Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Kdy se začnou na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.

V uplynulých měsících pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno vznikly první tři díly, které se dotýkají nejen hvězd, ale také otázek života a smrti. „V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory, měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Každý týden zveřejníme jeden z celkem tří dílů - najdete je na www.sveduvedu.cz nebo na facebook.hvezdarna.cz nebo youtube.hvezdarna.cz

Svůj výzkum vesmíru odhalí světový astrofyzik Norbert Werner. Mladý astrofyzik, který mohl zůstat ve Stanfordu a pracovat pro NASA. Svým výzkumem černých děr skutečně udělal díru do světa a teď jej chce prohlubovat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Jeho snem je objevit jiné vesmírné civilizace. A co je nejkrásnější: stále jej fascinuje pohledu na nebeskou oblohou posetou hvězdami. Pohltí svým nadšením pro vesmír i vás?

Pokud nejste až takový romantik, ale lákají vás spíše technické věcičky, pak budete nadšeni z kluků z kosmické firmy SAB Aerospace. Nejen že vyvinuli a hlavně vystřelili ke hvězdám dispenzer, díky kterému čtyřikrát zlevnili umísťování družic na orbitu. Chystají se tam dokonce vyslat žáby a pracují i na výzkumu recyklace moči pravých kosmonautů. Proč? Prozradíme vám v dalším díle, v němž Tomáš Matonoha bude svádět brněnského Elona Muska… 

Odvyprávíme vám také příběh, který dokazuje, že díky spolupráci vědců a lékařů umíme zachránit nejen jeden lidský život, ale životy celých rodin. Zjistěte, jaká drama se skrývají pod prosklenou střechou CEITECu nedaleko bohunické nemocnice… Ve třetím díle seriálu Svedu vědu nás hvězdy brněnské genetiky a medicíny totiž zavedou do světa lidí trpících akutní lymfoblastickou leukemií. Před deseti lety tito pacienti neměli světlé vyhlídky. Díky výsledkům brněnského bádání ale již nyní celý vědecký a medicínský svět ví, že právě tento druh rakoviny má genetický původ a tak je snadnější pomáhat nejen samotným pacientům, ale i jejich rodině.

Šestadvacetiletý Jakub dnes žije normální život mladého muže. Chodí do práce, občas si zahraje milovaný hokej, po kterém si zajde na pivo. Jenže ještě před jedenácti lety bylo všechno jinak. Jakub byl přesvědčený, že mu už mnoho života nezbývá. V patnácti letech mu oznámili, že trpí akutní lymfloblastickou leukemií. Podstoupil léčbu chemoterapií a celou devátou třídu absolvoval distančně. Tehdy se lékařům ve Fakultní nemocnice Brno podařilo vyléčit a Jakubovi se rozjel opět život mladého člověka. Na střední škole se ale dozvěděl, že se mu nemoc vrátila. Jedinou možností jak se vyléčit bylo najít vhodného dárce kostní dřeně. Jenže to nebylo tak snadné… jak to s mladým Jakubem dopadlo a jakou roli v jeho příběhu sehráli brněnští vědci?

Pokud se vám bude náš pohled na vědu líbit, pokusíme se přinášet příběhy našich vědeckých hvězd i na podzim. Do té doby nám to můžete dát najevo na sociálních sítích Hvězdárny a planetária Brno a na webu www.sveduvedu.cz. Tam se můžete podívat nejen na samotná videa, ale můžete zjistit i více informací. Projekt také můžete sledovat na www.idnes.cz/technet 

Projekt podpořil Jihomoravský kraj, prostřednictvím programu Jihomoravský kraj fandí vědě. Videa vznikla v režii Hvězdárny a planetária Brno.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »