Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně.
Autor: Jihlavská astronomická společnost

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.

STAV VÝUKY ASTRONOMIE

Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze. Autor: Radek Kříček
Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze.
Autor: Radek Kříček
Výuka astronomie na našich školách prošla během druhé poloviny 20. století několika proměnami. Zdálo by se, že načas jí bylo přáno více než v současnosti a na několik let povýšila i na povinný předmět v rámci základní docházky. V současnosti se výuka na všech typech základních a středních škol řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Jsou to dokumenty, které zavádějí jako hlavní cíl školní výuky získání jistých dovedností zvaných klíčové kompetence. Součástí dokumentů jsou dále očekávané výstupy a učivo sloužící k jejich dosažení. Zde je dokument konkrétnější, nevyrovná se však původním osnovám, na jejichž používání je dnes ještě mnoho učitelů navyklých. Je na každé jednotlivé škole, jak moc jednotlivá témata rozpracuje do školních vzdělávacích programů, kterými se pak reálná výuka řídí (nebo by alespoň podle zákona měla).

Tento systém může přinášet řadu výhod i nevýhod, jisté však je, že poskytuje školám větší míru svobody. Na jednu stranu astronomie téměř vymizela z rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, na stranu druhou školy mohou zařazovat témata, která v přehledu učiva nejsou výslovně zmíněna a výuku astronomie oproti minulosti dokonce posílit. Zajímavé je, že v  rámcových vzdělávacích programech pro mnoho typů středních odborných škol je astronomie zastoupena výrazně více než v případě gymnázií.

ASTRONOMIE VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKY

Učitelé naklonění astronomii pak mohou zařazovat vesmírem inspirované aktivity do výuky nejrůznějších partií nejen fyziky, ale i matematiky a dokonce jiných předmětů jako je dějepis, výtvarná výchova apod. Na toto téma vyšla již řada publikací a článků, které shrnujeme v delší verzi tohoto textu. Důležitá je samozřejmě role internetu, kde existuje velké množství materiálů v českém a především anglickém jazyce. Jmenujme například databázi aktivit AstroEdu, kterou spravuje přímo Mezinárodní astronomická unie a kde všechny nápady, které učitel může v hodině využít, byly posouzeny odborníky na astronomii i vzdělávání. Pomocníkem se stávají i tablety a mobilní telefony, kde lze spustit rozrůstající se množství astronomických aplikací.

ASTRONOMIE V MIMOŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Naším hlavním cílem je podat ucelený přehled o astronomickém vzdělávání mimo školu, tedy převážně české popularizaci. Navazujeme tak na zveřejnění astronomické mapy, kde najdeme řadu zajímavých míst. Ne všechny možnosti astronomického vyžití je však možné do mapy zanést. V článku tedy naleznete informace širší, ačkoli ne tak detailní. Na tomto místě jmenujme alespoň několik dalších důležitých příspěvků k osvětě.

Pozorování zatmění Slunce v Děčíně. Autor: Radek Kříček
Pozorování zatmění Slunce v Děčíně.
Autor: Radek Kříček
Astronomické soutěže, které řeší účastníci z velké části doma, probíhají v současnosti tři. Nejrozšířenější je Astronomická olympiáda, které se od roku 2003 účastní každý rok tisíce zájemců. Kromě toho pokračuje druhým školním rokem český Astronomický korespondenční seminář Astronomického klubu Bratislava a doplňuje tak staršího slovenského předchůdce. Konečně zcela novým nápadem je projekt Astronomický rok, Sekce pro děti a mládež ČAS. Připravené projektové hodiny a náměty na domácí pokusy jsou zde doplněny soutěží o nejlépe zpracovaná pozorování noční oblohy.

Z pohodlí domova je dnes možné astronomii studovat prostřednictvím online kurzů, kde si účastníci nejen rozšíří obzory, ale mohou se naučit třeba i počítačovému modelování. Na počítači dnes mohou zájemci lovit exoplanety, planetky, nebo poskytnout výpočetní výkon na pátrání po stále unikajících gravitačních vlnách či modelování tvarů asteroidů, kterými se zabývají čeští vědci na Akademii věd a Karlově univerzitě.

Kromě výše zmíněných možností v hlavním článku naleznete tipy, jak si najít nejbližší astronomický kroužek, kam nahlédnout při výběru vhodné astronomické literatury, nebo která česká planetária se dnes chlubí moderní projekční technikou.

Tento článek je v současnosti pod názvem „Astronomie ve škole a mimo školu“ posuzován v rámci recenzního řízení časopisu Matematika-fyzika-informatika. Zde jste si mohli přečíst jeho stručný výtah. Celý text včetně doporučené literatury najdete, jak již bylo zmíněno, na speciální stránce v sekci Rady na Astro.cz. Rozbor vznikl díky podpoře grantu SVV 260220 Karlovy univerzity.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zevrubný průzkum astronomie ve výuce - stránka Astro.cz
[2] Interaktivní mapa astronomie v Česku
[3] Jak se stát astronomem? (článek Jiřího Grygara)



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Hlubinami vesmíru, Didaktika astronomie, Astronomická olympiáda, Okna vesmíru dokořán, Výuka


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »