Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2025: Měsíc a Mars

ČAM za únor 2025: Měsíc a Mars


Autor: Miloš Žák

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2025 obdržel snímek „Měsíc a Mars“, jehož autorem je astrofotograf Miloš Žák 9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy.

 

Přesný okamžik konjunkce nastal 11 minut po 20. hodině vysoko nad jihovýchodním obzorem. Měsíc byl přibližně 3 dny před úplňkem, Mars necelý měsíc po opozici se Sluncem. Tedy vlastně ideální sestava k pozorování. Mars se v okamžiku přesné konjunkce nacházel asi 9´ od Měsíce, tedy méně než 1/3 úhlového měsíčního průměru.

Mars se promítal do souhvězdí Blíženců a díky své vysoké deklinaci a načervenalému jasu byl nápadným objektem noční oblohy. Vzdálenost planety od Země byla v té době 109 miliónů kilometrů, Měsíc byl k nám mnohem blíže, pouhých 378 tisíc kilometrů. Rozdílné byly samozřejmě i úhlové rozměry obou těles na obloze. Mars měl na nebi průměr 12,87“, přičemž skutečný rovníkový průměr činí 6779 km. Měsíc dosahoval průměru 31´37,6“, skutečný průměr je 3475 km.

Vzájemné aspekty planet, tedy jejich významné úhlové vzdálenosti na obloze nemají astronomický význam, ovšem astrologie jakožto „matka“ astronomie je široce využívala ve svých předpovědích. Jmenujme tak například, kromě již zmíněné konjunkce, například opozici, kdy se planety nacházejí na opačné straně oblohy v úhlu 180o, kvadraturu, kdy svírají úhel 90o, či trigon s úhlovou vzdáleností 120o a sextil se 60o. Tak například právě konjunkce Měsíce a Marsu byla v astrologii spojována s odvahou, sklony k dobrodružství a netradičnímu řešení situací.

Ovšem konjunkce - musí být ale přesná, a to nejen v ekliptikální délce, ale i v šířce, tedy i v druhé souřadnici - je významná i v astronomii. Tehdy totiž dochází k zákrytům nebeských těles, z nichž asi nejznámější jsou zatmění Slunce a Měsíce. To však nebyl případ tohoto jevu, neboť Měsíc na své cestě oblohou planetu Mars minul a tedy nezakryl. Vzájemné zákryty nebeských těles, tedy zmíněné více či méně přesné konjunkce, hrály velkou roli v astronomickém bádání ještě v minulém století. Jejich co možná nejpřesnější pozorování sloužila jednak k výpočtům drah planet okolo Slunce, nebo v případě Měsíce okolo Země. Zákryty hvězd planetkami pak mohou například pomoci určit jejich tvar, velikost nebo dokonce i přítomnost jejich satelitu.

I když planeta Mars dosahovala úhlově pouze nevelkých rozměrů, přesto se autorovi snímku podařilo alespoň v náznacích zachytit některé útvary. Především bílou severní polární čepičku. Jako tmavé skvrny vidíme oblasti Acidalia Planitia, Terra Meridiani a též Syrtis Major Planium. Světle pak jsou naznačeny Arabia Terra a Hellas Planitia. Při podrobném zkoumání nalezneme i náznak Valles Marineris.

Snímek do soutěže Česká astrofotografie měsíce zaslal astrofotograf Miloš Žák a získal tak vítězné ocenění za měsíc únor 2025. Za celou porotu i Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje a jistě i za ostatní zájemce o astronomii autorovi gratulujeme a přejeme hodně dalších podobně zdařilých snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havlíčkova Borová

Datum pořízení: 09.02.2025

Optika: Dobson 254/1200

Montáž: Poncetova plošina

Popis:

Průchod Měsíce kolem Marsu. Chvíli po nejtěsnějším přiblížení. Snímáno bylo projekcí 2x barlow násobičem na čip fotoaparátu Canon EOS 77D.

 

Zpracování:

Rozložení videa na jednotlivé framy PIPP, složení snímků Registax 6, finální úpravy ZPS X.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Měsíc a Mars, Mars, ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »