Čestné uznání ČAM: Slovensko, Morava a Čechy na obloze
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.
Ti snímek, tedy spíše kompozici 30 asteroidů, poslali do soutěže Česká astrofotografie měsíce v rámci zaměření "Češi a Slováci na obloze". Tento tematický směr byl na rok 2009 vyhlášen v souvislosti s Mezinárodním rokem astronomie a oba autoři se jej zhostili naprosto excelentně. Není však divu. Astrofotografií se zabývají na vysoké úrovni a o šíři záběru a kvalitě jejich pozorování se může každý přesvědčit při prohlídce internetových stránek www.astrofoto.sk. Ty ostatně nesou podtitulek "Space for pictures of the universe", který nenechá nikoho na pochybách o jejich zaměření.
Snímek, který zvítězil v prosincovém kole ČAM zaujal porotu natolik, že tato došla k rozhodnutí ocenit oba autory zvláštním oceněním. Není asi nutné poukazovat zde na to, kolik práce a úsilí stálo jeho pořízení. Zaměřme se spíše alespoň na jedno jméno, snad náhodně vybrané z těch třiceti nabízených.
Co třeba asteroid (3716) Petzval. Rychlostí několika desítek tisíc kilometrů za hodinu se řítí vesmírem nositel jména Josefa Maximiliána Petzvala, originálního matematika a fyzika, narozeného v roce 1807 v Spišské Belé na Slovensku. Proslavila jej zejména konstrukce světelného portrétního objektivu, nesoucí jeho jméno. Tento achromatický objektiv, dosahující zorného pole 30 stupňů a tehdy nebývalé světelnosti f/3.7, byl ideálním nejen pro vytváření portrétů, ale i pro astronomickou fotografii. Jeho nasazení v astrofotografii přineslo mimo jiné i objevy několika planetek.
Planetku Petzval, obíhající v hlavním pásu asteroidů, objevil 2. října 1980 Antonín Mrkos na kleťské observatoři. Své jméno získala na popud hvězdářů Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici. Poctili tak člověka, který pomohl astronomické fotografii a zejména astronomické vědě k významnému pokroku a jehož jméno by nemělo být zapomenuto.
Stejně tak bychom však neměli zapomenout ani na ty další, ať již jsou obsaženy na oceněném snímku Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky, nebo v jejich astronomickém "archivu". A neměli bychom zapomenout ani na ty, na které se ještě jejich objektiv nezaměřil, ale jistě dříve či později zaměří.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Letadlo přilétá k přistání na letišti Václava Havla. Den po úplňku, téměř jasno. Canon EOS 5DS R, objektiv Canon EF 100-400 L IS + telekonvertor Kenko 1,4X (aktuálně celkové ohnisko 560mm). Clona F14, čas 1/200, ISO 800. Zpracování Canon DPP 4. Snímek letadla zakrývající velkou část Měsíce jsem podle původního plánu chtěl pořídit o den dříve. Z důvodu oblohy zcela zatažené během úplňku ho však nebylo možno provést.