Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2022: NGC6883 SHO

ČAM za říjen 2022: NGC6883 SHO

NGC6883 SHO
Autor: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022 získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.  

Otevřená hvězdokupa NGC 6883 je jedním ze sice poměrně jasných, ale zároveň velmi nevýrazných objektů noční oblohy. Ve vizuálním oboru dosahuje 8. magnitudy, její zdánlivý průměr na obloze dosahuje přibližně 30 obloukových minut. Objevil ji anglický astronom John Herschel 19. srpna 1828 zrcadlovým dalekohledem o průměru 18,7 palce, tedy 47,5 cm. Tento dalekohled vyrobil jeho otec William Herschel, který jej používal při práci na katalogizaci objektů severní oblohy. John Herschel jej pak využíval i při svých pozorováních oblohy, a dokonce si jej vzal na výpravu za pozorováním oblohy jižní. John Herschel vlastně pokračoval v práci svého otce a na základě jeho a svých pozorování sestavil dva katalogy. A to „General Catalogue of 10,300 Multiple and Double Stars“ a „General Catalogue of Nebulae and Clusters“, z nichž druhý se stal podkladem pro New General Catalogue (NGC), který vytvořil koncem 19. století dánský astronom John Dreyer. Sám John Herschel objevil 525 mlhovin a hvězdokup a 3300 dvojhvězd. Mimo jiné také pojmenoval sedm měsíců planety Saturn a čtyři měsíce planety Uran.

Samotná hvězdokupa leží v souhvězdí Labutě, v části oblohy bohaté na hvězdy, navíc je poměrně rozptýlená. Jejích přibližně 30 členů se tedy výrazně neodlišuje od tohoto hvězdného pozadí a obsahuje pouze několik jasnějších hvězd 7. – 9. magnitudy. V centru kupy tvoří jasné hvězdy tvar písmene „Y“. Její stáří se odhaduje na 14 – 16 miliónů let. O hvězdokupě samotné není známo příliš údajů, není dokonce dostatečně publikována ani její vzdálenost.

Na snímku nalezneme kromě hvězdokupy i rozsáhlé závoje mlhoviny LBN 182. Celý tento konglomerát emisních, temných a reflexních mlhovin se nachází v odhadované vzdálenosti 7500 světelných let. Označení LBN představuje katalog jasných mlhovin na obloze s názvem „Lynds´Catalog of Bright Nebulae. Ten byl původně zkompilován v roce 1960 Beverly Lyndsem. Mlhovinami se ostatně Beverly Lynds zabýval dlouhodobě, známý je také jeho katalog LDN, tedy Lynds´Catalogue of Dark Nebulae. Zejména katalog LBN obsahuje objekty zaznamenané i v jiných katalozích. Tak například známá a očima viditelná mlhovina M 42, známá jako mlhovina v Orionu, nese i označení LBN 974. Samozřejmě ji nalezneme také v katalogu NGC pod číslem 1976.

I když nám léto skončilo, nekončí soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost a jejíž říjnové kolo vyhrála právě fotografie hvězdokupy NGC 6883 Pavola Kollarika ze Slovenska. K tomuto úspěchu mu za celou porotu soutěže a jistě i za ostatní milovníky astronomie blahopřejeme a těšíme se na další úlovky obrazů tajemných hlubin našeho vesmírného okolí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice

Datum pořízení: 23.07.2022

Optika: ASA N300, 3KORRW, F/4 @ 1200mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600, HA,OIII,SII,RGB

Popis:

RGB-15x30s Ha-92x600s OIII-70x600s SII-6x600s

 

Zpracování:

PIXI

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »