Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2020: LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

ČAM za září 2020: LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion
Autor: Tomáš Zábranský

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během otáčení Země prostě pod obzor nedostanou. Některá jsou známá, jako například Malý medvěd či Velká medvědice nebo Kasiopeia. Ta jsou ostatně téměř nepřehlédnutelná, bohatá na hvězdy a jasné galaxie, hvězdokupy či mlhoviny. Souhvězdí Cefea, které také patří mezi tato takzvaná cirkumpolární souhvězdí, je úplně jiné. Chudé na hvězdy i objekty vzdáleného vesmíru vyplňuje prostor mezi Malým medvědem, Drakem, Labutí, Ještěrkou, Kasiopeiou a Žirafou. Kupodivu jej znali již ve starém Řecku, neboť se o něm zmiňuje astronom Ptolemaios.

 

Toto souhvězdí představující krále bájné Etiopie, otce Andromedy, má ovšem přeci jen alespoň dvě zajímavosti. Jeho nejjasnější hvězda Alderamin, bílý podobr o jasnosti 2,2 mag, vzdálený 49 světelných let a 17 krát svítivější než Slunce, bude pro naši Zemi za přibližně 7500 let velmi důležitou hvězdou. Vlivem precese nebo-li kývavému pohybu zemské osy bude v?té době zemská osa mířit právě k?této hvězdě a ta bude našim vzdáleným potomkům sloužit jako polárka. Ostatně, stavitelé egyptských pyramid se před 5 tisíci lety jako polárkou řídili hvězdnou Thuban v?souhvězdí Draka.

Druhým zajímavým faktem o souhvězdí jsou rozsáhlé komplexy temných mlhovin, které se v posledních letech, s rozvojem pozorovací a zpracovatelské techniky, staly vítaným cílem astrofotografů. Jedním z nich je i autor tohoto snímku Tomáš Zábranský. Ten jej nejen vyfotografoval, ale zaslal jej do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A v zářijovém kole porota vybrala  tento LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi jako snímek vítězný.

Označení LBN pochází ze jména Lynds´Catalogue of Bright Nebulae a představuje jeden z astronomických katalogů jasných mlhovin. Původně byl vytvořen v roce 1960 a ze stejné autorské dílny pochází i katalog LDN (Lynds' Catalogue of Dark Nebulae), zahrnující mlhoviny temné.

To že se jedná o oblast velmi dynamickou, můžeme usoudit již ze samotného snímku temné mlhoviny, kde se husté oblasti mezihvězdného prachu a plynu překrývají s reflexními mlhovinami. Nedíváme se totiž na mrtvou oblast, ale na aktivní oblast, kde vznikají nové hvězdy. Pokud se pozorně podíváme na horní část reflexní mlhoviny, nemůže naší pozornosti uniknout nápadná drobounká temná mlhovina, na jejímž konci se nachází slabá proměnná hvězda PV Cep. U této hvězdy se nachází drobná bipolární mlhovina, která byla objevena teprve v roce 1977 a je známa také pod označením "Gyulbudaghianova" mlhovina. Hnacím motorem této mlhoviny je rázová vlna z jetů generovaných smršťující se protohvězdou PV Cep v jejím centru. Díky této interakci mění mlhovina viditelně svůj tvar a je proto středem pozornosti astrofyziků. Pohledem na tuto proměnnou hvězdu máme jedinečnou možnost sledovat proměnu mezihvězdné hmoty v hvězdu - okamžiky hvězdného stvoření v takříkajíc přímém přenosu.

Mnoho místa nezbývá, a tak ještě poděkujme nejen za porotce soutěže ČAM, nejen za Českou astronomickou společnost, ale snad i za ostatní astronomy a milovníky krásna. Tento obrázek by se jistě vyjímal na mnohých výstavách abstraktního umění. A popřejme autorovi mnoho podobných snímků, které budeme s úžasem sledovat, stejně tak, jak činí do hnědavé mlhoviny převtělená busta muže s udiveným výrazem ve tváři a jasnou hvězdou místo náušnice v uchu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Žernovník

Datum pořízení: 21.09.2020

Optika: TS-Optics APO PhotoLine 102/714mm f/7 FPL53 + TS-Optics 3'' Photoline 0.79x reduktor, f/5.53, ohnisko 564mm

Montáž: EQ-6 SkyScan

Snímač: Modifikovaný Canon 6D

Popis:

Tento objekt jsem si vybral z důvodu výborných podmínek pro fotografování velice slabých objektů jako je tento. Počasí přálo několik nocí za sebou, Měsíc byl při zahájení fotografování vždy dostatečně pod horizontem a navíc osvětlen v řádu jednotek procent. Nic lepšího si už nemůžeme přát :)

Škorpion byl focený v průběhu šesti nocí od 14. do 21. září na Žernovníku kousek za Bezvěrovem, kde je velice kvalitní tmavá obloha, jedna z nejlepších v západních čechách a věřím, že značně přispěla ke kvalitě výsledného snímku.

V průběhu celého focení byla použita stejná expozice o délce 5minut a to celkem 413x. Snímáno bylo modifikovanou full frame zrcadlovkou Canon 6D mk.I přes apochromatický refraktor 102/714mm v kombinaci s reduktorem 0.79x a výslednou světelností f/5.53 na paralaktické montáži typu EQ6 a nebyl použit žádný filtr. Celkový expoziční čas činí 34 hodin 40 minut.

 

Zpracování:

Výsledný hrubý snímek byl nejprve složen v programu DeepSkyStacker a poté postupně zpracováván ve Photoshopu. Vyrovnání pozadí a finální barevné korekce byly provedeny v Pixinsight (ve kterém se zatím učím).

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »