Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Revoluce v kosmologii

Rozhovory o vesmíru – Revoluce v kosmologii

Rozhovory o vesmíru - Revoluce v kosmologii
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Dnešní epizoda vám přináší živou diskuzi Samuela a Norbiho o kosmologii. Tato událost se za přítomnosti astronomicky nadšeného publika udála v ostravském planetáriu. Čekají vás horká témata jako je studená temná hmota, rozpínání vesmíru, a zda se naše Země nachází ve středu vesmíru. Po hodinové konverzaci bude prostor také na otázky publika.

Kosmologie je pro začínajícího astrofyzika lákavým oborem uplatnění. Spousta vědců se chce podílet na zodpovězení velkých otázek, které zní: Jak vznikl vesmír? Jak vesmír skončí? Proč se nám zdánlivě rozpíná vesmír podle měření dvěma různými rychlostmi? Jaké je složení vesmíru? I když Norbi sám sebe neoznačuje jako kosmologa, a Samo je teoretický fyzik, oba dokáží spolu v diskuzi přijít na velmi zajímavé závěry v odpovědích na tyto otázky; znova a znova prokazují svůj všeobecný přehled v teoretické fyzice.

Kandidáti na temnou hmotu Autor: DgbrtBOT
Kandidáti na temnou hmotu
Autor: DgbrtBOT

Mimo hlavní otázky padne i spousta historických perliček: první pozorovatelé kosmického mikrovlnného pozadí si prvně mysleli, že za tímto šumem je přítomnost holubů na pozorovatelně. Dokonce se dozvíme, že se ještě před 30 lety počítalo jen se zpomalenou expanzí vesmíru. V dnešní době je nejvíce příjímána teorie zrychlené expanze vesmíru, nicméně nedávná pozorování opět obrací naši pozornost ke zpomalujícímu se modelu. Současná astronomická pozorování tedy náš pohled do vesmíru rychle mění.

Toto všechno si můžete poslechnout na YouTube zde:

 




Štítky: Albert Einstein, Temná hmota, Rozpínání vesmíru, Hvězdárna a planetárium Ostrava, Kosmologie, Norbert Werner, Samuel Kováčik, Rozhovory o vesmíru


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »