Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: březen a duben 2017

Vesmírná videa: březen a duben 2017

Cassini zaniká v atmosféře Saturnu 15. 9. 2017. Představa animátora.
Autor: NASA

Jaro už je v plném proudu a tak vám můžeme nabídnout ohlédnutí, co přinesly jeho první dva měsíce na poli astronomie a kosmonautiky, jak nám je prezentovaly různé agentury i jednotlivci ve svých videích. V úvodu se porozhlédneme ve světě exoplanet. Potom nás čekají novinky z čínské i americké kosmonautiky. Významné průlety zažili i oba plynní obři. Chybět nemůže ani pohled na nedávný průlet blízkozemního asteroidu. Radost nám udělalo krátkodobé zvýšení sluneční aktivity. Ve vesmíru je americká rekordmanka a podíváme se i na raketu, která ji tam vynesla. Na závěr přijměte pozvánku do kouzelné krajiny Jeseníků.

Keplerovy soustavy

O existenci planet kolem jiných hvězd podle všeho nikdo nepochyboval, ale je to jen otázka posledního čtvrtstoletí, kdy můžeme otevřeně hovořit o objevech exoplanet. Zpočátku to byl výběrový efekt použitých metod hledání exoplanet, co způsobil, že jsme takových planet neměli mnoho a že se jevily býti hmotnými plynnými obry, často obíhajícími v těsné blízkosti mateřské hvězdy. S postupem jiných metod se tento obrázek konečně začal měnit k normálu, který je ve vesmíru nejspíš běžný, tedy existenci velmi pestré směsice planetárních soustav, mezi nimiž pochopitelně nechybí mnoho planet zemského typu, stejně jako velkých plynných planet. Bylo jen otázkou času, kdy budou objeveny i téměř přesné kopie naší Země. Největšího pokroku v hledání exoplanet bylo dosaženo vypuštěním dalekohledu Kepler, který v posledních deseti letech skokově navyšoval počty známých exoplanet. Podívejte se na videu, jak vypadají planetární soustavy, objevené dalekohledem Kepler. Je to ohromující divadlo.

Čína přitápí pod kotlem

Už jsme si zvykli na fakt, že Čína je schopna vynést kosmickou loď, že její kosmonauti vykonali vycházku do volného vesmíru, už nás nepřekvapuje, že dokáží pracovat, byť krátkodobě, na vlastní vesmírné stanici. Dokonce jsme zažili, že na Měsíci přistála čínská sonda a jezdilo zde vozítko. Takže nejsme překvapeni, když nám nad hlavami létá již druhá vesmírná stanice a k ní se aktuálně připojila nákladní loď Tianzhou-1. Určitě nás už nezaskočí, že k Měsíci se chystá další sonda Chang'e 5. V obou případech bychom to měli chápat jen jako logický krok. Čína prostě patří do klubu mocných a je fajn, že se jí v oblasti kosmonautiky a výzkumu pomocí kosmických sond daří. Následující videa se věnují jak nákladní lodi Tianzhou (samotný start zde), tak sondě Chang'e 5, která by měla přinést vzorky z měsíčního povrchu.

Pokroky amerického soukromého sektoru

Kromě vývoje rakety SLS a lodi Orion, což můžeme chápat jako vlajkovou loď budoucnosti NASA, tu máme mnoho zajímavého také v soukromém sektoru. Velmi blízko finalizaci je motor BE-4 společnosti Blue Origin. Tento motor by, podle posledních indicií, měl být vybrán jako hlavní pohonná jednotka budoucích raket ULA (společností Boeing a Lockheed Martin). Motor je zajímavý tím, že jako první reálně používaný motor by měl používat jako palivo metan (a kapalný kyslík). To ale není vše. Blue Origin samozřejmě dokázala vyvinout raketu a kosmickou loď New Shepard schopnou balistických skoků na hranici vesmíru a poté přistání a znovupoužití rakety. Jestliže Alan Shepard jako první Američan zažil balistický skok do vesmíru a John Glenn pak první oblet Země, je logické, že nová raketa, kterou Blue Origin chystá, se bude jmenovat New Glenn. A má to být vážně obří kousek. Navíc první stupeň by měl přistávat na moři. Podívejte se na videu, jak by to mělo vypadat.

Pokračování našeho ohlédnutí za úspěchy soukromého sektoru nemůže být zaměřeno na nikoho jiného, než společnost Space Exploration Technologies Corporation, kterou už dávno ale známe pod zkratkou SpaceX. Bylo by házením hrachu na zeď zde připomínat poslední kolosální úspěchy, ale přesto, nebo právě proto, vkládáme video připomínající epochální let již jednou použitého první stupně její rakety Falcon 9. Tento první stupeň nejenže pomohl vynést zásobovací loď Dragon a nyní ještě družici SES-10, ale dokázal i dvakrát přistát. Jednou na mořské plošině a podruhé na Floridě (celý záznam startu a přistání zde). Stupeň č. 21 dostal při druhém přistání docela zabrat, jak je vidět na detailních záběrech na druhém přiloženém videu. Jak bylo oznámeno na začátku května, pokud půjde vše podle plánu, tak další znovupoužití již letěného stupně by mělo přijít na řadu v polovině června s družicí BulgariaSat-1. Další dva stupně pak poletí jako boční při prvním letu rakety Falcon Heavy.

Závěrem ještě přidejme, že pokud bychom mezi úspěšné soukromé firmy zařadili i konsorcium ULA, potom jejich příspěvek v podobě lodi Starliner je též na spadnutí. Momentálně probíhají závěrečné práce a už za rok by mohla být kosmická loď otestována. Startovat má na raketě Atlas V, a jak bude celý let k Mezinárodní vesmírné stanici vypadat, to shrnuje poutavé video, kterým tuto soukromou americkou sekci zakončíme.

Vzácné detailní pohledy na oba plynné obry

Letošní rok nám přináší jediněčnou možnost sledovat detailně atmosféru obou velkých plynných planet, Jupiteru i Saturnu. Zatímco Juno přináší skvělá měření i fotografie od Jupiteru, Cassini začíná zcela novou misi u Saturnu. Tou novou misí máme na mysli blízké průlety mezi jeho atmosférou a vnitřní hranou prstenů. NASA jí říká Grand Finale (video k tomu je zde), protože jeden z průletů v září letošního roku bude zároveň poslední. Sonda sice zanikne, ale mezitím ještě přinese skvělá data a nebude hrozit znečištění některého z měsíců jejími zbytky. Níže uvedená videa ukazují jednak částečný průlet sondy Juno, sestavený z jejích snímků, a dále se můžeme podívat na to, jak vypadala atmosféra při prvním průletu Cassini, včetně ukázky, kudy letěla a co snímala.

Průlet planetky 2014 JO25

Kolem Země neustále poletuje nějaké to „smetí“. Většinou jde o malé planetky v řádu metrů, ale když se poblíž Země vyskytne větší asteroid, který má řádově desítky metrů nebo i více, zaručeně se o tom dozvíte. Ty menší, pokud proletí opravdu blízko, tedy blíže než Měsíc, nebo ty velké, pokud nejsou o mnoho dále než Měsíc, se dají navíc pozorovat i běžným dalekohledem. Přesně tuto podmínku splnil i objekt označený 2014 JO25, jehož průlet se sice udál v uctivé vzdálenosti mezi dvěma a třemi milióny kilometrů, ale šlo zrovna o výjimečně velký kousek, skoro kilometr v průměru. V tomto případě letěla planetka výhodně pro pozorovatele v Evropě, ovšem u nás se nenašlo moc lidí, kteří by její průlet zaznamenali nebo ji alespoň pozorovali. Často za to mohlo i horší počasí. Něco málo snímků se objevilo i v galerii astro.cz. Asi nejhezčí animaci letu mezi hvězdami pořídil Ladislav Červinka z Mladé Boleslavi, jak vidíme na prvním videu.

Druhé video, které je níže, ovšem pochází ze snímků pořízených radarem. Často to funguje tak, že se vyšle signál z nějakého velkého radioteleskopu, například 70m antény v Goldstone, a odražený signál je analyzován za účelem získání prostorového obrazu planetky. Povedlo se to i tentokrát, a to jak v Arecibu, tak v Goldstone. Je až překvapivé, jak podobná je tato planetka jádru komety 67P, které snímala sonda Rosetta. Jenom je menší.

Zvýšená sluneční aktivita

V období nízké sluneční aktivity jsme vděčni za každé přechodné zvýšení. Na začátku dubna byly na Slunci pěkné oblasti s velkými skvrnami a navíc zde mezi druhým a třetím dubnem došlo k pěkným erupcím. Zachytila je pro nás krásně, jako vždy, sluneční družice SDO.

Vývoz rakety Sojuz a americká rekordmanka

Raketa s kosmickou lodí Sojuz MS-04 startovala 20. dubna. Video z vývozu je dosud tím nejhezčím, co nám Televize Roskosmosu nabídla. Na ISS v ní letěla výjimečně jen dvoučlenná posádka: Fjodor Jurčichin (Rus) a Jack Fischer (USA). Jedním z důvodů je snížení posádky ruské části stanice ze tří na dva. Volné sedadlo pak při návratu využije Peggy Whitson. Ta se díky neplánovanému prodloužení své mise stala americkou rekordmankou. Nyní je nejstarší ženou, která letěla do vesmíru, velí Mezinárodní vesmírné stanici a 24. dubna překonala rekord v celkové délce pobytu amerického astronauta ve vesmíru, který dosud držel Jeffrey Williams s celkem 534 dny. Návrat z vesmíru je v plánu v září 2017.

Jeseníky ve vysokém rozlišení

Dvojice Jiří Baják a Daniel Ščerba se ve svém dalším time-lapse videu zaměřila na zdokumentování krásné české krajiny. Jejich cílem je pořizovat kvalitní videa ve velmi vysokém rozlišení 4K. Pokud tedy máte tu možnost, vychutnejte si následující video z produkce Timefocus Films.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »