Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!

Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!

Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!

DigiFest 2022 navazuje na odborný Fulldome Festival Brno 2022 – mezinárodní festival, kde se potkávají planetárníci ze všech koutů světa, aby spolu zhlédli ty nejnovější kousky na trhu. Pod jednou projekční plochou se potkají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a taky samotní zaměstnanci, kteří pak tyto filmy odvážejí do svých organizací. Ty nejzajímavější z nich si může brněnská veřejnost výjimečně prohlédnout o víkendu 11. a 12. června.
 
Navzdory turbulentní době se na letošní akci přihlásilo přes 50 filmů, ze kterých bylo vybráno 36 kousků ze 14 krajin. Promítnout všechny tyto filmy za sebou by zabralo 16 hodin! Jde přitom o produkci za poslední rok a brněnské planetárium je místem, kde se odehraje hned několika mezinárodních premiér. 
 

Fulldome Festival Brno 2022 v číslech

  • Odborná část přehlídky 8. až 10. června 2022
  • 146 návštěvníků z 19 zemí: Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Spojené státy americké, Švédsko, Taiwan, Ukrajina, Velká Británie.
  • Z 50 přihlášených filmů vybráno 36 ze 14 zemí světa.
  • Filmová data festivalu zabírají na discích digitária 11 TB.
  • Celková délka všech promítnutých filmů 16 hodin.
  • Uděleny budou 4 ceny v podobě křišťálových „věšteckých“ koulí s laserovými nápisy.
  • Přehlídka pro veřejnost DigiFest 11. a 12. června.
Z těchto filmů pracovníci Hvězdárny a planetária Brno s předstihem vybrali ty nejzajímavější, které naprosto výjimečně promítnou v původním znění v angličtině o víkendu 11. a 12. června na přehlídce DigiFest 2022. Například švédský VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time, se kterým se vydáte ven ze Sluneční soustavy až k Velkému třesku. Dětské představení Dinosaurus: A Story of Survival nebo Living Worlds z Californa Academy of Science v San Franciscu. V něm se připojíte k vypravěči Daveedu Diggsovi na cestě vesmírem a časem, abyste zjistili, jak vznikal život na Zemi, kde jinde by se dal najít ve vesmíru a jaké nové technologie můžeme použít k jeho odhalení.
 

Program DigiFestu 2022

Sobota 11. června 2022
 
14:00 GranPa & Zoe – Mission: Light 3D (28 min)
15:00 321 Liftoff! (36 min)
16:00 Atlas of a Changing Earth (24 min)
17:00 Living Worlds (26 min)
18:00 Best 2D Movie Award, Best 3D Movie  Award
 
Neděle 12. června 2022
 
14:00 VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time (35 min)
15:00 Dinosaurs: A story of survival (28 min)
16:00 Legend of the Enchanted Reef (43 min)
17:00 Oasis in Space (24 min)
18:00 Audience Award, Brno Observatory and Planetarium Director’s Award
 
V sobotu večer budou promítnuty nejlepší 2D a 3D filmy vybrané mezinárodní porotou v průběhu Fulldome Festivalu Brno 2022. Tu letos tvoří Ben Squires z anglické produkční společnosti NSC Creative, Glenn Smith z firmy Sky-Skan vyrábějící digitální planetária a Ovidiu Ignat, ředitel planetária v Baia Mare v Rumunsku. V neděli to pak budou dva snímky, z nichž jeden vyberou návštěvníci Fulldome Festivalu Brno 2022, tedy pracovníci planetárií z celého světa, a také ředitel Hvězdárny a planetária Brno.
 
Mnohé z těchto filmů budete moct vidět poprvé a možná také naposled! Vstupenky na jednotlivé projekce získáte na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »