Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!
Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!
DigiFest 2022 navazuje na odborný Fulldome Festival Brno 2022 – mezinárodní festival, kde se potkávají planetárníci ze všech koutů světa, aby spolu zhlédli ty nejnovější kousky na trhu. Pod jednou projekční plochou se potkají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a taky samotní zaměstnanci, kteří pak tyto filmy odvážejí do svých organizací. Ty nejzajímavější z nich si může brněnská veřejnost výjimečně prohlédnout o víkendu 11. a 12. června.
Navzdory turbulentní době se na letošní akci přihlásilo přes 50 filmů, ze kterých bylo vybráno 36 kousků ze 14 krajin. Promítnout všechny tyto filmy za sebou by zabralo 16 hodin! Jde přitom o produkci za poslední rok a brněnské planetárium je místem, kde se odehraje hned několika mezinárodních premiér.
Fulldome Festival Brno 2022 v číslech
Odborná část přehlídky 8. až 10. června 2022
146 návštěvníků z 19 zemí: Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Spojené státy americké, Švédsko, Taiwan, Ukrajina, Velká Británie.
Z 50 přihlášených filmů vybráno 36 ze 14 zemí světa.
Filmová data festivalu zabírají na discích digitária 11 TB.
Celková délka všech promítnutých filmů 16 hodin.
Uděleny budou 4 ceny v podobě křišťálových „věšteckých“ koulí s laserovými nápisy.
Přehlídka pro veřejnost DigiFest 11. a 12. června.
Z těchto filmů pracovníci Hvězdárny a planetária Brno s předstihem vybrali ty nejzajímavější, které naprosto výjimečně promítnou v původním znění v angličtině o víkendu 11. a 12. června na přehlídce DigiFest 2022. Například švédský VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time, se kterým se vydáte ven ze Sluneční soustavy až k Velkému třesku. Dětské představení Dinosaurus: A Story of Survival nebo Living Worlds z Californa Academy of Science v San Franciscu. V něm se připojíte k vypravěči Daveedu Diggsovi na cestě vesmírem a časem, abyste zjistili, jak vznikal život na Zemi, kde jinde by se dal najít ve vesmíru a jaké nové technologie můžeme použít k jeho odhalení.
Program DigiFestu 2022
Sobota 11. června 2022
14:00 GranPa & Zoe – Mission: Light 3D (28 min)
15:00 321 Liftoff! (36 min)
16:00 Atlas of a Changing Earth (24 min)
17:00 Living Worlds (26 min)
18:00 Best 2D Movie Award, Best 3D Movie Award
Neděle 12. června 2022
14:00 VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time (35 min)
15:00 Dinosaurs: A story of survival (28 min)
16:00 Legend of the Enchanted Reef (43 min)
17:00 Oasis in Space (24 min)
18:00 Audience Award, Brno Observatory and Planetarium Director’s Award
V sobotu večer budou promítnuty nejlepší 2D a 3D filmy vybrané mezinárodní porotou v průběhu Fulldome Festivalu Brno 2022. Tu letos tvoří Ben Squires z anglické produkční společnosti NSC Creative, Glenn Smith z firmy Sky-Skan vyrábějící digitální planetária a Ovidiu Ignat, ředitel planetária v Baia Mare v Rumunsku. V neděli to pak budou dva snímky, z nichž jeden vyberou návštěvníci Fulldome Festivalu Brno 2022, tedy pracovníci planetárií z celého světa, a také ředitel Hvězdárny a planetária Brno.
Mnohé z těchto filmů budete moct vidět poprvé a možná také naposled! Vstupenky na jednotlivé projekce získáte na www.hvezdarna.cz
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4