Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem - vzkazuje brněnská hvězdárna

Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem - vzkazuje brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno vysílá každou neděli od 20.00 pořad Sedmikrásky on-line, který si vzal za vzor píseň Josefa Kainara věnovanou Gustavu Bromovi. Jiří Dušek a Jiří Kokmotos ve zhruba hodinovém pořadu vypráví lidem o aktuálním dění na brněnském nebi, stejně jako zbytku viditelného vesmíru.

„Covid dal, covid vzal…,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Původně byly Sedmikrásky projektem Českého rozhlasu na dobu jarního uzavření celé republiky. Pro jeho úspěch jsme nyní spustili nový, internetový pořad Sedmikrásky on-line. Po celý podzim se totiž na obloze odehraje spousta zajímavých věcí a byl by hřích se na ně nepodívat.“

 

Pořad Sedmikrásky on-line lze „naladit“ na stránkách 

https://www.facebook.com/Sedmi... nebo https://www.youtube.com/c/Hvez..., tedy profilu Hvězdárny a planetária Brno na Facebooku a Youtube.

 

Cílem je i v dnešní době přinést krásu hvězdné oblohy do každé, vědychtivé domácnosti. Stačí vyhlédnout z okna, vyjít na balkon nebo na zahradu a dívat se kolem sebe. Žádný speciální astronomický přístroj není potřeba, i když dalekohled se bude vždy hodit. Na podzim se brzo stmívá, takže lze začínat v rozumném čase, dokonce v čase, kdy se mohou na nebe dívat i děti. Až do konce roku je přitom viditelných několik jasných planet, které jsou pro posluchače velmi atraktivní. Navíc nás čeká několik atraktivních astronomických úkazů (modrý Měsíc, superúplněk, roj Geminid, zatmění Slunce u protinožců, Vánoční hvězda, superkonjukce Saturnu s Jupiterem…) A když je zataženo? Je spousta téma z astronomie a kosmonautiky, o kterých se lze bavit i za nepříznivých podmínek.

 

131063.jpg

 

Autoři pořadu Sedmikrásky on-line do budoucnosti plánují i videopřenosy, vysílání u příležitosti mimořádných astronomický úkazů, ale také povídání o poněkud pikantnějších, ale stále vesmírných tématech. Součástí jsou i odpovědi na otázky posluchačů, kteří je mohou zasílat v přímém přenosu.

 

„Stejně jako písnička Sedmikrásky nad Brnem vznikl i tento pořad. V roce 1955 zazvonil společensky unavený Josef Kainar ve 4 hodiny ráno na byt rodiny Bromových. Náhoda tomu chtěla, že paní Bromová básníka nevyhodila a on tak měl možnost Gustavu Bromovi zahrát na kytaru tu melodii a zazpívat legendární text, které zná celá republika. Mně zavolal v pátek 13. března pozdě večer Jiří Dušek, že bychom mohli udělat, do tehdy počínající karanténní doby, nějaké rozhlasové komentování hvězdné oblohy. Původně jsem ten telefon zvedat nechtěl, ale něco ve mně hlodalo a hovor jsem přijal. Slovo dalo slovo a v neděli 22. března jsme už vysílali první díl a to jsme netušili, jak si to my i posluchači oblíbíme,“ dodává ke vzniku legendární písničky a pořadu Jiří Kokmotos.

 

Takže, vždy v neděli, vždy od 20.00, vždy Sedmikrásky on-line, vždy s Jirkou a Jirkou, vždy na https://www.facebook.com/Sedmi... nebo https://www.youtube.com/c/Hvez...




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »