Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku! 

Z pohledu nás, producentů, se jedná o dosud nejnákladnější přestavení, do kterého jsme se pustili. Celkové náklady přesáhnou 1 milion korun. Podstatné ale je, že se do tvorby zapojili především brněnští umělci. Nejen, že je radost s nimi spolupracovat, ale jejich profesionalita se vyrovnává okolnímu světu. Ostatně pořad zcela jistě uvedeme na několika velkých mezinárodních přehlídkách. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení vzniká za spolupráce Hvězdárny a planetária Brno a společnosti Charta Lintea. Hlavní hrdinku Sáru (hraje Adéla Ondrušová) doprovázejí animované postavy, kterým propůjčili hlas herci Městského divadla Brno, například Petr Štěpán, Aleš Slanina nebo Vojta Blahuta. Autorem scénáře a režisérem je Petr Hloušek, spolupracoval Jan Šotkovský, Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl. Podmanivou filmovou hudbu složil Lukáš Janota.


Podívejte se na trailer k představení Robinsonka.

 

Pokud sledujete příběh na tak velké ploše, je třeba dbát o to, aby divákovi nic neuniklo, aby jej pohyb kamery neunavoval a aby byl děj srozumitelný. Robinsonka je už naším třetím filmem pro brněnské planetárium. To znamená, že jsme v tomto formátu filmu čím dál odvážnější. Novinkou jsou jistě dvě digitálně animované postavy – robot Labi a nákladní robot H-Ugo. Pro film jsme vytvořili celkem 24 scén v 3D a kolem 48 kosmických lodí a objektů. Živé akce točíme v rozlišení 4.7k a to jak ve frekvenci 25 snímků za sekundu, tak 60 snímků pro simulaci měsíční gravitace. Také jsme postavili lunární vozítko Apolla 15, které se v příběhu objevuje. Robota Labiho jsme pro živé akce vytvořili jako reálný model pomocí 3D tiskárny. Výsledné záběry jsou v rozlišení 4096x4096 bodů a každý je komponován z 3 až 8 videovrstev, plus několik vrstev speciálních efektů jako je trasování pohybu, odlesky, světelné efekty nebo dýmy. Protože chceme navodit prázdnotu a „ticho” vesmíru, pokud se děj odehrává ve vzduchoprázdnu, je slyšet jen šum radiokomunikace a filmovou hudbu. Film je sice směřován na děti ve věku 10–15 let, ale jistě bude srozumitelný i pro ty menší stejně jako zábavný pro dospělé. Petr Hloušek, autor scénáře a režisér

A bude to unikátní dobrodružství! Píše se rok 2134. I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. K nejbližší měsíční základně na okraji Hadleyho brázdy je to však pár kilometrů. Rádio se vám rozbilo a tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Co všechno si s sebou vezmete?

Na podlaze modulu, v nepřehledné kupě rozbitých přístrojů, toho příliš není: spolehlivé zápalky fungující za vlhka, kompas s digitálními hodinkami, čtyři a půl litru vody v termonádobách, padesát metrů pevného lana, padák pro nouzové přistání na Zemi, tři porce hovězího vývaru v prášku, lékárnička s nejnutnějším vybavením, elektrický ohřívač s vlastní baterií, pět přenosných lahví s kyslíkem, kapesní počítač s dotykovým displejem a nainstalovanou hvězdnou mapou. Těchto několik málo věcí rozhodne o vašem budoucím životě. Dojdete na základnu a dožijete se sta let, nebo budete následovat smutný osud několika vašich bývalých kolegů?

Na namáhavou cestu k základně si samozřejmě můžete vzít pouze to nejnutnější. Každý kilogram nadváhy bude stát síly navíc a ohrozí vaši záchranu. Zamyslete se a sami se rozhodněte, který z výše uvedených předmětů zabalíte do cestovního vaku.

Tak co? Zvládnete to stejně jako naše Robinsonka? Dozvíte se již v říjnu tohoto roku na Hvězdárně a planetáriu Brno!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »