Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2023: Zbytky supernovy v Plachtách

ČAM za srpen 2023: Zbytky supernovy v Plachtách

Zbytky supernovy v Plachtách
Autor: Jakub Korbel

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel  

9 000 let před naším letopočtem není tak dávno. Na blízkém východě se formují kultury mladší doby kamenné, je založeno Jericho, tají ledovce a ve střední Evropě máme stále ještě střední dobu kamennou. Ubývá velkých savců a lidstvo se stěhuje na sever. Na celém světě je lidí ještě velmi málo, patrně méně než pět miliónů.

 právě v této době dochází v severozápadní části souhvězdí Plachet, které tehdy ovšem ještě nikdo takto nepojmenoval, k mohutné explozi. Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Toto kataklyzma se odehrálo téměř za našimi humny, ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy. Zbytky rozervané mlhoviny obklopují rychle rotující neutronovou hvězdu – pulsar, pozůstatek původní hvězdy. Okolo své osy se otočí 11krát za sekundu. Jeho průměr se odhaduje na 20 kilometrů. Jak ukazují data z družice Chandra, vytváří se zde stále zářící mlhovina rozpínajících se plynných zbytků, mířících dále do okolí.

Oblast rozpínající se mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku.

Aby toho však nebylo málo, snímek zachycuje i pozůstatky dalšího, ovšem mnohem staršího výbuchu supernovy, z doby okolo 1 miliónu let nazpátek časem. Její název je malým rébusem. Je pojmenována po australském astronomovi Colin Stanley Gumovi, který její objev publikoval v roce 1955. Je tedy „Gumova“, nikoliv „gumová“. Je tak velká, že se nejen nezachytila celá na našem snímku, ale dokonce je díky své blízkosti velmi špatně pozorovatelná. Rozkládá se na rozhraní souhvězdí Plachet a Lodní zádě a na obloze zabírá oblast větší než 40 stupňů. My se nacházíme asi 450 světelných let od předního a 1500 světelných let od zadního okraje této vodíkové mlhoviny. Na snímku vidíme dobře dvě přibližně kruhové oblasti nazvané Gum 14 a Gum 17. O Gumově mlhovině zůstává stále mnoho neznámého, včetně časování a dokonce i samotného počtu výbuchů supernov, jež jí daly vzniknout.

To, že píšeme právě nyní a právě o tomto komplexu mlhovin a zbytků po supernovách, není úplně náhodou. Popisovaný snímek totiž v měsíci srpnu vyhrál v soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která je zaštítěna Českou astronomickou společností. A samozřejmě, za vítězným snímkem stojí hlavně jeho autor, český astrofotograf Jakub Korbel. Jeho pohled do hlubin vesmíru zaujal porotu soutěže, která tentokrát vybírala z extrémního počtu 53 snímků. Díky její volbě se můžete i vy zahledět astronomicky sice nedaleko od našeho domova, z hlediska pozemských měřítek však stále do hlubin našeho vesmíru, do vysokoenergetické kosmické laboratoře. Děkujeme za nádherný snímek, nejen za sebe, ale jistě i za spoustu astronomických nadšenců i ostatních zájemců o krásno a tajemno vesmíru. Nejen však to, hlavně přejeme mnoho dalších jasných nocí a pevných nervů při pořizování dalších neotřelých oken do nebe nad našimi hlavami.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Namibie

Datum pořízení: 14.05.2023

Optika: Samyang 135mm f2.0 @2.4

Montáž: iOptron Skyguider Pro

Snímač: ZWO ASI6200MC

Popis:

Snímáno 3 noci, celkově vyfoceno 88 fotek, každá expozice 300 s.

 

Zpracování:

Pixinsight, Adobe Lightroom

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »