Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2020: Expedícia Perzeidy 2020

ČAM za srpen 2020: Expedícia Perzeidy 2020

Expedícia Perzeidy 2020
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu Každý rok, okolo 12. srpna, nastává maximum meteorického roje Perseid.  Pozorujeme tak světelné jevy v zemské atmosféře, které představují vlastně zánik částic kometárního materiálu, se kterým se naše Země na dráze kolem Slunce potkává. V tomto případě se jedná většinou o drobné částice uvolňující se z komety 109P/Swift-Tuttle. Ta se na své cestě okolo Slunce, která jí trvá více než 133 let, vždy poblíž přísluní zahřívá a uvolňuje postupně plyn i části pevného materiálu. Protože se tato kometa ke Slunci vrací již velmi dlouho, uvolněný materiál se stihl rozprostřít podél celé její dráhy a my se s ním ve větším či menším množství setkáváme rok co rok, právě vždy zhruba v polovině srpna. Intenzita roje, tedy množství jasných jevů na obloze – meteorů - závisí na časové vzdálenosti toho kterého roku od průchodu komety přísluním. To poslední nastalo v prosinci roku 1992 a tak v letech 1992 a 1993 bylo možno pozorovat až 300 meteorů za hodinu. Letos jich bylo kolem 100.

 

S meteory tohoto roje se setkávali i naši předkové. Patrně první zprávy máme z roku 36 z Číny, další následovaly z Japonska a Koreje. První zaznamenané pozorování v Evropě se datuje do roku 811. Mezi 12. a 19. stoletím je záznamů o pozorování roje poměrně málo. V roce 1861 upozornil italský astronom Giovanni Schiaparelli na podobnost drah meteorů roje Perseid a komety 109P/Swift-Tuttle.

A co tedy ten svatý Vavřinec? Jedná se o římského klerika, který byl 10. srpna roku 258 v Římě zaživa upečen při pronásledování křesťanů římským císařem Valerianem. Nevydal totiž po smrti umučeného papeže Sixta II. císaři církevní majetek a raději jej rozdal chudým. Protože se datum jeho smrti poměrně přesně shoduje s maximem Perseid, říkáme jim často slzy svatého Vavřince.

Jejich letošní portrét do soutěže Česká astrofotografie měsíce zaslal Robert Barsa ze Slovenska. Kromě hvězdného pozadí na něm vidíme i 87 jasných meteorů, které byly zachyceny během několika nocí od 9. do 13. srpna 2020. Ty byly vloženy do výsledné kompozice a ilustrují jejich dráhy po nebi tak, že zdánlivě vylétají z jednoho místa oblohy. A protože se toto místo, kterému říkáme radiant, nachází v souhvězdí Persea, říkáme jim Perseidy.

Protože se jedná o stále ještě poměrně bohatý roj, pořádají se na jeho pozorování různé pozorovací kampaně či expedice. Během této výpravy se autorovi podařilo zachytit nejen velké množství meteorů a překrásný obraz Mléčné dráhy, vzájemně se prolínající spirální ramena naší Galaxie, ale i další objekty a jevy. Tak předně jsou to jasné planety Jupiter a Saturn. Jistě je nepřehlédneme, neboť zejména Jupiter je nejjasnějším objektem, který na zobrazené obloze spatříme. A Saturn se nachází jen nedaleko. Na první pohled zaujmou i některá souhvězdí a jasné hvězdy. Téměř v zenitu svítí modře hvězda  Vega,  nejjasnější ze  souhvězdí  Lyry. Na „druhé“ straně  Mléčné  dráhy,  směrem od Vegy k Saturnu zaujme taktéž namodralý Altair ze souhvězdí Orla. Poněkud vpravo, poblíž jasně červené mlhoviny Severní Amerika září hvězda Deneb z Labutě. Za zmínku stojí jistě i nad zelenou střechou domu za stromy se skrývající souhvězdí Velké medvědice, zejména pak jeho část zvaná Velký vůz. V neposlední řadě spatříme zejména nad obzorem světelné znečištění a dokonce i samotné astronomy a jejich dalekohledy, pod načervenalým přísvitem orientačních baterek.

A již nám zbývá čas na gratulaci autorovi k jeho krásné kompozici, kterou mu vyslovuje nejen porota soutěže, ale i Česká astronomická společnost, která ji zaštiťuje. A přejeme též mnoho podobných krásných pozorovacích nocí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mníšek nad Hnilcom, Slovensko

Datum pořízení: 13.08.2020

Optika: Samyang 24mm f/1.4, Rokinon 12 mm f/2.8, Sony GM 16-35 mm f/2.8

Montáž: statív, Skywatcher StarAdventurer

Snímač: Canon EOS 6Da, Sony A7III

Popis:

Panoráma vyhotovená z 30 záberov pomocou Canon 6D (astro mod.) + Samyang 24mm @f/2.2 ISO 5000, 30 s. Meteory zachytené počas niekoľkých nocí 9.-13. augusta 2020 (Canon 6D, Sony A7III + objektívy 12, 16 a 24 mm @f/2.8, ISO 10000). V snímku sa nachádza 87 meteorov roja Perzeidy.

 

Zpracování:

Panoráma celej oblohy zložená v PTGui Pro do full sphere (360x180° pano). Identifikovaných 87 záberov s perzeidami zo všetkých nocí (bolo ich viac, ale nie všetky sa podarilo použiť). Každý záber automaticky zregistrovaný na podkladový panoramatický snímok na základe registrácie na hviezdy. Jednotlivé snímky meteorov v programe Photoshop postupne vkladané cez vrstvy a masky do panoramatického záberu s vhodným "blend módom" (lighten/maximum). Výsledný snímok transformovaný do vhodnej projekcie a finálny orez.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Perseidy, ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »