Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně.
Autor: Jihlavská astronomická společnost

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.

STAV VÝUKY ASTRONOMIE

Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze. Autor: Radek Kříček
Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze.
Autor: Radek Kříček
Výuka astronomie na našich školách prošla během druhé poloviny 20. století několika proměnami. Zdálo by se, že načas jí bylo přáno více než v současnosti a na několik let povýšila i na povinný předmět v rámci základní docházky. V současnosti se výuka na všech typech základních a středních škol řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Jsou to dokumenty, které zavádějí jako hlavní cíl školní výuky získání jistých dovedností zvaných klíčové kompetence. Součástí dokumentů jsou dále očekávané výstupy a učivo sloužící k jejich dosažení. Zde je dokument konkrétnější, nevyrovná se však původním osnovám, na jejichž používání je dnes ještě mnoho učitelů navyklých. Je na každé jednotlivé škole, jak moc jednotlivá témata rozpracuje do školních vzdělávacích programů, kterými se pak reálná výuka řídí (nebo by alespoň podle zákona měla).

Tento systém může přinášet řadu výhod i nevýhod, jisté však je, že poskytuje školám větší míru svobody. Na jednu stranu astronomie téměř vymizela z rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, na stranu druhou školy mohou zařazovat témata, která v přehledu učiva nejsou výslovně zmíněna a výuku astronomie oproti minulosti dokonce posílit. Zajímavé je, že v  rámcových vzdělávacích programech pro mnoho typů středních odborných škol je astronomie zastoupena výrazně více než v případě gymnázií.

ASTRONOMIE VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKY

Učitelé naklonění astronomii pak mohou zařazovat vesmírem inspirované aktivity do výuky nejrůznějších partií nejen fyziky, ale i matematiky a dokonce jiných předmětů jako je dějepis, výtvarná výchova apod. Na toto téma vyšla již řada publikací a článků, které shrnujeme v delší verzi tohoto textu. Důležitá je samozřejmě role internetu, kde existuje velké množství materiálů v českém a především anglickém jazyce. Jmenujme například databázi aktivit AstroEdu, kterou spravuje přímo Mezinárodní astronomická unie a kde všechny nápady, které učitel může v hodině využít, byly posouzeny odborníky na astronomii i vzdělávání. Pomocníkem se stávají i tablety a mobilní telefony, kde lze spustit rozrůstající se množství astronomických aplikací.

ASTRONOMIE V MIMOŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Naším hlavním cílem je podat ucelený přehled o astronomickém vzdělávání mimo školu, tedy převážně české popularizaci. Navazujeme tak na zveřejnění astronomické mapy, kde najdeme řadu zajímavých míst. Ne všechny možnosti astronomického vyžití je však možné do mapy zanést. V článku tedy naleznete informace širší, ačkoli ne tak detailní. Na tomto místě jmenujme alespoň několik dalších důležitých příspěvků k osvětě.

Pozorování zatmění Slunce v Děčíně. Autor: Radek Kříček
Pozorování zatmění Slunce v Děčíně.
Autor: Radek Kříček
Astronomické soutěže, které řeší účastníci z velké části doma, probíhají v současnosti tři. Nejrozšířenější je Astronomická olympiáda, které se od roku 2003 účastní každý rok tisíce zájemců. Kromě toho pokračuje druhým školním rokem český Astronomický korespondenční seminář Astronomického klubu Bratislava a doplňuje tak staršího slovenského předchůdce. Konečně zcela novým nápadem je projekt Astronomický rok, Sekce pro děti a mládež ČAS. Připravené projektové hodiny a náměty na domácí pokusy jsou zde doplněny soutěží o nejlépe zpracovaná pozorování noční oblohy.

Z pohodlí domova je dnes možné astronomii studovat prostřednictvím online kurzů, kde si účastníci nejen rozšíří obzory, ale mohou se naučit třeba i počítačovému modelování. Na počítači dnes mohou zájemci lovit exoplanety, planetky, nebo poskytnout výpočetní výkon na pátrání po stále unikajících gravitačních vlnách či modelování tvarů asteroidů, kterými se zabývají čeští vědci na Akademii věd a Karlově univerzitě.

Kromě výše zmíněných možností v hlavním článku naleznete tipy, jak si najít nejbližší astronomický kroužek, kam nahlédnout při výběru vhodné astronomické literatury, nebo která česká planetária se dnes chlubí moderní projekční technikou.

Tento článek je v současnosti pod názvem „Astronomie ve škole a mimo školu“ posuzován v rámci recenzního řízení časopisu Matematika-fyzika-informatika. Zde jste si mohli přečíst jeho stručný výtah. Celý text včetně doporučené literatury najdete, jak již bylo zmíněno, na speciální stránce v sekci Rady na Astro.cz. Rozbor vznikl díky podpoře grantu SVV 260220 Karlovy univerzity.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zevrubný průzkum astronomie ve výuce - stránka Astro.cz
[2] Interaktivní mapa astronomie v Česku
[3] Jak se stát astronomem? (článek Jiřího Grygara)



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Hlubinami vesmíru, Didaktika astronomie, Astronomická olympiáda, Okna vesmíru dokořán, Výuka


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »