Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2022: NGC6883 SHO

ČAM za říjen 2022: NGC6883 SHO

NGC6883 SHO
Autor: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022 získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.  

Otevřená hvězdokupa NGC 6883 je jedním ze sice poměrně jasných, ale zároveň velmi nevýrazných objektů noční oblohy. Ve vizuálním oboru dosahuje 8. magnitudy, její zdánlivý průměr na obloze dosahuje přibližně 30 obloukových minut. Objevil ji anglický astronom John Herschel 19. srpna 1828 zrcadlovým dalekohledem o průměru 18,7 palce, tedy 47,5 cm. Tento dalekohled vyrobil jeho otec William Herschel, který jej používal při práci na katalogizaci objektů severní oblohy. John Herschel jej pak využíval i při svých pozorováních oblohy, a dokonce si jej vzal na výpravu za pozorováním oblohy jižní. John Herschel vlastně pokračoval v práci svého otce a na základě jeho a svých pozorování sestavil dva katalogy. A to „General Catalogue of 10,300 Multiple and Double Stars“ a „General Catalogue of Nebulae and Clusters“, z nichž druhý se stal podkladem pro New General Catalogue (NGC), který vytvořil koncem 19. století dánský astronom John Dreyer. Sám John Herschel objevil 525 mlhovin a hvězdokup a 3300 dvojhvězd. Mimo jiné také pojmenoval sedm měsíců planety Saturn a čtyři měsíce planety Uran.

Samotná hvězdokupa leží v souhvězdí Labutě, v části oblohy bohaté na hvězdy, navíc je poměrně rozptýlená. Jejích přibližně 30 členů se tedy výrazně neodlišuje od tohoto hvězdného pozadí a obsahuje pouze několik jasnějších hvězd 7. – 9. magnitudy. V centru kupy tvoří jasné hvězdy tvar písmene „Y“. Její stáří se odhaduje na 14 – 16 miliónů let. O hvězdokupě samotné není známo příliš údajů, není dokonce dostatečně publikována ani její vzdálenost.

Na snímku nalezneme kromě hvězdokupy i rozsáhlé závoje mlhoviny LBN 182. Celý tento konglomerát emisních, temných a reflexních mlhovin se nachází v odhadované vzdálenosti 7500 světelných let. Označení LBN představuje katalog jasných mlhovin na obloze s názvem „Lynds´Catalog of Bright Nebulae. Ten byl původně zkompilován v roce 1960 Beverly Lyndsem. Mlhovinami se ostatně Beverly Lynds zabýval dlouhodobě, známý je také jeho katalog LDN, tedy Lynds´Catalogue of Dark Nebulae. Zejména katalog LBN obsahuje objekty zaznamenané i v jiných katalozích. Tak například známá a očima viditelná mlhovina M 42, známá jako mlhovina v Orionu, nese i označení LBN 974. Samozřejmě ji nalezneme také v katalogu NGC pod číslem 1976.

I když nám léto skončilo, nekončí soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost a jejíž říjnové kolo vyhrála právě fotografie hvězdokupy NGC 6883 Pavola Kollarika ze Slovenska. K tomuto úspěchu mu za celou porotu soutěže a jistě i za ostatní milovníky astronomie blahopřejeme a těšíme se na další úlovky obrazů tajemných hlubin našeho vesmírného okolí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice

Datum pořízení: 23.07.2022

Optika: ASA N300, 3KORRW, F/4 @ 1200mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600, HA,OIII,SII,RGB

Popis:

RGB-15x30s Ha-92x600s OIII-70x600s SII-6x600s

 

Zpracování:

PIXI

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »