Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Čestné uznání ČAM: Slovensko, Morava a Čechy na obloze

Čestné uznání ČAM: Slovensko, Morava a Čechy na obloze

ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.

Ti snímek, tedy spíše kompozici 30 asteroidů, poslali do soutěže Česká astrofotografie měsíce v rámci zaměření "Češi a Slováci na obloze". Tento tematický směr byl na rok 2009 vyhlášen v souvislosti s Mezinárodním rokem astronomie a oba autoři se jej zhostili naprosto excelentně. Není však divu. Astrofotografií se zabývají na vysoké úrovni a o šíři záběru a kvalitě jejich pozorování se může každý přesvědčit při prohlídce internetových stránek www.astrofoto.sk. Ty ostatně nesou podtitulek "Space for pictures of the universe", který nenechá nikoho na pochybách o jejich zaměření.

Snímek, který zvítězil v prosincovém kole ČAM zaujal porotu natolik, že tato došla k rozhodnutí ocenit oba autory zvláštním oceněním. Není asi nutné poukazovat zde na to, kolik práce a úsilí stálo jeho pořízení. Zaměřme se spíše alespoň na jedno jméno, snad náhodně vybrané z těch třiceti nabízených.

joseph_petzval.jpg
Co třeba asteroid (3716) Petzval. Rychlostí několika desítek tisíc kilometrů za hodinu se řítí vesmírem nositel jména Josefa Maximiliána Petzvala, originálního matematika a fyzika, narozeného v roce 1807 v Spišské Belé na Slovensku. Proslavila jej zejména konstrukce světelného portrétního objektivu, nesoucí jeho jméno. Tento achromatický objektiv, dosahující zorného pole 30 stupňů a tehdy nebývalé světelnosti f/3.7, byl ideálním nejen pro vytváření portrétů, ale i pro astronomickou fotografii. Jeho nasazení v astrofotografii přineslo mimo jiné i objevy několika planetek.

Planetku Petzval, obíhající v hlavním pásu asteroidů, objevil 2. října 1980 Antonín Mrkos na kleťské observatoři. Své jméno získala na popud hvězdářů Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici. Poctili tak člověka, který pomohl astronomické fotografii a zejména astronomické vědě k významnému pokroku a jehož jméno by nemělo být zapomenuto.

Stejně tak bychom však neměli zapomenout ani na ty další, ať již jsou obsaženy na oceněném snímku Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky, nebo v jejich astronomickém "archivu". A neměli bychom zapomenout ani na ty, na které se ještě jejich objektiv nezaměřil, ale jistě dříve či později zaměří.

za porotu ČAM
Marcel Bělík




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »