Čestné uznání ČAM: Slovensko, Morava a Čechy na obloze
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.
Ti snímek, tedy spíše kompozici 30 asteroidů, poslali do soutěže Česká astrofotografie měsíce v rámci zaměření "Češi a Slováci na obloze". Tento tematický směr byl na rok 2009 vyhlášen v souvislosti s Mezinárodním rokem astronomie a oba autoři se jej zhostili naprosto excelentně. Není však divu. Astrofotografií se zabývají na vysoké úrovni a o šíři záběru a kvalitě jejich pozorování se může každý přesvědčit při prohlídce internetových stránek www.astrofoto.sk. Ty ostatně nesou podtitulek "Space for pictures of the universe", který nenechá nikoho na pochybách o jejich zaměření.
Snímek, který zvítězil v prosincovém kole ČAM zaujal porotu natolik, že tato došla k rozhodnutí ocenit oba autory zvláštním oceněním. Není asi nutné poukazovat zde na to, kolik práce a úsilí stálo jeho pořízení. Zaměřme se spíše alespoň na jedno jméno, snad náhodně vybrané z těch třiceti nabízených.
Co třeba asteroid (3716) Petzval. Rychlostí několika desítek tisíc kilometrů za hodinu se řítí vesmírem nositel jména Josefa Maximiliána Petzvala, originálního matematika a fyzika, narozeného v roce 1807 v Spišské Belé na Slovensku. Proslavila jej zejména konstrukce světelného portrétního objektivu, nesoucí jeho jméno. Tento achromatický objektiv, dosahující zorného pole 30 stupňů a tehdy nebývalé světelnosti f/3.7, byl ideálním nejen pro vytváření portrétů, ale i pro astronomickou fotografii. Jeho nasazení v astrofotografii přineslo mimo jiné i objevy několika planetek.
Planetku Petzval, obíhající v hlavním pásu asteroidů, objevil 2. října 1980 Antonín Mrkos na kleťské observatoři. Své jméno získala na popud hvězdářů Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici. Poctili tak člověka, který pomohl astronomické fotografii a zejména astronomické vědě k významnému pokroku a jehož jméno by nemělo být zapomenuto.
Stejně tak bychom však neměli zapomenout ani na ty další, ať již jsou obsaženy na oceněném snímku Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky, nebo v jejich astronomickém "archivu". A neměli bychom zapomenout ani na ty, na které se ještě jejich objektiv nezaměřil, ale jistě dříve či později zaměří.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.