Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Tomáš Matonoha svádí hvězdy brněnské vědy

Kdy se začnou na Marsu zalévat květiny recyklovanou močí? Jak vznikají černé díry? Která mutace genu způsobí, že je leukémie dědičná? A jak to všechno souvisí s Brnem? Nejen na tyto otázky se v pilotních dílech nového seriálu Svedu vědu ptá herec a moderátor Tomáš Matonoha. Pro odpověď si zašel k těm nejpovolanějším – za špičkovými vědci působícími v našem městě. Nejde přitom jen o rozhovory se světovými vědeckými hvězdami. Tomáše zajímá i mlhovina, která se vznáší nad jejich pracovišti. Díky kameramanům se tak podíváte do kuchyně vědeckých center, která se zapojují do globálních projektů.

V uplynulých měsících pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno vznikly první tři díly, které se dotýkají nejen hvězd, ale také otázek života a smrti. „V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory, měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Každý týden zveřejníme jeden z celkem tří dílů - najdete je na www.sveduvedu.cz nebo na facebook.hvezdarna.cz nebo youtube.hvezdarna.cz

Svůj výzkum vesmíru odhalí světový astrofyzik Norbert Werner. Mladý astrofyzik, který mohl zůstat ve Stanfordu a pracovat pro NASA. Svým výzkumem černých děr skutečně udělal díru do světa a teď jej chce prohlubovat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Jeho snem je objevit jiné vesmírné civilizace. A co je nejkrásnější: stále jej fascinuje pohledu na nebeskou oblohou posetou hvězdami. Pohltí svým nadšením pro vesmír i vás?

Pokud nejste až takový romantik, ale lákají vás spíše technické věcičky, pak budete nadšeni z kluků z kosmické firmy SAB Aerospace. Nejen že vyvinuli a hlavně vystřelili ke hvězdám dispenzer, díky kterému čtyřikrát zlevnili umísťování družic na orbitu. Chystají se tam dokonce vyslat žáby a pracují i na výzkumu recyklace moči pravých kosmonautů. Proč? Prozradíme vám v dalším díle, v němž Tomáš Matonoha bude svádět brněnského Elona Muska… 

Odvyprávíme vám také příběh, který dokazuje, že díky spolupráci vědců a lékařů umíme zachránit nejen jeden lidský život, ale životy celých rodin. Zjistěte, jaká drama se skrývají pod prosklenou střechou CEITECu nedaleko bohunické nemocnice… Ve třetím díle seriálu Svedu vědu nás hvězdy brněnské genetiky a medicíny totiž zavedou do světa lidí trpících akutní lymfoblastickou leukemií. Před deseti lety tito pacienti neměli světlé vyhlídky. Díky výsledkům brněnského bádání ale již nyní celý vědecký a medicínský svět ví, že právě tento druh rakoviny má genetický původ a tak je snadnější pomáhat nejen samotným pacientům, ale i jejich rodině.

Šestadvacetiletý Jakub dnes žije normální život mladého muže. Chodí do práce, občas si zahraje milovaný hokej, po kterém si zajde na pivo. Jenže ještě před jedenácti lety bylo všechno jinak. Jakub byl přesvědčený, že mu už mnoho života nezbývá. V patnácti letech mu oznámili, že trpí akutní lymfloblastickou leukemií. Podstoupil léčbu chemoterapií a celou devátou třídu absolvoval distančně. Tehdy se lékařům ve Fakultní nemocnice Brno podařilo vyléčit a Jakubovi se rozjel opět život mladého člověka. Na střední škole se ale dozvěděl, že se mu nemoc vrátila. Jedinou možností jak se vyléčit bylo najít vhodného dárce kostní dřeně. Jenže to nebylo tak snadné… jak to s mladým Jakubem dopadlo a jakou roli v jeho příběhu sehráli brněnští vědci?

Pokud se vám bude náš pohled na vědu líbit, pokusíme se přinášet příběhy našich vědeckých hvězd i na podzim. Do té doby nám to můžete dát najevo na sociálních sítích Hvězdárny a planetária Brno a na webu www.sveduvedu.cz. Tam se můžete podívat nejen na samotná videa, ale můžete zjistit i více informací. Projekt také můžete sledovat na www.idnes.cz/technet 

Projekt podpořil Jihomoravský kraj, prostřednictvím programu Jihomoravský kraj fandí vědě. Videa vznikla v režii Hvězdárny a planetária Brno.

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »