Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem - vzkazuje brněnská hvězdárna

Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem - vzkazuje brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno vysílá každou neděli od 20.00 pořad Sedmikrásky on-line, který si vzal za vzor píseň Josefa Kainara věnovanou Gustavu Bromovi. Jiří Dušek a Jiří Kokmotos ve zhruba hodinovém pořadu vypráví lidem o aktuálním dění na brněnském nebi, stejně jako zbytku viditelného vesmíru.

„Covid dal, covid vzal…,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Původně byly Sedmikrásky projektem Českého rozhlasu na dobu jarního uzavření celé republiky. Pro jeho úspěch jsme nyní spustili nový, internetový pořad Sedmikrásky on-line. Po celý podzim se totiž na obloze odehraje spousta zajímavých věcí a byl by hřích se na ně nepodívat.“

 

Pořad Sedmikrásky on-line lze „naladit“ na stránkách 

https://www.facebook.com/Sedmi... nebo https://www.youtube.com/c/Hvez..., tedy profilu Hvězdárny a planetária Brno na Facebooku a Youtube.

 

Cílem je i v dnešní době přinést krásu hvězdné oblohy do každé, vědychtivé domácnosti. Stačí vyhlédnout z okna, vyjít na balkon nebo na zahradu a dívat se kolem sebe. Žádný speciální astronomický přístroj není potřeba, i když dalekohled se bude vždy hodit. Na podzim se brzo stmívá, takže lze začínat v rozumném čase, dokonce v čase, kdy se mohou na nebe dívat i děti. Až do konce roku je přitom viditelných několik jasných planet, které jsou pro posluchače velmi atraktivní. Navíc nás čeká několik atraktivních astronomických úkazů (modrý Měsíc, superúplněk, roj Geminid, zatmění Slunce u protinožců, Vánoční hvězda, superkonjukce Saturnu s Jupiterem…) A když je zataženo? Je spousta téma z astronomie a kosmonautiky, o kterých se lze bavit i za nepříznivých podmínek.

 

131063.jpg

 

Autoři pořadu Sedmikrásky on-line do budoucnosti plánují i videopřenosy, vysílání u příležitosti mimořádných astronomický úkazů, ale také povídání o poněkud pikantnějších, ale stále vesmírných tématech. Součástí jsou i odpovědi na otázky posluchačů, kteří je mohou zasílat v přímém přenosu.

 

„Stejně jako písnička Sedmikrásky nad Brnem vznikl i tento pořad. V roce 1955 zazvonil společensky unavený Josef Kainar ve 4 hodiny ráno na byt rodiny Bromových. Náhoda tomu chtěla, že paní Bromová básníka nevyhodila a on tak měl možnost Gustavu Bromovi zahrát na kytaru tu melodii a zazpívat legendární text, které zná celá republika. Mně zavolal v pátek 13. března pozdě večer Jiří Dušek, že bychom mohli udělat, do tehdy počínající karanténní doby, nějaké rozhlasové komentování hvězdné oblohy. Původně jsem ten telefon zvedat nechtěl, ale něco ve mně hlodalo a hovor jsem přijal. Slovo dalo slovo a v neděli 22. března jsme už vysílali první díl a to jsme netušili, jak si to my i posluchači oblíbíme,“ dodává ke vzniku legendární písničky a pořadu Jiří Kokmotos.

 

Takže, vždy v neděli, vždy od 20.00, vždy Sedmikrásky on-line, vždy s Jirkou a Jirkou, vždy na https://www.facebook.com/Sedmi... nebo https://www.youtube.com/c/Hvez...




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »