Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotografie z Ondřejova vyhlášena Snímkem dne

Fotografie z Ondřejova vyhlášena Snímkem dne

Pohyb Slunce po obloze
Pohyb Slunce po obloze
Americký APOD "Astronomický snímek dne" zveřejnil 26. června snímek polského astronoma Macieje Zapióra. Ten pobývá už více než rok na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Právě zde byl zajímavý snímek pořízen.

A co je na snímku, který zaujal organizátory rubriky?
Šest měsíců dlouhá expozice vměstnala období od slunovratu ke slunovratu (od 21. prosince 2008 do 20. června 2009) do jediného pohledu. Tento nekonvenční obrázek zvaný solarograf byl pořízen dírkovou komorou vyrobenou z hliníkové plechovky vyložené fotografickým papírem. Tato jednoduchá kamera byla po celou dobu expozice upevněna na jediné místo a trvale zaznamenávala každodenní dráhu Slunce jako zářivou stopu vypálenou do fotocitlivého papíru. Přestávky a mezery ve stopách jsou způsobeny oblačností. Místo bylo v tomto případě vybráno s výhledem zevnitř radioteleskopu na observatoři Ondřejov v České republice. Na konci expozice byl papír z plechovky vyňat a bezprostředně naskenován do digitálního obrazu. Barvy a kontrasty byly zlepšeny a přidány do digitálního snímku. Dráhy Slunce v prosinci začínají při zimním slunovratu na severní polokouli pochopitelně níže dole. Jak se Slunce blíží k letnímu slunovratu 21. června, tak dráhy postupně stoupají výše.

Tento vítězný snímek, ale není zdaleka jediným pokusem Macieje Zapióra fotografovat obyčejnou plechovkou oblohu. Nápad začal realizovat už doma ve Wroclawi a v Ondřejově pokračoval. Snímků na svých stránkách zveřejnil už několik. Podívejme se na ty nejzajímavější.

Pohyb Slunce po obloze
Pohyb Slunce po obloze
Období expozice: 20.07.2008. - 21.12.2008.
Místo: Z centrální historické kopule v Ondřejově
Pohyb Slunce po obloze
Pohyb Slunce po obloze
Období expozice: 20.07.2008. - 21.12.2008.
Místo: Ze západní historické kopule v Ondřejově
Pohyb Slunce po obloze
Pohyb Slunce po obloze
Období expozice: 21.06.2008. - cca. 15.07.2008
Místo: Wroclaw
Pohyb Slunce po obloze
Pohyb Slunce po obloze
Období expozice: 21.06.2006. - 23.09.2006
Místo: Poreby (Polsko)
Pohyb Slunce po obloze
Pohyb Slunce po obloze
Období expozice: 21.06.2006. - 21.12.2006
Místo: Wroclaw (z okna bydliště)




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »