Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

V Brně vzniká unikátní vesmírná pohádka

Hvězdárna a planetárium Brno spolu se společností Charta Lintea připravuje jedinečný vesmírný příběh Robinsonka pro unikátní projekční systém digitálního planetária. Dětští diváci, ale také jejich dospělácký doprovod, budou doslova vtaženi do vesmírného dobrodružství. Premiéra je naplánována na počátek října tohoto roku! 

Z pohledu nás, producentů, se jedná o dosud nejnákladnější přestavení, do kterého jsme se pustili. Celkové náklady přesáhnou 1 milion korun. Podstatné ale je, že se do tvorby zapojili především brněnští umělci. Nejen, že je radost s nimi spolupracovat, ale jejich profesionalita se vyrovnává okolnímu světu. Ostatně pořad zcela jistě uvedeme na několika velkých mezinárodních přehlídkách. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení vzniká za spolupráce Hvězdárny a planetária Brno a společnosti Charta Lintea. Hlavní hrdinku Sáru (hraje Adéla Ondrušová) doprovázejí animované postavy, kterým propůjčili hlas herci Městského divadla Brno, například Petr Štěpán, Aleš Slanina nebo Vojta Blahuta. Autorem scénáře a režisérem je Petr Hloušek, spolupracoval Jan Šotkovský, Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl. Podmanivou filmovou hudbu složil Lukáš Janota.


Podívejte se na trailer k představení Robinsonka.

 

Pokud sledujete příběh na tak velké ploše, je třeba dbát o to, aby divákovi nic neuniklo, aby jej pohyb kamery neunavoval a aby byl děj srozumitelný. Robinsonka je už naším třetím filmem pro brněnské planetárium. To znamená, že jsme v tomto formátu filmu čím dál odvážnější. Novinkou jsou jistě dvě digitálně animované postavy – robot Labi a nákladní robot H-Ugo. Pro film jsme vytvořili celkem 24 scén v 3D a kolem 48 kosmických lodí a objektů. Živé akce točíme v rozlišení 4.7k a to jak ve frekvenci 25 snímků za sekundu, tak 60 snímků pro simulaci měsíční gravitace. Také jsme postavili lunární vozítko Apolla 15, které se v příběhu objevuje. Robota Labiho jsme pro živé akce vytvořili jako reálný model pomocí 3D tiskárny. Výsledné záběry jsou v rozlišení 4096x4096 bodů a každý je komponován z 3 až 8 videovrstev, plus několik vrstev speciálních efektů jako je trasování pohybu, odlesky, světelné efekty nebo dýmy. Protože chceme navodit prázdnotu a „ticho” vesmíru, pokud se děj odehrává ve vzduchoprázdnu, je slyšet jen šum radiokomunikace a filmovou hudbu. Film je sice směřován na děti ve věku 10–15 let, ale jistě bude srozumitelný i pro ty menší stejně jako zábavný pro dospělé. Petr Hloušek, autor scénáře a režisér

A bude to unikátní dobrodružství! Píše se rok 2134. I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. K nejbližší měsíční základně na okraji Hadleyho brázdy je to však pár kilometrů. Rádio se vám rozbilo a tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Co všechno si s sebou vezmete?

Na podlaze modulu, v nepřehledné kupě rozbitých přístrojů, toho příliš není: spolehlivé zápalky fungující za vlhka, kompas s digitálními hodinkami, čtyři a půl litru vody v termonádobách, padesát metrů pevného lana, padák pro nouzové přistání na Zemi, tři porce hovězího vývaru v prášku, lékárnička s nejnutnějším vybavením, elektrický ohřívač s vlastní baterií, pět přenosných lahví s kyslíkem, kapesní počítač s dotykovým displejem a nainstalovanou hvězdnou mapou. Těchto několik málo věcí rozhodne o vašem budoucím životě. Dojdete na základnu a dožijete se sta let, nebo budete následovat smutný osud několika vašich bývalých kolegů?

Na namáhavou cestu k základně si samozřejmě můžete vzít pouze to nejnutnější. Každý kilogram nadváhy bude stát síly navíc a ohrozí vaši záchranu. Zamyslete se a sami se rozhodněte, který z výše uvedených předmětů zabalíte do cestovního vaku.

Tak co? Zvládnete to stejně jako naše Robinsonka? Dozvíte se již v říjnu tohoto roku na Hvězdárně a planetáriu Brno!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »