Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mravenčí brněnská hvězdárna

Mravenčí brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech připomíná obří a z větší části opuštěné mraveniště… Přitom ještě před několika týdny se to v jejím okolí i spletitých útrobách doslova hemžilo životem a dvounozí „mravenci“ byli – k naší radosti – skoro všude. Jako mávnutím kouzelného proutku se však ze dne na den bohužel vytratili… 

To ale neznamená, že by mraveniště zůstalo bez dozoru. Bedlivý pozorovatel by si všimnul, že jistá, i když nepříliš početná skupina dvounohých „mravenců“ svou výspu na vršku Kraví hory neopustila a s železnou pravidelností se do ní vrací. A dokonce se v těchto pohnutých časech odhodlala ozdobit ji vlajkou města Brna.

Digitárium TV | naše planetárium ve vašem obyváku

Sedmikrásky na nebi | na vlnách Českého rozhlasu Brno a Zlín v neděli večer

Záludné otázky z astronomie | čtení na Youtube kanálu každý den večer

Vesmírné premiéry | neopakovatelné pořady na facebookovém avataru

Astronomické telegramy | newsletterové novinky pro vás i vaše caparty

Digitárium TV

Možná si teď říkáte, co dělat s prázdným mraveništěm? Coby… Využít příležitost! Můžete jej třeba od sklepa po půdu bez jakýchkoliv omezení vygruntovat a prožít doslova uklízecí orgie. A když už jste v tom a máte čisto, můžete se pustit i do činností, které vám jinak zástupy dvounohých „mravenců“ dovolí jen stěží. Třeba vypucovat a znovu nalakovat většinu podlah. Ročně se totiž do našeho mraveniště podívá takřka 170 tisíc „mravenců“, vynásobte si to dvěma nohama a je jasné, že podlahy dostanou zabrat.

A co ti hvězdárenští „mravenci“, kteří nelnou k saponátům nebo třeba lakům na podlahy?" Nemějte obavy, ani oni nezahálejí. Vypisovat se o jejich práci by ale bylo poněkud kontraproduktivní. Tak trochu jako dozvědět se hned na začátku detektivky, kdo je vrah...

Prostě zkazit radost z překvapení! Už rozumíte? Zkrátka nejlepší bude, když jejich aktivity – prozatím skryté v útrobách hvězdárenského mraveniště – prověříte sami.

Příležitost k tomu dostanete třeba již tuto středu v 18:00 na jejich Youtubovém kanále. Schválně si pusťte Digitárium TV a přesvědčte se na vlastí oči i uši, že se do vesmíru hravě podíváte i z pohodlí vašeho obýváku.

Sedmikrásky na nebi

Jelikož je ale současná doba pohnutá, není možné vsadit vše na jednu kartu, respektive technologii. Nově si proto hvězdárenské „mravence“ naladíte i na radiových vlnách.

Každou neděli večer od 20:00 uslyšíte Sedmikrásky na nebi na Českém rozhlasu Brno nebo Zlín (106,5 FM Jihomoravský kraj, 93,1 FM Brno-město, 97,3 FM Znojmo, 93,6 FM Hodonín, 99,1 FM Uherské Hradiště, 107,3 FM Uherský Brod, 89,5 FM Vsetín, 97,5 FM Zlín nebo on-line www.mujrozhlas.cz/zive...

A co že vás čeká? Přeci živě komentovaná prohlídka aktuální noční oblohy.

Záludné otázky z astronomie

Mravenci jsou podivuhodná stvoření – jejich předchůdci se objevili před 130 miliony roky! Někteří žijí jen v několika členech, ale kolonie jiných mohou mít až stovky milionů jedinců v superkoloniích o délce několika tisíc kilometrů! Mravenec unese padesátinásobek své váhy, drobný Odontomachus bauri zvládne čelisti sklapnout rychlostí až 60 m/s, Pogonomyrmex Owyheei může žít až 30 let. Odhaduje se, že na celé planetě žije několik biliard jedinců (1 000 000 000 000 000). Bylo by tady s podivem, kdyby aspoň jeden z nich občas nenamířil tykadlo směrem do vesmíru…

Záludné astronomické otázky jsou úžasnou knihou, ve které najdete odpovědi na dotazy, které si mnohdy kladou i naprostí laici. Z poledního vydání budou vybrané kapitoly číst jak sami autoři – Zdeněk Mikulášek a Pavel Gabzdyl, tak i pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Premiéra každý večer na Youtube kanálu nebo na Facebooku.

A třeba dojde i na ty mravence!

Vesmírné premiéry

Vy všichni, pozemšťané, jste si asi všimli, že jsme uvedli v upravené verzi některé naše pohádky. Nyní ale přidáme další příběhy. Ve spolupráci s producentskou společností Spitz Inc. v dalších dnech přineseme na vaši obrazovku čtyři představení, která jste mohli vidět i v našem osiřelém digitáriu: Zrození planety Země, Země v pohybu, Supervulkány, Zula hlídka: Zpátky na Zemi.

Už brzo! Na našem facebookovském avataru...

Astronomické telegramy

Že máte svých starostí dost a raději než na vesmír myslíte na to, jak přes den zabavit bezprizorní děti? Tak mrkněte do přílohy tohoto newsletteru. Najdete tam něco, přímo pro ně. Ale pozor – stejně s nimi skončíte u hvězdného nebe… 

Nicméně hřešíme na to, že vám to nakonec vadit nebude. Podle všeho totiž máte hvězdárenské mraveniště i nekonečný vesmír nad ním opravdu rádi. 

A za to zase máme rádi my Vás. Bez vás by to totiž nešlo!

Prosím, sledujte tyto stránky, náš Facebook - www.facebook.com/hvezdarna.brno nebo Twitter - twitter.com/HvězdarnaBrno anebo si zdarma objednejte náš vesmírný newsletter.

Děkujeme za přízeň v těchto bouřlivých časech a těšíme se co nejdříve osobně na viděnou u nás v mraveništi!

Držme si – umyté – palce!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »