Mare Crisium (Moře nepokojů) nacházející se při pohledu ze Země u západního okraje měsíčního kotouče zde vidíme netradičně z nadhledu. Autor: LRO/Pavel Gabzdyl
V březnu 2025 přistála v lunárním Moři nepokojů sonda Blue Ghost od Firefly Aerospace. Čím je toto místo zajímavé? A jak je to s přírodním mostem, který se tam údajně nachází? To vše (a ještě víc) se dozvíte v novém videu z Lunární dílny.
Moře nepokojů se nachází na okraji přivrácené strany Měsíce a patří mezi nejvýraznější útvary, které lze snadno pozorovat i pouhým okem. Jeho šedý ovál o rozměrech přibližně 440 × 570 km upoutal pozornost nejen astronomů, ale i spisovatelů. Moře nepokojů je pozůstatkem obří impaktní pánve, kterou později zaplavila čedičová láva. Na jeho západním okraji byl v roce 1953 dokonce hlášen údajný „měsíční most“ – optický klam, který tehdy vyvolal senzaci mezi amatérskými i profesionálními astronomy.
Kromě těchto zajímavostí je Moře nepokojů i skvělým indikátorem lunárních librací – kývavých pohybů Měsíce, které odhalují části jinak neviditelné odvrácené strany. Stačí sledovat jeho polohu vůči okraji měsíčního disku: pokud se zdá být natlačené na okraj, máme šanci zahlédnout více ze západní strany Měsíce. Naopak, pokud se mezi ním a okrajem objeví světlá pevnina, otevírá se nám pohled směrem k východní polokouli. Moře nepokojů tedy není jen krásným útvarem na lunárním povrchu, ale i klíčem k pochopení jemných pohybů našeho nejbližšího vesmírného souseda.
Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628