Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mravenčí brněnská hvězdárna

Mravenčí brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech připomíná obří a z větší části opuštěné mraveniště… Přitom ještě před několika týdny se to v jejím okolí i spletitých útrobách doslova hemžilo životem a dvounozí „mravenci“ byli – k naší radosti – skoro všude. Jako mávnutím kouzelného proutku se však ze dne na den bohužel vytratili… 

To ale neznamená, že by mraveniště zůstalo bez dozoru. Bedlivý pozorovatel by si všimnul, že jistá, i když nepříliš početná skupina dvounohých „mravenců“ svou výspu na vršku Kraví hory neopustila a s železnou pravidelností se do ní vrací. A dokonce se v těchto pohnutých časech odhodlala ozdobit ji vlajkou města Brna.

Digitárium TV | naše planetárium ve vašem obyváku

Sedmikrásky na nebi | na vlnách Českého rozhlasu Brno a Zlín v neděli večer

Záludné otázky z astronomie | čtení na Youtube kanálu každý den večer

Vesmírné premiéry | neopakovatelné pořady na facebookovém avataru

Astronomické telegramy | newsletterové novinky pro vás i vaše caparty

Digitárium TV

Možná si teď říkáte, co dělat s prázdným mraveništěm? Coby… Využít příležitost! Můžete jej třeba od sklepa po půdu bez jakýchkoliv omezení vygruntovat a prožít doslova uklízecí orgie. A když už jste v tom a máte čisto, můžete se pustit i do činností, které vám jinak zástupy dvounohých „mravenců“ dovolí jen stěží. Třeba vypucovat a znovu nalakovat většinu podlah. Ročně se totiž do našeho mraveniště podívá takřka 170 tisíc „mravenců“, vynásobte si to dvěma nohama a je jasné, že podlahy dostanou zabrat.

A co ti hvězdárenští „mravenci“, kteří nelnou k saponátům nebo třeba lakům na podlahy?" Nemějte obavy, ani oni nezahálejí. Vypisovat se o jejich práci by ale bylo poněkud kontraproduktivní. Tak trochu jako dozvědět se hned na začátku detektivky, kdo je vrah...

Prostě zkazit radost z překvapení! Už rozumíte? Zkrátka nejlepší bude, když jejich aktivity – prozatím skryté v útrobách hvězdárenského mraveniště – prověříte sami.

Příležitost k tomu dostanete třeba již tuto středu v 18:00 na jejich Youtubovém kanále. Schválně si pusťte Digitárium TV a přesvědčte se na vlastí oči i uši, že se do vesmíru hravě podíváte i z pohodlí vašeho obýváku.

Sedmikrásky na nebi

Jelikož je ale současná doba pohnutá, není možné vsadit vše na jednu kartu, respektive technologii. Nově si proto hvězdárenské „mravence“ naladíte i na radiových vlnách.

Každou neděli večer od 20:00 uslyšíte Sedmikrásky na nebi na Českém rozhlasu Brno nebo Zlín (106,5 FM Jihomoravský kraj, 93,1 FM Brno-město, 97,3 FM Znojmo, 93,6 FM Hodonín, 99,1 FM Uherské Hradiště, 107,3 FM Uherský Brod, 89,5 FM Vsetín, 97,5 FM Zlín nebo on-line www.mujrozhlas.cz/zive...

A co že vás čeká? Přeci živě komentovaná prohlídka aktuální noční oblohy.

Záludné otázky z astronomie

Mravenci jsou podivuhodná stvoření – jejich předchůdci se objevili před 130 miliony roky! Někteří žijí jen v několika členech, ale kolonie jiných mohou mít až stovky milionů jedinců v superkoloniích o délce několika tisíc kilometrů! Mravenec unese padesátinásobek své váhy, drobný Odontomachus bauri zvládne čelisti sklapnout rychlostí až 60 m/s, Pogonomyrmex Owyheei může žít až 30 let. Odhaduje se, že na celé planetě žije několik biliard jedinců (1 000 000 000 000 000). Bylo by tady s podivem, kdyby aspoň jeden z nich občas nenamířil tykadlo směrem do vesmíru…

Záludné astronomické otázky jsou úžasnou knihou, ve které najdete odpovědi na dotazy, které si mnohdy kladou i naprostí laici. Z poledního vydání budou vybrané kapitoly číst jak sami autoři – Zdeněk Mikulášek a Pavel Gabzdyl, tak i pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Premiéra každý večer na Youtube kanálu nebo na Facebooku.

A třeba dojde i na ty mravence!

Vesmírné premiéry

Vy všichni, pozemšťané, jste si asi všimli, že jsme uvedli v upravené verzi některé naše pohádky. Nyní ale přidáme další příběhy. Ve spolupráci s producentskou společností Spitz Inc. v dalších dnech přineseme na vaši obrazovku čtyři představení, která jste mohli vidět i v našem osiřelém digitáriu: Zrození planety Země, Země v pohybu, Supervulkány, Zula hlídka: Zpátky na Zemi.

Už brzo! Na našem facebookovském avataru...

Astronomické telegramy

Že máte svých starostí dost a raději než na vesmír myslíte na to, jak přes den zabavit bezprizorní děti? Tak mrkněte do přílohy tohoto newsletteru. Najdete tam něco, přímo pro ně. Ale pozor – stejně s nimi skončíte u hvězdného nebe… 

Nicméně hřešíme na to, že vám to nakonec vadit nebude. Podle všeho totiž máte hvězdárenské mraveniště i nekonečný vesmír nad ním opravdu rádi. 

A za to zase máme rádi my Vás. Bez vás by to totiž nešlo!

Prosím, sledujte tyto stránky, náš Facebook - www.facebook.com/hvezdarna.brno nebo Twitter - twitter.com/HvězdarnaBrno anebo si zdarma objednejte náš vesmírný newsletter.

Děkujeme za přízeň v těchto bouřlivých časech a těšíme se co nejdříve osobně na viděnou u nás v mraveništi!

Držme si – umyté – palce!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »