Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem - vzkazuje brněnská hvězdárna

Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem - vzkazuje brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno vysílá každou neděli od 20.00 pořad Sedmikrásky on-line, který si vzal za vzor píseň Josefa Kainara věnovanou Gustavu Bromovi. Jiří Dušek a Jiří Kokmotos ve zhruba hodinovém pořadu vypráví lidem o aktuálním dění na brněnském nebi, stejně jako zbytku viditelného vesmíru.

„Covid dal, covid vzal…,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Původně byly Sedmikrásky projektem Českého rozhlasu na dobu jarního uzavření celé republiky. Pro jeho úspěch jsme nyní spustili nový, internetový pořad Sedmikrásky on-line. Po celý podzim se totiž na obloze odehraje spousta zajímavých věcí a byl by hřích se na ně nepodívat.“

 

Pořad Sedmikrásky on-line lze „naladit“ na stránkách 

https://www.facebook.com/Sedmi... nebo https://www.youtube.com/c/Hvez..., tedy profilu Hvězdárny a planetária Brno na Facebooku a Youtube.

 

Cílem je i v dnešní době přinést krásu hvězdné oblohy do každé, vědychtivé domácnosti. Stačí vyhlédnout z okna, vyjít na balkon nebo na zahradu a dívat se kolem sebe. Žádný speciální astronomický přístroj není potřeba, i když dalekohled se bude vždy hodit. Na podzim se brzo stmívá, takže lze začínat v rozumném čase, dokonce v čase, kdy se mohou na nebe dívat i děti. Až do konce roku je přitom viditelných několik jasných planet, které jsou pro posluchače velmi atraktivní. Navíc nás čeká několik atraktivních astronomických úkazů (modrý Měsíc, superúplněk, roj Geminid, zatmění Slunce u protinožců, Vánoční hvězda, superkonjukce Saturnu s Jupiterem…) A když je zataženo? Je spousta téma z astronomie a kosmonautiky, o kterých se lze bavit i za nepříznivých podmínek.

 

131063.jpg

 

Autoři pořadu Sedmikrásky on-line do budoucnosti plánují i videopřenosy, vysílání u příležitosti mimořádných astronomický úkazů, ale také povídání o poněkud pikantnějších, ale stále vesmírných tématech. Součástí jsou i odpovědi na otázky posluchačů, kteří je mohou zasílat v přímém přenosu.

 

„Stejně jako písnička Sedmikrásky nad Brnem vznikl i tento pořad. V roce 1955 zazvonil společensky unavený Josef Kainar ve 4 hodiny ráno na byt rodiny Bromových. Náhoda tomu chtěla, že paní Bromová básníka nevyhodila a on tak měl možnost Gustavu Bromovi zahrát na kytaru tu melodii a zazpívat legendární text, které zná celá republika. Mně zavolal v pátek 13. března pozdě večer Jiří Dušek, že bychom mohli udělat, do tehdy počínající karanténní doby, nějaké rozhlasové komentování hvězdné oblohy. Původně jsem ten telefon zvedat nechtěl, ale něco ve mně hlodalo a hovor jsem přijal. Slovo dalo slovo a v neděli 22. března jsme už vysílali první díl a to jsme netušili, jak si to my i posluchači oblíbíme,“ dodává ke vzniku legendární písničky a pořadu Jiří Kokmotos.

 

Takže, vždy v neděli, vždy od 20.00, vždy Sedmikrásky on-line, vždy s Jirkou a Jirkou, vždy na https://www.facebook.com/Sedmi... nebo https://www.youtube.com/c/Hvez...




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »