to M32 a M110. Samotná M31 je spirální galaxií nacházející se ve vzdálenosti 2,5 miliónu světelných let a je na tmavé obloze poměrně dobře viditelná ipouhým okem. Odhaduje se, že se v ní nachází okolo bilionu hvězd, což je dvakrát více než hvězd v naší Galaxii. Ta naopak pravděpodobně obsahuje více temné hmoty. Obě tyto galaxie se k sobě přibližují a přibližně za 5 miliard let se po několika vzájemných průletech spojí do obří, nejspíše eliptické galaxie.

Druhou, poněkud menší spirální galaxií na snímku, je M33 v souhvězdí Trojúhelníku. Ta je co do velikosti třetím největším členem Místní soustavy galaxií, právě za naší Galaxií a M31 v Andromedě. I ona je vidět pouhým okem, její spatření však vyžaduje již opravdu tmavou oblohu a dobrý zrak. Počet hvězd v ní obsažený se odhaduje na 40 miliard, tedy asi desetkrát méně než v naší Galaxii. Podle některých výpočtů by mohla být gravitačně vázána s galaxií M31. Vzdálenost od Slunce se odhaduje v rozmezí 2,4 až 3,1 miliónu světelných let.

Jasná červenavá hvězda uprostřed snímku je ß And, tedy druhá nejjasnější hvězda souhvězdí Andromedy. Její jméno Mirach pochází z arabského výrazu al-Maraqq, což vPtolemaiově překladu znamená „bederní rouška“. Od Slunce je vzdálena 198 světelných  let a svítí jako 115 Sluncí.

Hvězdy máme nad hlavou a nám již nezbývá než poděkovat autorovi za krásný neznámý pohled na známé hvězdné pole. A za celou Českou astronomickou společnost gratulujeme k úspěchu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Stránské, ČR

Datum pořízení: 09.10.2021 09.09.2021 v 01:02

Optika: Samyang 135mm F/2

Montáž: iOptron iEQ30 Pro

Snímač: EOS 6Dmod

Popis:

Snímek zachycuje souhvědí Andromedy s velkou galaxií v Amdromedě M31 a galaxií v Trojúhelníku M33. Na snímku lze dále spatřit různě tvarovaná mračna - IFN (Integrated Flux Nebula). Jedná se o prachové částice, vodíku, oxidu uhelnatého a dalších prvků. Tato velmi slabá prachová oblaka na rozdíl od klasických mlhovin, které se nacházejí v rovině naší galaxie, jenž jsou obvykle osvětleny sousedními hvězdami, je IFN osvětleno září vlastní galaxií. Termín IFN vytvořil Steve Mandel, který je definoval jako mlhoviny s vysokou galaktickou šířkou.

 

Zpracování:

K pořízení: Mozaika ze 4 polí, 81 až 89 expozic po 120s ISO 800 (na pole), celkem exp. 340, celkový exp. čas 11h 20min. Astro Pixel Processor, Adobe PS, Adobe Camera RAW

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Řada satelitu

Při pozorování od 10.2024 pozorujeme nad velkou medvědici řadu přilétajících asi satelitů směrem na východ

Další informace »