Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír očima Terezy Prokopové

Vesmír očima Terezy Prokopové

Mlhovina Bublinka, NGC 7635
Autor: Tereza Prokopová

Fascinující pohled na vesmír nám nabídla výstava, kterou (zatím) uspořádaly hvězdárny v Hradci Králové a Jičíně. Jedné části výstavy dominovaly nádherné snímky objektů Sluneční soustavy od známého českého astrofotografa Pavla Prokopa. Pro mnohé největší překvapení pak způsobila druhá polovina vystavených obrazů, protože to, co se zdálo být nádhernými fotografiemi objektů vzdáleného vesmíru, se ukázalo být zdařilými kresbami jeho dcery, Terezy Prokopové. Rozhodli jsme se autorku oslovit. Jak kresby vznikly? Jaké jsou další plány? Uvidíme kresby někde naživo? 

Tvůj otec (Pavel Prokop) je známý fotograf planet, proto nás asi nepřekvapí tvůj zájem o vesmír. Věnuješ se spíše četbě o něm a kresbě, nebo i aktivně pozoruješ?

Věnuji se hlavně malbě, a když je možnost, tak i pozoruji. Když taťka snímá, ráda se k němu posadím a pozorujeme spolu. Také s ním navštěvuji astronomické akce, jako je například  MHV.

M 13, detail kresby Terezy Prokopové
M 13, detail kresby Terezy Prokopové
Mnoho lidí při pohledu na tvé kresby zprvu nevědělo, že to nejsou fotografie. Až při delším a detailním zkoumání zůstal člověk ohromeně stát a snažil se uvěřit, že to jsou malby. Prozradila bys, jaký používáš materiál nebo techniku malby?

Při malování používám různé techniky, štětce, houbičky a někdy zapojím i své ruce. První série maleb je namalována temperama na černé matné čtvrtce. Další série obrazů bude i na plátně.    

Mlhovina Bublinka, detail kresby Terezy Prokopové
Mlhovina Bublinka, detail kresby Terezy Prokopové
Na tvých kresbách převažují nádherné objekty vzdáleného vesmíru, ale velmi působivý je i obrázek zatmění Slunce. Měla jsi už možnost nějaké úplné zatmění Slunce pozorovat? Chystáš se za ním brzy někam?

Zatím jsem neměla možnost pozorovat úplné zatmění slunce, snad někdy v budoucnu, ale viděla jsem dvě částečná zatmění v letech 2011 a 2015.

Zatím jsme neviděli žádný obrázek objektu Sluneční soustavy. Uvažuješ nějaké nakreslit?

Právě teď pracuji na obrazu pražské Štefánikovy hvězdárny. Ten maluji na plátno, ale určitě chci v budoucnu malovat i objekty sluneční soustavy, třeba podle snímků mého taťky.    

M 101, detail kresby Terezy Prokopové
M 101, detail kresby Terezy Prokopové
Závěrem by asi nejen naše čtenáře zajímalo, zda se s tvými kresbami budou moci někde setkat osobně? Probíhá někde tvá výstava? Bude možné se s ní setkat na více místech?

Malby byly poprvé vystaveny na podzim 2017 v Jičínské hvězdárně s fotkami mého taťky. Momentálně by měly být k vidění v Hradecké hvězdárně a poté by se měli vrátit zpět do Jičína. Díky kladným ohlasům které jsem na malby dostala, mám v plánu namalovat další sérii obrazů s astronomickou tématikou a moc bych si přála aby se podařilo zorganizovat co nejvíc výstav.  

Děkujeme za rozhovor.

Tereza Prokopová na výstavě v Centru přírodních věd – Hvězdárně Jičín Autor: Pavel Prokop
Tereza Prokopová na výstavě v Centru přírodních věd – Hvězdárně Jičín
Autor: Pavel Prokop

Mlhovina Motýlek, NGC 6302 Autor: Tereza Prokopová
Mlhovina Motýlek, NGC 6302
Autor: Tereza Prokopová

Kresba úplného zatmění Slunce Autor: Tereza Prokopová
Kresba úplného zatmění Slunce
Autor: Tereza Prokopová

Spirální galaxie M 101 Autor: Tereza Prokopová
Spirální galaxie M 101
Autor: Tereza Prokopová

Spirální galaxie NGC 891 Autor: Tereza Prokopová
Spirální galaxie NGC 891
Autor: Tereza Prokopová

Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu Autor: Tereza Prokopová
Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu
Autor: Tereza Prokopová

Galaxie Sombrero, M 104 Autor: Tereza Prokopová
Galaxie Sombrero, M 104
Autor: Tereza Prokopová




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tereza Prokopová, Výstava, Astronomické kresby


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »