Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mravenčí brněnská hvězdárna

Mravenčí brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech připomíná obří a z větší části opuštěné mraveniště… Přitom ještě před několika týdny se to v jejím okolí i spletitých útrobách doslova hemžilo životem a dvounozí „mravenci“ byli – k naší radosti – skoro všude. Jako mávnutím kouzelného proutku se však ze dne na den bohužel vytratili… 

To ale neznamená, že by mraveniště zůstalo bez dozoru. Bedlivý pozorovatel by si všimnul, že jistá, i když nepříliš početná skupina dvounohých „mravenců“ svou výspu na vršku Kraví hory neopustila a s železnou pravidelností se do ní vrací. A dokonce se v těchto pohnutých časech odhodlala ozdobit ji vlajkou města Brna.

Digitárium TV | naše planetárium ve vašem obyváku

Sedmikrásky na nebi | na vlnách Českého rozhlasu Brno a Zlín v neděli večer

Záludné otázky z astronomie | čtení na Youtube kanálu každý den večer

Vesmírné premiéry | neopakovatelné pořady na facebookovém avataru

Astronomické telegramy | newsletterové novinky pro vás i vaše caparty

Digitárium TV

Možná si teď říkáte, co dělat s prázdným mraveništěm? Coby… Využít příležitost! Můžete jej třeba od sklepa po půdu bez jakýchkoliv omezení vygruntovat a prožít doslova uklízecí orgie. A když už jste v tom a máte čisto, můžete se pustit i do činností, které vám jinak zástupy dvounohých „mravenců“ dovolí jen stěží. Třeba vypucovat a znovu nalakovat většinu podlah. Ročně se totiž do našeho mraveniště podívá takřka 170 tisíc „mravenců“, vynásobte si to dvěma nohama a je jasné, že podlahy dostanou zabrat.

A co ti hvězdárenští „mravenci“, kteří nelnou k saponátům nebo třeba lakům na podlahy?" Nemějte obavy, ani oni nezahálejí. Vypisovat se o jejich práci by ale bylo poněkud kontraproduktivní. Tak trochu jako dozvědět se hned na začátku detektivky, kdo je vrah...

Prostě zkazit radost z překvapení! Už rozumíte? Zkrátka nejlepší bude, když jejich aktivity – prozatím skryté v útrobách hvězdárenského mraveniště – prověříte sami.

Příležitost k tomu dostanete třeba již tuto středu v 18:00 na jejich Youtubovém kanále. Schválně si pusťte Digitárium TV a přesvědčte se na vlastí oči i uši, že se do vesmíru hravě podíváte i z pohodlí vašeho obýváku.

Sedmikrásky na nebi

Jelikož je ale současná doba pohnutá, není možné vsadit vše na jednu kartu, respektive technologii. Nově si proto hvězdárenské „mravence“ naladíte i na radiových vlnách.

Každou neděli večer od 20:00 uslyšíte Sedmikrásky na nebi na Českém rozhlasu Brno nebo Zlín (106,5 FM Jihomoravský kraj, 93,1 FM Brno-město, 97,3 FM Znojmo, 93,6 FM Hodonín, 99,1 FM Uherské Hradiště, 107,3 FM Uherský Brod, 89,5 FM Vsetín, 97,5 FM Zlín nebo on-line www.mujrozhlas.cz/zive...

A co že vás čeká? Přeci živě komentovaná prohlídka aktuální noční oblohy.

Záludné otázky z astronomie

Mravenci jsou podivuhodná stvoření – jejich předchůdci se objevili před 130 miliony roky! Někteří žijí jen v několika členech, ale kolonie jiných mohou mít až stovky milionů jedinců v superkoloniích o délce několika tisíc kilometrů! Mravenec unese padesátinásobek své váhy, drobný Odontomachus bauri zvládne čelisti sklapnout rychlostí až 60 m/s, Pogonomyrmex Owyheei může žít až 30 let. Odhaduje se, že na celé planetě žije několik biliard jedinců (1 000 000 000 000 000). Bylo by tady s podivem, kdyby aspoň jeden z nich občas nenamířil tykadlo směrem do vesmíru…

Záludné astronomické otázky jsou úžasnou knihou, ve které najdete odpovědi na dotazy, které si mnohdy kladou i naprostí laici. Z poledního vydání budou vybrané kapitoly číst jak sami autoři – Zdeněk Mikulášek a Pavel Gabzdyl, tak i pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Premiéra každý večer na Youtube kanálu nebo na Facebooku.

A třeba dojde i na ty mravence!

Vesmírné premiéry

Vy všichni, pozemšťané, jste si asi všimli, že jsme uvedli v upravené verzi některé naše pohádky. Nyní ale přidáme další příběhy. Ve spolupráci s producentskou společností Spitz Inc. v dalších dnech přineseme na vaši obrazovku čtyři představení, která jste mohli vidět i v našem osiřelém digitáriu: Zrození planety Země, Země v pohybu, Supervulkány, Zula hlídka: Zpátky na Zemi.

Už brzo! Na našem facebookovském avataru...

Astronomické telegramy

Že máte svých starostí dost a raději než na vesmír myslíte na to, jak přes den zabavit bezprizorní děti? Tak mrkněte do přílohy tohoto newsletteru. Najdete tam něco, přímo pro ně. Ale pozor – stejně s nimi skončíte u hvězdného nebe… 

Nicméně hřešíme na to, že vám to nakonec vadit nebude. Podle všeho totiž máte hvězdárenské mraveniště i nekonečný vesmír nad ním opravdu rádi. 

A za to zase máme rádi my Vás. Bez vás by to totiž nešlo!

Prosím, sledujte tyto stránky, náš Facebook - www.facebook.com/hvezdarna.brno nebo Twitter - twitter.com/HvězdarnaBrno anebo si zdarma objednejte náš vesmírný newsletter.

Děkujeme za přízeň v těchto bouřlivých časech a těšíme se co nejdříve osobně na viděnou u nás v mraveništi!

Držme si – umyté – palce!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »