Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec 2012

Vesmírná videa: červenec 2012

Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel Pech
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel Pech
V červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.

Provoz u ISS

Poslední měsíc měly napilno lodě s posádkou i zásobovací lodě u vesmírné stanice ISS. Hned 1. července skončila po 193 dnech v kosmu mise posádky Sojuzu TMA-03M. Kromě velitele Olega Kononěnka a američana Donalda Petita zde ukončil dlouhodobý pobyt na ISS také astronaut ESA André Kuipers. Jeho snímky z kosmu nás celou dobu provázely na jeho účtu na internetu.

15. července úspěšně odstartovala nová tříčlenná posádka. Za NASA je v ní Sunita Williamsová, dále je v ní Rus Jurij Malenčenko a třetím členem je Japonec Akihiko Hošide. Loď Sojuz TMA-05M se připojila ke stanici 17. července.

21. července odstartovala japonská nákladní loď HTV-3 (Kounotori-3). V současné době zajišťují zásobování ISS především lodě Progress, ale jednou za čas přiletí i jiné, především evropská ATV a nebo japonská HTV. Do budoucna se nejspíš přidá i pravidelná návštěva amerického Dragona společnosti SpaceX. Zatímco Progress a ATV se připojují přímo ke stykovacím uzlům stanice pomocí navigačního systému, Dragon a HTV jsou zachycovány robotickou paží stanice a poté připojovány.

Koncem měsíce se tedy ke stanici připojila japonská HTV a také proběhly manévry nákladního Progressu M-15M, který se od stanice odpojil, aby se vzápětí zkušebně opět připojil za pomoci nového navigačního systému. Toto se ale nepodařilo a Progress přešel na bezpečnou dráhu. Další pokus už byl úspěšný.

Vysoká sluneční aktivita

Červenec konečně přinesl více zábavy těm, kdo mají rádi Slunce pokryté mnoha skvrnami i těm, kdo rádi pozorují protuberance a erupce ve speciálním dalekohledu. Maximum sluneční aktivity se zkrátka přiblížilo a je to znát. Z plejády silných erupcí se ohlížíme na jednu erupci třídy X zaznamenanou družicí SDO 7. července a pak ještě druhou trochu silnější X1,4 i s pohledem očima jiných přístrojů.

Noční svítící oblaka

Sezóna NLC vyvrcholila v červenci několika pěknými úkazy. I z našeho území jsme měli možnost vidět mimořádně pěkné struktury a jednou oblaka pokryla skoro celou oblohu. Video Miloše Žáka si určitě rádi vychutnáte.

Start meteorologické družice MSG-3

Z našeho evropanského pohledu se uskutečnil důležitý start rakety Ariane 5 po delším čekání právě teď v červenci. Jeden ze satelitů na palubě je totiž určen na geostacionární dráhu vysoko přibližně nad rovníkovou Afrikou. Pro předpovědi počasí mají družice Meteosat, dnes již druhé genarece, tedy MSG, velký význam. MSG-3 je tedy úspěšným pokračovatelem této řady družic a můžeme se těšit na další zase o něco dokonalejší snímky a další data z vysoké oběžné dráhy.

Cestování po Měsíci

Nyní se zaměříme na další sadu zajímavých detailních záběrů Měsíce, které nám zprostředkuje sonda Lunar Reconaissance Orbiter. Prohlédnout si můžeme velké impaktní struktury, stejně jako mladý kráter Shackleton nebo Tycho, kde nám na centrálním pahorku ukáží jednotlivé balvany. Překrásné pohledy i běžným dalekohledem přináší okolí kráteru Aristarchus s přilehlými brázdami. Nechybí ani pohled na Taurus Litrow, kde přistálo Apollo 17. Na konci výletu bude kráter Ciolkovskij na odvrácené straně, jeden z mála zalitý lávou.

Krásy temné oblohy

V poslední době zaujaly také záběry z míst s velmi tmavou oblohou. Jen tam si můžeme vychutnávat nebe plné hvězd, široký pás Mléčné dráhy a v poslední době také jeden opravdu vzácný jev typické pro období vyšší sluneční aktivity - airglow. Jedná se o světélkování vysokých vrstev atmosféry, kde se částice plynů nabijí dopadajícími částicemi ze Slunce. V noci potom svítí a my pozorujeme pomalu přecházející světlé pásy po celé obloze, nejčastěji níže nad obzorem. Airglow se podařilo ze Šumavy a dokonce i z Jizerek pozorovat a odfotit i českým astronomům.

Nádherné time-lapse z chorvatských hor, které přivezl Pavel Pech pak jenom dokazují, že má cenu vycestovat za opravdu tmavou oblohou, jakkoli nám ji už i jižně od nás pomalu kradou světla měst nízko při obzoru. Obloha nad městskými bochánky je zde však velmi tmavá a téměř se blíží přírodní.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa, Mléčná dráha, Slunce, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »