Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Čestné uznání ČAM: Slovensko, Morava a Čechy na obloze

Čestné uznání ČAM: Slovensko, Morava a Čechy na obloze

ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.

Ti snímek, tedy spíše kompozici 30 asteroidů, poslali do soutěže Česká astrofotografie měsíce v rámci zaměření "Češi a Slováci na obloze". Tento tematický směr byl na rok 2009 vyhlášen v souvislosti s Mezinárodním rokem astronomie a oba autoři se jej zhostili naprosto excelentně. Není však divu. Astrofotografií se zabývají na vysoké úrovni a o šíři záběru a kvalitě jejich pozorování se může každý přesvědčit při prohlídce internetových stránek www.astrofoto.sk. Ty ostatně nesou podtitulek "Space for pictures of the universe", který nenechá nikoho na pochybách o jejich zaměření.

Snímek, který zvítězil v prosincovém kole ČAM zaujal porotu natolik, že tato došla k rozhodnutí ocenit oba autory zvláštním oceněním. Není asi nutné poukazovat zde na to, kolik práce a úsilí stálo jeho pořízení. Zaměřme se spíše alespoň na jedno jméno, snad náhodně vybrané z těch třiceti nabízených.

joseph_petzval.jpg
Co třeba asteroid (3716) Petzval. Rychlostí několika desítek tisíc kilometrů za hodinu se řítí vesmírem nositel jména Josefa Maximiliána Petzvala, originálního matematika a fyzika, narozeného v roce 1807 v Spišské Belé na Slovensku. Proslavila jej zejména konstrukce světelného portrétního objektivu, nesoucí jeho jméno. Tento achromatický objektiv, dosahující zorného pole 30 stupňů a tehdy nebývalé světelnosti f/3.7, byl ideálním nejen pro vytváření portrétů, ale i pro astronomickou fotografii. Jeho nasazení v astrofotografii přineslo mimo jiné i objevy několika planetek.

Planetku Petzval, obíhající v hlavním pásu asteroidů, objevil 2. října 1980 Antonín Mrkos na kleťské observatoři. Své jméno získala na popud hvězdářů Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici. Poctili tak člověka, který pomohl astronomické fotografii a zejména astronomické vědě k významnému pokroku a jehož jméno by nemělo být zapomenuto.

Stejně tak bychom však neměli zapomenout ani na ty další, ať již jsou obsaženy na oceněném snímku Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky, nebo v jejich astronomickém "archivu". A neměli bychom zapomenout ani na ty, na které se ještě jejich objektiv nezaměřil, ale jistě dříve či později zaměří.

za porotu ČAM
Marcel Bělík




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy

Panorama mobilním telefonem. Složeno ze šesti expozic (30sec., ISO 3200).

Další informace »