Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Prestižní snímek dne NASA z 9. srpna zobrazuje Perseidy slovensko-české dvojice astrofotografů

Prestižní snímek dne NASA z 9. srpna zobrazuje Perseidy slovensko-české dvojice astrofotografů

Perseus a ztracené meteory

Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.

Tiskové prohlášení ČAS č. 278

I přes mimořádně přísné restrikce kvůli pandemii COVID-19 byla a je noční obloha každému stále dostupná. Na nočním nebi můžeme aktuálně pozorovat Mléčnou dráhu, objevují se meteory z roje Perseid a nízko nad obzorem už za soumraku lze pozorovat jasné planety: nad západním obzorem planetu Venuši, nad jihovýchodem pak Jupiter a Saturn. Právě meteorický roj Perseid je v následujících dnech tím největším lákadlem pro pozorovatele noční oblohy, vrcholí v noci 12./13. srpna. Na tuto každoroční podívanou, která je letos provázena velmi dobrými podmínkami, upozorňuje NASA prostřednictvím svého prestižního Astronomického snímku dne z 9. srpna 2021. Autoři snímku – Tomáš Slovinský a Petr Horálek – poukazují ještě na jeden fakt: kvůli rostoucí míře (dnes už dokazatelně škodlivého) světelného znečištění z měst je i pozorování meteorů čím dál obtížnější.

Kompozitní snímek vznikl v srpnu minulého roku na dvou místech s různou mírou světelného znečištění. Tomáš Slovinský zaznamenával meteory z Perseid u Runiny v Parku tmavej oblohy Poloniny, kde je jedno z nejtmavších míst ve střední Evropě. Na tzv. Bortleho stupnici tmavého nebe podle míry světelného znečištění (od 1 do 9, kde stupeň 9 je nejhorší) se Runina nachází na stupni 2. Petr Horálek snímal meteory nad Sečskou přehradou, kde je kvalita oblohy Bortle 4. Rozdíl mezi těmito dvěma místy je přitom až 1000 hvězd, o které je sečská obloha ochuzena oproti té na Runině. A nejen to. Tomáš Slovinský mohl napozorovat až o třetinu více meteorů, které na přesvětlené sečské obloze zanikly. Světelné znečištění tedy velmi výrazně okrádá pozorovatele blíže k městům o krásu tmavé hvězdné oblohy a bohatý meteorický roj Perseidy. Oba fotografové přitom snímali stejnou technikou přibližně stejný celkový čas a obrazy zpracovávali identickými (dopředu domluvenými) technikami. Snahou bylo rovněž v precizně zvolený čas zachytit identickou nebeskou kompozici s letní Mléčnou dráhou, aby bylo možné oba pohledy lehce prolnout a na problematiku světelného znečištění co nejlépe poukázat. Vyjma meteorů a Mléčné dráhy je na kompozitu také vidět trojice jasných planet, která při loňském maximu Perseid zdobila noční oblohu: na Horálkově části vpravo Jupiter a Saturn (odrážejí se v hladině Sečské přehrady), na Slovinského polovině pak narudlý Mars.

Pro Tomáše Slovinského je to již 6. úspěch v NASA, pro Petra Horálka v pořadí jubilejní 30. snímek. Zároveň jde již o čtvrtý snímek NASA Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, 18. snímek dne NASA, který vznikl na území České republiky a 12. snímek na území Slovenska. Zajímavostí také je, že jde o 7. snímek NASA, který vznikl u Sečské přehrady (kde fotí Petr Horálek nejčastěji).

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují vysvětlujícím popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

 

Kontakty a další informace:

Tomáš Slovinský
Ředitel OZ Astronómia pre všetkých
spoluautor snímku
Email: info.slovinsky@gmail.com
Telefon: +421 948 318 005

Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
spoluautor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Perseidy, Tomáš Slovinský, Petr Horálek, Apod, Astronomický snímek dne


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »