Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Kdy se začnou na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.

V uplynulých měsících pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno vznikly první tři díly, které se dotýkají nejen hvězd, ale také otázek života a smrti. „V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory, měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Každý týden zveřejníme jeden z celkem tří dílů - najdete je na www.sveduvedu.cz nebo na facebook.hvezdarna.cz nebo youtube.hvezdarna.cz

Svůj výzkum vesmíru odhalí světový astrofyzik Norbert Werner. Mladý astrofyzik, který mohl zůstat ve Stanfordu a pracovat pro NASA. Svým výzkumem černých děr skutečně udělal díru do světa a teď jej chce prohlubovat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Jeho snem je objevit jiné vesmírné civilizace. A co je nejkrásnější: stále jej fascinuje pohledu na nebeskou oblohou posetou hvězdami. Pohltí svým nadšením pro vesmír i vás?

Pokud nejste až takový romantik, ale lákají vás spíše technické věcičky, pak budete nadšeni z kluků z kosmické firmy SAB Aerospace. Nejen že vyvinuli a hlavně vystřelili ke hvězdám dispenzer, díky kterému čtyřikrát zlevnili umísťování družic na orbitu. Chystají se tam dokonce vyslat žáby a pracují i na výzkumu recyklace moči pravých kosmonautů. Proč? Prozradíme vám v dalším díle, v němž Tomáš Matonoha bude svádět brněnského Elona Muska… 

Odvyprávíme vám také příběh, který dokazuje, že díky spolupráci vědců a lékařů umíme zachránit nejen jeden lidský život, ale životy celých rodin. Zjistěte, jaká drama se skrývají pod prosklenou střechou CEITECu nedaleko bohunické nemocnice… Ve třetím díle seriálu Svedu vědu nás hvězdy brněnské genetiky a medicíny totiž zavedou do světa lidí trpících akutní lymfoblastickou leukemií. Před deseti lety tito pacienti neměli světlé vyhlídky. Díky výsledkům brněnského bádání ale již nyní celý vědecký a medicínský svět ví, že právě tento druh rakoviny má genetický původ a tak je snadnější pomáhat nejen samotným pacientům, ale i jejich rodině.

Šestadvacetiletý Jakub dnes žije normální život mladého muže. Chodí do práce, občas si zahraje milovaný hokej, po kterém si zajde na pivo. Jenže ještě před jedenácti lety bylo všechno jinak. Jakub byl přesvědčený, že mu už mnoho života nezbývá. V patnácti letech mu oznámili, že trpí akutní lymfloblastickou leukemií. Podstoupil léčbu chemoterapií a celou devátou třídu absolvoval distančně. Tehdy se lékařům ve Fakultní nemocnice Brno podařilo vyléčit a Jakubovi se rozjel opět život mladého člověka. Na střední škole se ale dozvěděl, že se mu nemoc vrátila. Jedinou možností jak se vyléčit bylo najít vhodného dárce kostní dřeně. Jenže to nebylo tak snadné… jak to s mladým Jakubem dopadlo a jakou roli v jeho příběhu sehráli brněnští vědci?

Pokud se vám bude náš pohled na vědu líbit, pokusíme se přinášet příběhy našich vědeckých hvězd i na podzim. Do té doby nám to můžete dát najevo na sociálních sítích Hvězdárny a planetária Brno a na webu www.sveduvedu.cz. Tam se můžete podívat nejen na samotná videa, ale můžete zjistit i více informací. Projekt také můžete sledovat na www.idnes.cz/technet 

Projekt podpořil Jihomoravský kraj, prostřednictvím programu Jihomoravský kraj fandí vědě. Videa vznikla v režii Hvězdárny a planetária Brno.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »